Hlavní obsah

Virus dopadne tvrdě se zpožděním, data z první vlny varují

Foto: Shutterstock.com

I kdyby vláda znovu zavřela republiku jako v březnu, virus „dojede“ k horším statistikám

Reklama

10. 9. 2020 6:00

Těžké případy s covidem-19 na jaře nejvíce narostly asi až dva týdny poté, co začal rekordně stoupat počet pozitivně testovaných. Pravda se ukáže do Václava. Na rázná opatření je nejspíš pozdě.

Článek

Ještě v první polovině tohoto týdne někteří vládní politici tvrdili, že se občané nemusí zneklidňovat novými rekordy v počtu nakažených koronavirem. Zdůrazňovali, že s údaji hospitalizovaných a vážných případů jsou na tom Češi stále velmi dobře.

Vývoj z posledních dnů však tuto mantru stále více zpochybňuje. Stejně jako není namístě zbytečně šířit paniku, nesluší se ani chlácholit obyvatelstvo falešným optimismem.

Stačí se podívat na poslední statistiky Ministerstva zdravotnictví. Počet lidí, kteří museli po onemocnění covid-19 ulehnout v nemocnici, stoupl od konce srpna ze 172 na více než 230 případů. Počet pacientů v těžkém stavu se vyhoupl ze 35 na více než 60 případů.

Co se týče úmrtí spojených s koronavirem, zatím to na žádný raketový nárůst nevypadá, jde o jednotky za den. Ale i to může být, bohužel, pouze dočasné.

I méně pozorní konzumenti zpráv o koronaviru si mohli povšimnout, že na rozdíl od první jarní vlny šíření covidu-19 se tentokrát jakoby rozevírají pomyslné nůžky mezi počtem nově diagnostikovaných a hospitalizovaných, potažmo lidí s ohrožením života - i když množina pozitivně testovaných rychle roste, vážných případů adekvátně nepřibývá.

O přesných důvodech se dá spíš spekulovat, nicméně odpovědi se nabízejí celkem logicky. Je známo, že během léta se „promořovali“ hlavně mladí lidé, kteří snášejí virus mnohem lépe, často bez vážných příznaků. Na druhou stranu senioři a lidé s chronickými nemocemi byli a jsou stále obezřetní.

Na rozdíl od prvních týdnů epidemie se také celkem dařilo ohrožené skupiny lépe chránit, testuje se řádově více a i občas kritizovaná chytrá karanténa v tomto směru zapůsobila správně. Bezesporu se zdokonalila také léčba vážně nemocných, používají se nové léky.

Jenže žádné nůžky se nemohou rozevírat donekonečna. Pokud se virus šíří stále více nekontrolovaně, přibývají ohniska napříč republikou a zároveň docházejí kapacity hygienické služby na podrobné trasování rizikových kontaktů, infekce zákonitě proniká i do slabších skupin. A to už se místy děje, stačí připomenout domovy seniorů v Humpolci nebo v Úpici na Trutnovsku, kde se v posledních dnech či týdnech nakazily desítky lidí.

Ohniska v domovech seniorů

V domově pro seniory v Humpolci onemocnělo do středy podle ČTK 23 klientů jednoho z oddělení a 19 pracovníků. Do zařízení už přijela pomáhat armáda.

V soukromém domově seniorů Beránek v Úpici počet nakažených klientů od úterý vzrostl o 11 na 28. Jeden klient domova s covidem v úterý v nemocnici zemřel. Počet nakažených zaměstnanců domova se od úterý zdvojnásobil na 14.

Tuto vazbu ostatně potvrzují i statistiky, kterých je za uplynulé měsíce spousta. S prudkým nárůstem pozitivně testovaných pak přichází i citelný vzestup těžších případů a úmrtí. Jen se to projevuje s určitým zpožděním, řádově asi dvou týdnů.

Nemusíme se však opírat jenom o data ze zahraničí. Zhruba dvoutýdenní časový „závěs“ u celkového počtu těžkých případů se projevil i v číslech z první vlny v tuzemsku. Samozřejmě se dá namítnout, že některé proměnné se ve srovnání s jarem liší, například počet testů, celkové trendy to ale sotva může zpochybnit.

V první vlně stoupaly počty nakažených za den nejvýrazněji zhruba od poloviny března. Například mezi 24. a 25. březnem vyskočily ze 185 na 292, o dva dny později bylo hlášeno číslo 377. Potom údaje o nakažených ještě týden, dva kolísaly, posléze začaly postupně klesat dolů a během května se denní výskyt držel až na jednu výjimku vždycky pod stovkou.

Vývoji nakažených v zásadě odpovídalo i tempo, jakým přibývali lidé s covidem-19 v nemocnici, jen vrchol se projevil později. Celkový počet hospitalizovaných měl špičku 8. dubna, kdy dosáhl 422, následně celkem rychle klesl pod 300. O něco déle kulminoval počet lidí v těžkém stavu, který se dostal dvakrát na stovku, 7. a 12. dubna. Podobně bylo nejvíce úmrtí za den mezi 7. a 13. dubnem, během těchto dní pouze jednou údaj klesl pod desítku.

Pokud se tento vývoj bude zhruba opakovat, dočkáme se odrazu u těžkých případů v následujících týdnech. Jednoduše řečeno, do svatého Václava se ukáže pravda, patrně nemusí být veselá.

Je důležité připomenout, že v době jarních vrcholů koronavirové statistiky už několik týdnů platila tvrdá ochranná opatření. Byly zavřené restaurace, úřady, množství obchodů, lidé nesměli cestovat do zahraničí, roušky se musely nosit i venku nebo v autě. Nouzový stav byl vyhlášen už 16. března (!).

Co z toho vyplývá?

Poměrně trpký závěr - že i kdybychom třeba už dnes znovu přistoupili k obdobnému kroku a uzavřeli celou republiku, nezabrání se tím „dojezdu“ v podobě dopadů na zdravotní stav lidí z ohrožených skupin, kteří se mezitím už infikovali.

Zároveň se ukazuje, že rozvolnění, na které přistoupila na počátku léta vláda Andreje Babiše, se může zpětně jevit jako přílišné.

Naopak zpřísněná opatření, které v srpnu zosobňoval hlavně epidemiolog Rastislav Maďar, a které premiér Babiš následně zarazil a nechal změkčit, mohla být ze zpětného pohledu namístě a pravděpodobně by zachránila nejednoho pacienta od komplikací.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované