Článek
„Jsme tu na konci světa,“ říká s mírným úsměvem jedna z místních žen, která se představuje jako Radka, když vede po záplatované silnici za ruku příští generaci – malou dceru.
Konec světa to ale přece jen není. Jsme jen na jižní Moravě. Tady v Lančově je však místo vinných sklípků a půvabného folkloru k vidění spíš zhmotněná složitá historie. Jakoby se tu nedařilo nechat 20. století za sebou a musí se čekat, až vymizí.
Ostatně před rokem 1989, jen pár stovek metrů odsud vedlo zadrátované hraniční pásmo.
Lančov je pro zavedené politiky zapomenuté místo, pro jiné ale příležitost. Tady k záporákům neboli „tradičním politikům“, patří už i Tomio Okamura, někdejší protestní idol. Už z dálky je jasné, že lančovská hospoda na návsi je pevností Volného bloku.
Srdíčka pro Volného
Na jejím plotě visí plachta s nápisem „Nenechme si ukrást naše životy“. Nedaleko parkuje starší bílý kombík ověšený čtyřmi vlaječkami politického uskupení bývalého poslance SPD, okna má pomalovaná srdíčky a znaky bloku.
Památník pro příští století.
V hospodě „úřaduje“ drobná, ale temperamentní žena, bezmála sedmdesátnice Jitka Jeřábková. Točí pivo, rozlévá limonádu a roznáší i politická hesla.
„O politiku se zajímám. Jednou jsem v noci na ČT24 viděla ten takzvaný flákanec pana Volného a začala jsem se o něj a jeho politiku více zajímat. Nejdřív jsem ho sledovala na Facebooku, teď ho každý večer poslouchám na Telegramu,“ vypráví. Telegram je aplikací pro posílání zpráv.
V minulých volbách podle svých slov volila paní Jeřábková Tomia Okamuru. Ten ji ale zklamal. Prý například tím, že neprosadil tvrdší zákon o exekucích. Sama má podle svých slov s exekucemi zkušenosti. Dříve žila v regionální metropoli Brně, po revoluci se prý nadšeně vrhla do podnikání, ale nevyšlo to a dostala se do ekonomických potíží. Blíže o tom mluvit nechce.
Poslanec Volný je pro ni zjevně atraktivní svou rétorikou týkající se pandemie covidu. Jako hospodská se obává dalšího lockdownu. Ten první v roce 2020 prý ještě chápala a sama šila roušky, ale později už ji vláda o smyslu zavřít zemi i byznys nepřesvědčila.
„Jestli nevyhraje volby Volný, můžeme se jít sami rovnou zavřít domů,“ tvrdí.
Očkování dospělých je každého věc, mně vadí hlavně očkování dětí.
Své informace čerpá mimo jiné z e-mailů, které jí chodí od známých. „Očkování dospělých je každého věc, mně vadí hlavně očkování dětí. Ale třeba v Austrálii už to došlo tak daleko, že vznikají koncentrační tábory, které mají oddělit ty, kteří nechtějí očkování,“ tvrdí dále.
Taková interpretace epidemiologických opatření ale prokazatelně není pravdivá. Každopádně ale platí, že ve vesnici jako Lančov je hospoda pořád tou nejlepší „sociální sítí“, kde se šíří informace.
„Snažím se přesvědčit hosty, co ke mně chodí. Ale když o ty informace nestojí, nevnucuju jim je. Už se to tady o mně ví,“ dodává s tím, že to dělá z přesvědčení a dobrovolně.
Za slovanskou svornost
Podle volebních výsledku z roku 2017 v Lančově nicméně kraluje Andrej Babiš. ANO tu získalo o pět procent víc než byl jeho celorepublikový výsledek, tedy bezmála 35 procent hlasů. Druhé místo bral Tomio Okamura a jeho SPD s necelými 24 procenty hlasů. Historicky tu mají silnou pozici komunisté – KSČ i KSČM.
Na stopy politických spodních vod v Lančově narazíme hned za hospodou, u krásně zrekonstruovaného dětského hřiště. Stojí tu mladá lípa a vedle ní kamenný památník s emotivním nápisem: „Stojím tu na paměť osvobození zdejšího kraje a budu zde stát tak dlouho, dokud jednota českého lidu a svornost slovanských národů potrvá.“
Překvapí datum vztyčení – 1. 1. 2019.
Podle zdejšího starosty Oldřicha Brože jde navíc o památník pro budoucnost – další století republiky. Místní se tu prý scházejí 1. ledna, připijí si a popřejí si do nového roku. „Je to rekonstrukce památníku z roku 1945, který stál na parkovišti před hospodou, než to tam před lety vzaly buldozery. Ten kámen jsem tu našel, když jsem se stal starostou, chtěl jsem, aby to navazovalo na místní historii,“ říká.
„Tady se pracuje v lese nebo v zemědělství. A lidé vědí, že Babiš je taky zemědělec, to vnímají pozitivně, blízce,“ říká starosta Oldřich Brož.
Už mizející kontext leží o pár desítek metrů dál, v místním kostelíku. Tady je jiná tabule, dnes už vlastně také spíš svědek historie. „Právo na domov je lidské právo. Na památku 48. výročí nuceného odsunu obyvatel Lančova v červnu 1945 a k usmíření ve společně tvořícím se evropském domě chceme si v křesťanské lásce bratrsky podat ruce.“
Letos v Lančově v 99 letech zemřela poslední žena, která odsun pamatovala – „na dědině“ zůstala díky tomu, že žila ve smíšeném manželství.
Babiš, „náš“ zemědělec
Někdejší komunistická bašta se podle starosty Brože přimknula k Babišovi mimo jiné kvůli tomu, že ho vnímá jako zemědělce. Podle povídání místních si zřejmě někteří dokonce myslí, že jejich chlebodárcem Babiš je. Místní hospodářství ale patří Babišovu konkurentovi, čtvrtému největšímu zemědělskému podniku v Česku, Rhee Holding. Jeho majitel Josef Kolář ke své firmě, na rozdíl od Babiše, přišel bez privatizace, viditelné kauzy jeho byznys neprovázejí.
„Tady se pracuje v lese nebo v zemědělství. A lidé vědí, že Babiš je taky zemědělec, to vnímají pozitivně, blízce,“ říká starosta, sám bývalý revírník neboli hajný.
Své ale sehrály i zvyšující se důchody. „ANO se začalo zajímat o ty starší lidi, ti si to řeknou mezi sebou,“ míní Brož. V čele obce stojí tři roky a zastupuje lokální uskupení Lančov 2018.
Může se vesnice stočit výrazně na stranu Volného? „Je to aktivita paní hospodské, k ní se přidalo pár místních, hlavně kvůli tomu, že nesouhlasí s očkováním,“ říká starosta.
Lančov.
Ve vesnici podle něj na covid-19 nezemřel nikdo, bylo pár případů nákazy, ale údajně s mírným průběhem. Místní tu zjevně věří na svůj zdravý venkovský kořínek. „Očkování stále zvažuji,“ dodal. Možnost očkování tu prý ale byla dobrá – v nedalekém „zámeckém“ městysu Vranově nad Dyjí, u lokálního obvoďáka.
Jeho slova o očkování a politice potvrzuje i paní Radka ze začátku reportáže. „Očkování bylo schválené narychlo, nechci, aby ho na mně testovali. Časem bych se očkovat nechala, až se ukáže, jestli je to bezpečné,“ uvádí. Příjmení říct nechce, právě kvůli očkování plánuje svůj hlas hodit Volnému bloku. Bezpečnost a funkčnost očkovacích látek užívaných v Česku schválila Evropská léková agentura.
Okamurovský paradox
Vesnice možná leží na konci světa, ale zároveň ústí do rekreační chatové oblasti, Lančovské zátoky Vranovské přehrady, které místní přezdívají „moravské Jadran“. Ale zdá se, že tyto příznivé souřadnice a s ním související turismus ani za třicet let nedokázaly vytáhnout Lančov z nejhoršího. Pořád silnici lemují domy, staré chalupy, které chátrají. A podle starosty nejde jen o staré lidi, kteří chtějí dožít ve svém a nemají už sílu na opravy.
„Není tu až na jeden dva případy, kde by se dalo říct, že lidé jsou staří a nemohoucí a chtějí bez oprav v klidu dožít. Devadesát procent těchto zpustlých obydlí je zapříčiněno tím, že lidé nemají zájem o úpravu svých příbytků. Pokud jim brutálně neteče do střechy, tak se to neřeší,“ vypráví starosta zjevně s nehraným zájmem o obec a její prospívání.
Přiznává zároveň, že jde o problém vykořeněnosti místních a sklony k alkoholu, což prý prohloubila covidová izolace. „Ne ve všech případech je to o penězích. Je dost věcí, co se dá udělat s minimem nákladů. Dává se přednost jiným aktivitám, jako je hostinec, zábava a takové věci,“ dodává starosta.
Jako problém starosta vidí, že lidé nepracují. A prý nejde o to, že by práce nebyla. „Máme tu lidi, kteří jsou dlouhodobě na pracáku, nepůjde pracovat, protože dostane podporu. Něco je podpora, pak je sociálka, něco dá maminka, něco se vydělá na fušce a uvidíme, zítra zase bude nějak,“ popisuje rozpoložení i mladších obyvatel obce. „Ty dávky jsou natolik lukrativní, že mladý člověk si snadno zvykne na nicnedělání,“ dodává.
V obci nežije ani jedna romská rodina. Paradoxně právě romské spoluobčany zdejší oblíbenec Okamura často označuje za „nepřizpůsobivé“, kteří zneužívají dávky.
Okamura tu o všechny voliče určitě nepřijde. „Já budu volit Okamuru, jako vždycky,“ říká jedna z místních mladších žen. Své jméno uvést nechce. Pracuje ve Znojmě a působí energicky. „Volím ho, protože jako jediný se o nás zajímá,“ říká. Prý to pozná podle jeho Facebooku.
Připomínka odsunu Němců.
Letargie tu ale nevyhrává. Některé chalupy jsou krásně a citlivě zrekonstruované - už nejen pro pohodlí a pro oko, ale i s úctou k místní tradici. Domácí v nich na sezónu rozjíždí ubytovací služby. A sám starosta na závěr vypráví o svém srdečním projektu: plánované nové kanalizaci. Nepůjde o jen tak nějakou kanalizaci. Bude v této babišovsko-okamurovské baště tak trochu překvapivě - dle evropských „západních“ trendů - zelená.
„Jdeme trochu kacířskou cestou. Všude vane názor, že jediná správná čistička odpadních vod je mechanická, ale jelikož mám blízko k přírodě a vodou se zabývám celý život, je to můj koníček, chceme tu mít kořenovou čistírnu odpadních vod. Je to čištění pomocí přírody, kořenových polí,“ uzavírá Brož.
