Hlavní obsah

Virtuální Davos: Putin se bojí konce světa, Si Ťin-pching studené války

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

27. 1. 19:40

Ve virtuálním prostředí se letos koná i Světové ekonomické fórum. I této akci dominuje téma pandemie a problém prohlubující se propasti mezi světovými mocnostmi.

Článek

Z každoročního setkání světových politických a obchodních lídrů, Světového ekonomického fóra v Davosu, se stala virtuální rozprava. K palčivým problémům současného světa, od změny klimatu po trable s vakcínami, zatím promluvily osobnosti jako Si Ťin-pching, Vladimir Putin, Emmanuel Macron, Angela Merkelová, Cyril Ramaphosa, Ursula von der Leyenová, Benjamin Netanjahu či Moon Jae-in.

Studená válka

Jedním z očekávaných řečníků byl čínský prezident Si Ťin-pching. Ten si neodpustil varování všech účastníků před zahájením „nové studené války“ a vyzval ke globální jednotě tváří v tvář pandemii. Čínu popsal jako zemi, které se podařilo zastavit šíření koronaviru za hranice, což je dle něj relevantním důvodem, aby se nyní Čína stala klíčovým hráčem nového multilaterálního světového řádu.

Ve zdánlivě smířlivé řeči uštědřil Si Ťin-pching skrytý slovní dloubanec hlavně Spojeným státům. „Zahajování nové studené války, odmítání, vyhrožování nebo zastrašování ostatních jen svět více rozdělí,“ uvedl a zjevně narážel na plány amerického prezidenta Joe Bidena na revitalizaci globálních aliancí proti rostoucímu vlivu Číny.

Joe Biden, který se sám Světového obchodního fóra nezúčastnil, tento týden mluvil s několika evropskými lídry, včetně německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Bidenovi nejvyšší představitelé zahraniční politiky usilují o koordinovanější přístup k čínské strategii. Čína, ale také Rusko a Střední východ jsou dle Američanů prioritami zahraničních politik.

Evropa se však jako prostředník ve sporu mezi Čínou a USA pohodlně necítí. „Ráda bych se vyhnula vytváření nějakých bloků,“ uvedla Angela Merkelová na toto téma v úterý. „Nemyslím si, že by bylo spravedlivé vůči mnoha společnostem, kdybychom řekli, že toto je Čína a Spojené státy a my se přidružujeme k jednomu nebo druhému. Podle mého by to takto být nemělo.“ Sice tak souhlasila s čínským prezidentem, na druhou stranu dodala, že bude nadále na Peking tlačit v oblasti lidských práv a transparentnosti.

Davos

Davos je neformální název výroční čtyřdenní konference obvykle pořádané Světovým ekonomickým fórem ve švýcarském Davosu-Klosters. Cílem neziskové organizace je „zapojit přední politické, obchodní, kulturní a další vůdce společnosti do formování globálních, regionálních a průmyslových agend“. Letošní ročník se kvůli pandemii odehrává virtuálně.

„Prezident Číny se zavázal k listinám Organizace spojených národů a v těchto listinách hraje roli důstojnost jednotlivce,“ uvedla. „Musíme o této otázce diskutovat bez ohledu na to, z jakého sociálního systému pocházíme.“ Klíčem k multilateralismu je také transparentnost, která zajistí, aby obchody probíhaly podle systému pravidel zejména v situacích, kdy by jedna strana chtěla druhé poskytovat jisté výhody, dodala.

Koronavirus

Mluvě o čínské transparentnosti, došlo také na téma koronaviru. Sám Si Ťin-pching potvrdil, že „koronavirus je nyní pro mezinárodní společenství nejnaléhavějším úkolem“. V projevu před Světovým ekonomickým fórem vyzval k „užší solidaritě a spolupráci, většímu sdílení informací a silnější globální reakci“, jakož i „mezinárodní spolupráci na covidových vakcínách“. Jeho řečnění o zveřejňování a sdílení informací o šíření covidu-19 však Merkelová následně označila jako příklad nedostatečné transparentnosti čínské strany.

Sama kancléřka pak v projevu poprosila o další mezinárodní spolupráci k poražení viru. „Musíme zvolit multilaterální přístup,“ řekla a dodala, že řešením nejsou sólo akce, ale spravedlivá distribuce vakcín do chudších zemí.

Merkelová rovněž uvedla, že pandemie zdůraznila význam mezinárodních dohod, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti a Pařížská dohoda o klimatu. Rovněž uvítala rozhodnutí Bidenovy administrativy ponechat USA ve Světové zdravotnické organizaci a uvedla, že doufá, že země nyní bude pracovat na posílení Světové obchodní organizace.

O distribuci vakcín se rozhovořil i Cyril Ramaphosa, prezident Jihoafrické republiky. Vyzval bohatší země, aby přestaly hromadit vakcíny a neriskovaly tak prodlužování pandemie. Vyjádřil obavu, že by mohla Afrika v celosvětovém vakcinačním závodě zůstat opuštěná. „Jsme hluboce znepokojeni problémem vakcínového nacionalismu, který, pokud nebude vyřešen, ohrozí oživení všech zemí,“ řekl a poznamenal, že některé země koupily mnohem víc, než potřebovaly.

Značně optimističtěji působil jihokorejský prezident Moon Jae-in. Lídr čtvrté největší asijské ekonomiky nastínil plány jeho země na podporu podniků prosperujících během pandemie – úspěšnější společnosti by měly sdílet zisky s těmi méně šťastnými a být tak vzorem pro celý svět. „Moje administrativa také diskutuje o systému sdílení zisku, ve kterém vláda poskytuje silné pobídky společnostem, které prosperovaly během pandemie covidu-19, aby sdílely své zisky se svými nejvíce zasaženými kolegy,“ řekl Moon.

Globální rozvoj

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že pokud nebude vyřešen problém globálního rozvoje, hrozí světu konflikt „všichni proti všem“. Putin ocenil úterní dohodu s americkým prezidentem Joem Bidenem na prodloužení smlouvy omezující počet jaderných hlavic držených oběma zeměmi. Smlouva, známá jako Nový START nebo START 3, by jinak vypršela 5. února. Moskva a Washington se však dohodly v úterý a už ve středu tento krok ratifikovaly obě komory ruského parlamentu. „Jde bezpochyby o krok správným směrem,“ řekl šéf Kremlu.

Globální bezpečnost je podle něj nicméně nadále ohrožena kvůli rostoucímu mezinárodnímu napětí. „Existuje zde šance, že budeme čelit skutečnému neúspěchu globálního rozvoje, který je plný boje všech proti všem a pokusů o řešení hrozících kontroverzí hledáním vnitřních a vnějších nepřátel,“ uvedl Putin v projevu na videokonferenci k účastníkům. „Situace se může vyvíjet nepředvídatelně a nekontrolovatelně. Samozřejmě doufám, že takový vážný globální konflikt je nyní v zásadě nemožný,“ dodal. „Opravdu v to doufám. Znamenalo by to konec naší civilizace.“

Učinil paralelu mezi výzvami a hrozbami, které se množí ve světě nyní, a těmi, které existovaly ve třicátých letech 20. století a vedly ke druhé světové válce. „Rozsah hrozeb je srovnatelný… a nic z tohoto nepodporuje stabilitu a předvídatelnost mezinárodních vztahů,“ poznamenal. Ruský prezident rovněž řekl, že snahy obviňovat z vnitřních problémů jiné země zvyšují riziko jednostranného použití síly. „Využívání obchodních překážek, nelegitimní sankce, omezení finanční, technologické a informační sféry – taková hra bez pravidel kriticky zvyšuje riziko jednostranného použití vojenské síly. V tom je nebezpečí,“ citovala Putina agentura TASS.

Digitální svět

Zprávu pro Bidenovu administrativu vyslala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzvala vládu USA k dalšímu rozšíření mezinárodní spolupráce tím, že se připojí k pokusům EU ohraničit obrovskou moc technologických firem. Von der Leyenová uvedla, že snahou Bruselu bude přinutit společnosti sociálních médií, aby zveřejňovaly své obchodní modely a algoritmy, „protože nemůžeme akceptovat, aby rozhodnutí, která mají dalekosáhlý dopad na naši demokracii, byla přijímána pouze počítačovými programy“. Rozhodnutí Twitteru odstranit účet Donalda Trumpa tento měsíc označila jako „vážný zásah do svobody projevu“. Dodala, že regulační orgány by měly vytvořit „rámec zákonů pro tak dalekosáhlá rozhodnutí“.

I Vladimir Putin se ve svém davoském příspěvku pozastavil nad stále větší úlohou, kterou ve společnosti hrají „gigantické digitální společnosti“, které už v mnoha směrech konkurují státu. „Nyní se o tom hodně mluví zejména s ohledem na události, ke kterým došlo (v USA) během volební kampaně. Už to nejsou jen ekonomičtí giganti – v některých oblastech už de facto konkurují státům,“ míní ruský prezident.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované