Hlavní obsah

Vědci upravili komáry, aby nakazili 300 tisíc lidí. Nemoc klesla o 77%

Foto: Profimedia.cz

Aedes aegypti (komár egyptský).

Reklama

10. 6. 14:42

Komáři vyzbrojení bakterií blokující různé viry dokázali v novém experimentu snížit množství infekcí horečkou dengue o 77 %. Vědci hovoří o velkém kroku vpřed pro schválení metody

Článek

O vědci upravených komárech, kteří by měli likvidovat jejich přírodní kolegy přenášející nejrůznější nemoci, jsme mohli slyšet už mockrát. S technologií se na různé způsoby experimentuje v různých částech světa od Asie přes Jižní i Severní Ameriku už delší dobu. Tentokrát ale metoda podle časopisu Science prošla dosud nejpřísnější zkouškou: randomizovanou kontrolovanou studií.

Ta spočívala v aplikaci bakterie Wolbachia pipientis druhu Aedes aegypti (komár egyptský), který je hlavním přenašečem viru dengue. Bakterie dokáže v komárech zamezit replikaci viru a snížit tak pravděpodobnost, že nakazí člověka. Wolbachia pipientis není sama o sobě v říši hmyzu ničím zvláštním a vyskytuje se u řady druhů, u těchto komárů však nikoliv.

Výsledky jsou „průlomem“, který tento přístup posouvá „o hodně blíže k tomu, aby se stal oficiální strategií na potírání dengue“, řekla k experimentu pro časopis Science Ewa Chrosteková, bioložka z University of Liverpool, která na experimentu nespolupracovala.

Co je to horečka dengue?

Horečka dengue probíhá u 80 % s žádnými nebo jen mírnými symptomy nerozeznatelnými od obyčejné horečky. Zhruba u 5 % nakažených má ale vážný průběh. Ten může vypadat různě, protože existuje víc typů této nemoci. Typická je kromě vysoké horečky extrémní bolest kloubů a svalů a vyrážka podobná spalničkám.

Nejnebezpečnější jsou tzv. krvácivá neboli hemagorická horečka dengue, která způsobuje krvácení a snížení hladiny krevních destiček a tzv. šokový syndrom dengue, v jehož důsledku může nebezpečně klesnout krevní tlak.

Komáři přenášející nemoc se vyskytují zejména v tropických oblastech kolem rovníku. Podle WHO se jí nakazí asi 100 až 400 milionů lidí ročně.

Proti nemoci neexistuje žádná vakcína ani léky. Klíčové je proto předejití komářímu štípnutí.

Samotní členové týmu, kteří experiment realizovali, jsou pak ještě optimističtější a tvrdí, že očekávají formální doporučení od Světové zdravotnické organizace (WHO) pro širší využití této technologie. „Světová vědecká komunita čekala na důkaz nejvyššího standardu, což znamená randomizovanou studii,“ řekl k tomu Cameron Simmons z australské Monash University, který působí i jako vyšetřovatel pro neziskovku World Mosquito Program (WMP), co tuto studii realizovala.

Experiment zahrnul celé indonéské město

Experiment se odehrál v indonéském městě Jogdžakarta. Oblast o 26 kilometrech čtverečních a asi 300 000 obyvatelích vědci rozdělili do 24 sektorů a v polovině z nich rozmístili vajíčka komárů s bakterií a přinášeli další každé dva týdny po dobu 18 až 28 týdnů. Bakterie se tak rozšířila napříč tamní komáří populací a 10 měsíců po začátku experimentu už v příslušných sektorech byla přítomná v 80 a více procentech jedinců.

Účastníci studie, u kterých se v pozorovaném období projevila horečka, se pak dostavili na testy v městských zdravotnických zařízeních. Z pacientů, kteří obývali sektory s upravenými komáry, bylo na dengue pozitivně testováno 2,3 %, v druhé polovině města přitom pozitivita dosáhla 9,4 %, což je o 77 % víc. Výsledky tým publikoval tento týden v lékařském časopise The New England Journal of Medicine.

Foto: Profimedia.cz

Letošní snímek vykuřování komárů z indonéské metropole Jakarty.

Už minulý rok přitom vědci z WMP v jiné studii zaznamenali 86% pokles v hospitalizacích spojených s dengue. Dřívější pokusy rovněž ukázaly, že koncentrace bakterie zůstává na daných místech komářích populacích vysoká i po 10 letech od experimentů i bez přídavného vysazování dalšího upraveného hmyzu.

Nová studie podle Chrostekové přináší „nové povzbudivé detaily. Bakterie byla efektivní proti všem čtyřem druhům viru dengue, který infikuje lidi.

Už v loni v prosinci WMP podle Science prezentovalo data poradní skupině WHO a ta nyní pracuje na posudku ohledně používání bakterie Wolbachia jakožto metody na kontrolu šíření horečky dengue. WMP rovněž usiluje o „předběžnou kvalifikaci“ od WHO, která by metodu zpřístupnila pro investice od agentur OSN.

Metoda vychází na 10 dolarů na hlavu, cílem je ji desetkrát snížit

Podle Simmonse se aktuálně odhadovaná cena metody pohybuje kolem deseti dolarů v přepočtu na jednu ochráněnou osobu a cílem je cenu srazit pod jediný dolar.

Science nicméně dodává, že na celou záležitost je třeba se dívat z dlouhodobé perspektivy. Hrozí totiž, že po delší době může buď u komárů nebo samotného viru nebo bakterie dojít ke genetické změně, která by mohla ochranou funkci bakterie eliminovat. Na to upozornil například biolog z University of Melbourne, který pracoval na dřívějších experimentech ještě s předchůdci organizace WMP. „Je to skvělá technologie, ale musíme o ní přemýšlet z dlouhodobého hlediska,“ řekl.

V Americe se experimentuje i s geneticky upravenými komáry

O upravených komárech se vášnivě debatuje i v USA, kde byla letos spuštěna operace vypouštění geneticky modifikovaných komárů egyptských za účelem eliminace jejich populace.

O americkém projektu jsme podrobněji informovali zde:

Operace, kterou provádí britská firma Oxitec, stojí na vypuštění upravených samečků, jejichž úkolem je snížit délku života samiček tak, aby umřely dřív, než začnou sát lidskou krev. Samečci se přitom krví neživí a nositeli nemocí tak nejsou.

Americká vláda se tak snaží otestovat způsob, jak potlačit šíření horečky dengue a dalších nemocí včetně například viru zika, který hmyz šíří zejména na jižní Floridě bez drahých a pro prostředí škodlivých postřiků.

Akce se setkala s velkým odporem veřejnosti, která se geneticky upraveného hmyzu obává, online petici proti operaci podepsalo už téměř čtvrt milionu lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované