Hlavní obsah

Věda v roce 2021: očkování, klima a pátrání v hlubinách vesmíru

Foto: Profimedia.cz

Start rakety Atlas V, která vynesla do vesmíru robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost).

Reklama

1. 1. 21:46

Prestižní vědecký časopis Nature sestavil žebříček témat, která budou vládnout výzkumu v roce 2021. Zájem vědců bude formovat především koronavirus či klimatická změna, ale dostane se i na objevování vesmíru.

Článek

Změna klimatu se hlásí o slovo

Pandemie koronaviru odsunula boj s klimatickými změnami na pomyslnou vedlejší kolej. To by se mělo letos změnit. Nastupující americký prezident Joe Biden dal jasně najevo, že se pokusí obnovit vedoucí postavení Spojených států, mimo jiné opětovným připojením k Pařížské dohodě, od které odstoupil Donald Trump.

Klíčovým okamžikem by měla být kvůli covidu odložená klimatická konference OSN v Glasgow, kde se v listopadu setkají světoví státníci. Jednotlivé státy budou muset představit aktualizaci svých závazků ke snižování emisí, ke kterým se zavázaly v rámci Pařížské dohody. Rovněž by na ní měly představit budoucí přísnější závazky, ke kterým je vyzval generální tajemník OSN António Guterres. Evropská unie a Čína už avizovaly svůj plán stát se do let 2050 až 2060 uhlíkově neutrálními. Nature připomíná, že vědecký svět čeká na to, zda Biden stanoví podobné cíle i pro USA.

Operace Wu-chan

V lednu zamíří do Číny mezinárodní tým expertů, který má vyšetřit původ SARS-CoV-2. Skupina, která se skládá z epidemiologů, virologů a výzkumníků z oblasti veřejného zdraví, zahájí pátrání ve městě Wu-chan, kde byly v roce 2019 identifikovány první případy nákazy koronavirem.

Virus SARS-CoV-2 se poprvé přenesl na člověka zřejmě na wu-chanské tržnici Chua-nan, kde se mimo jiné prodávalo například netopýří či žabí maso. Čínské úřady se mezinárodnímu vyšetřování dlouhodobě bránily a původ koronaviru připisují jiným zemím. Tamní vláda nakonec povolila příjezd týmu inspektorů ze Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří mají zjistit, jak se koronavirus poprvé přenesl na člověka. Vyšetřovatelé mají v Číně pobýt zhruba pět týdnů. Uvádějí, že samotné vyšetřování může zabrat roky. Odborníci si ale myslí, že první novinky by měly vyjít na světlo do konce roku.

Dosažení kolektivní imunity

Zbrojení jednadvacátého století, tedy závod o vývoj účinné vakcíny proti novému typu koronaviru, přineslo ke konci roku 2020 několik úspěchů. Evropská unie či Spojené státy schválily před svátky vakcínu proti covidu-19 společnosti Pfizer/BioNTech a zahájily očkování.

V USA se rovněž očkuje vakcínou společnosti Moderna a Velká Británie jako první schválila vakcínu firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Čína už naočkovala zhruba milion lidí z řad zdravotnického personálu látkami, jejichž testování nebylo ještě dokončeno. Ruské úřady už schválily dvě vakcíny ruské výroby: Sputnik V a EpiVakKorona.

S přibývajícím počtem naočkovaných by měly být během začátku letošního roku známy přesnější údaje o jejich účinnosti. Očekávají se také výsledky třetí fáze klinických studií vakcín od společností Novavax a Johnson & Johnson. Na rozdíl od takzvaných mRNA vakcín jejich látky slibují snadnější distribuci. Vakcíny firem Pfizer/BioNTech či Moderny totiž musí být skladovány při velmi nízkých teplotách. Výsledky z testů proteinové vakcíny, kterou vyvíjí Novavax, budou zveřejněny počátkem roku 2021. Společnost by měla být v případě úspěchu schopna vyrobit až dvě miliardy vakcín ročně. U očkování společnosti Johnson & Johnson by zase na rozdíl od Pfizeru a Moderny měla stačit pouze jedna dávka.

Věda pro všechny

Nový rok slibuje snazší přístup k vědeckým publikacím. Do finále dospěl dvouletý projekt tzv. otevřeného přístupu k vědeckým článkům (open access science), za který se postavila řada významných sponzorů vědeckého výzkumu. Pozornost přitáhla k tématu Nadace Billa a Melindy Gatesových, která v roce 2015 nastolila dosud nejpřísnější podmínky sponzorování výzkumu. Vědci, které vybraní sponzoři podpoří, musí své články publikovat okamžitě, zdarma a natrvalo.

Iniciativa s názvem Plán S by mohla znamenat konec drahého předplatného u veřejnosti nepřístupných vědeckých časopisů, které si musí platit univerzity a výzkumné firmy. Otevřenost má nastolit férovější přístup ke vzdělání všem sociálním skupinám.

Jak daleko můžeme zajít?

V roce 2021 vyjdou aktualizované pokyny pro výzkum od Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk (ISSCR). Poslední pravidla pro výzkum a klinické použití lidských kmenových buněk vydala společnost v roce 2016. Nové podmínky vyhlíží netrpělivě například vědci zkoumající předčasné potraty.

ISSCR aktualizuje pokyny ke studiu embryonálních kmenových buněk, které je kvůli etickým kontroverzím v jednotlivých státech podmíněno přísnou legislativou. Obvykle ale platí tzv. „14denní pravidlo“, které stanoví, že vědci nemohou pracovat s lidským embryem získaným in vitro déle než dva týdny po oplodnění. Prodloužení limitu by vědcům umožnilo lépe pochopit, proč tolik těhotenství končí potratem.

Rozhodnutí ohledně léku na Alzheimera

Americké regulační orgány mají letos rozhodnout, zda schválí lék na Alzheimerovu chorobu. Látka s názvem aducanumab vyrobená farmaceutickou společností Biogen se zaměřuje na zpomalení a potlačení příznaků Alzheimerovy choroby v raných stadiích nemoci. Důkazy, že lék funguje, jsou ovšem smíšené. Dvě klinické studie ve třetí fázi nabídly protichůdné závěry a panel expertů svolaný americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) říká, že dostupné údaje neposkytují dostatek důkazů pro jeho schválení. Situace tak nevypadá příliš nadějně.

Na Marsu bude rušno

Na jaře by měla na Marsu přistát čínská družice s přistávacím modulem a průzkumným roverem. Jde o první pokus Číny o dobytí rudé planety. Ambiciózní mise dostala název Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Robotické vozítko, které na planetu dopraví družice, bude sbírat vědecká data.

Zhruba ve stejnou dobu by měla k Marsu dorazit i sonda Spojených arabských emirátů s názvem Amal (Naděje), která bude zkoumat atmosféru rudé planety. Už v únoru by mělo na planetě přistát americké vozítko Perseverance (Vytrvalost), které bude hledat stopy po minulém životě a vyzkouší technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Kromě Spojených států se žádné jiné zemi dosud nepodařilo dopravit na Mars aparát, který by na povrchu planety fungoval. V současné době operují na planetě rovery amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s názvy InSight a Curiosity. Šest dalších družic zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy.

Pátrání po životě mimo sluneční soustavu

V říjnu se snad astronomové dočkají dlouho očekávaného vypuštění teleskopu Jamese Webba, které bylo kvůli pandemii koronaviru odloženo z původně plánovaného března 2021. Americká vesmírná agentura NASA o něm hovoří jako o „největším, nejvýkonnějším a nejkomplikovanějším teleskopu, jaký byl kdy vyroben“. V budoucnu by měl nahradit Hubbleův teleskop, který po spuštění v roce 1990 způsobil astronomickou revoluci. Astronomové by díky němu mohli zkoumat vývoj prvních galaxií a hvězd po velkém třesku, který byl počátkem vzniku vesmíru. Teleskop má rovněž umožnit pátrání po známkách života mimo sluneční soustavu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované