Hlavní obsah

Odhalili jsme jádro problému u vakcín, hlásí vědci

Foto: Profimedia.cz

Vakcína od firmy AstraZeneca (ilustrační foto).

Reklama

27. 5. 13:42
aktualizováno • 27. 5. 15:30

Přišli jsme na to, proč se některým lidem po očkování proti covidu-19 vytvářejí krevní sraženiny, tvrdí vědci z německého Frankfurtu. A prý mají i řešení.

Článek

Klíč je podle vědců z frankfurtské Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho v adenoviru, tedy viru způsobujícím běžné nachlazení, píše deník Financial Times.

Vakcíny od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson používají modifikovaný adenovirus, který obsahuje gen pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

Po podání vakcína dopraví tento gen viru do buněk očkovaného jedince a ty pomocí něho vytvoří již zmiňovaný spike protein. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat. Vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky), aby jej napadly.

S vakcínami od AstraZenecy i J & J se ale spojují vzácné případy krevních sraženin. Některé země kvůli tomu očkování těmito látkami omezily či úplně zastavily. Podle studie německých vědců, která ale ještě neprošla oponenturou, je problém v tom, že adenovirový nosič vstupuje až do jádra buňky a ne pouze přes membránu buňky.

„Adenovirová DNA se dostává do jádra a dochází k transkripci genů (tedy přepisu virové DNA do virové RNA, pozn. red.). A právě v tom je problém. Část virové DNA není optimalizovaná na to, aby se přepisovala v jádru,“ cituje FT německého vědce Rolfa Marschalka. V něm se zmíněný spike protein spojuje s jinými a zmutované proteiny putující tělem pak podle vědců mohou ve vzácných případech způsobit krevní sraženiny.

V Evropě se u 16 milionů naočkovaných vyskytly sraženiny nejméně u 142 lidí, píše FT. Obavy z trombóz zpozdily i používání vakcíny od J & J v EU. Právě společnost J & J je už s německými vědci v kontaktu, Marschalek totiž s kolegy navrhuje řešení problému, který by farmaceutickým firmám umožnil jejich vakcíny založené na adenoviru optimalizovat. „S údaji, kterými disponujeme, můžeme firmám sdělit, jak upravit sekvence popisující s-protein, aby se zabránilo nezamýšlenému spojování (v jádře),“ řekl vědec.

Se společností AstraZeneca prý zatím Marschalek v kontaktu není. Financial Times upozorňují, že Marschalkova teorie je jen jednou z mnoha a že jsou zapotřebí další důkazy, které by jeho hypotézu potvrdily.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované