Hlavní obsah

500 je málo. Velký hráč v Česku je pro zvýšení limitu pro placení bez PIN

Foto: Visa

Šéf karetní společnosti Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko Marcel Gajdoš.

Reklama

Zadávat PIN až od vyšší částky než pětistovky podporujeme, říká v rozhovoru Marcel Gajdoš. Musí se na tom ale shodnout trh, dodává šéf firmy Visa, jejíž logo nese půlka tuzemských platebních karet. Většina Evropy limit už zvýšila.

Článek

Jak moc vám nahrál koronavirus, který urychlil digitalizaci světa?

Absolutně, pomohl nám rychleji splnit cíle, které jsme si dali ještě před pandemií. E-commerce začala růst od března. Transakce kartou v e-shopech v Česku narostly a jejich penetrace z pohledu všech karetních transakcí se téměř zdvojnásobila. Také platby mobilem se zdvojnásobily.

Jak se změnila struktura útrat kartou online?

Dřív se po internetu kupovala hlavně elektrotechnika a teď „jedou“ potraviny a hotová jídla online. Například donáškové služby potravin loni tvořily malé procento útrat, teď patří do první desítky.

Změnil se také poměr mezi domácími a zahraničními online útratami. Dřív ty zahraniční tvořily polovinu, dnes už je to méně, ve prospěch domácích.

Marcel Gajdoš (45)

Do Visa nastoupil v roce 2006 a jako generální ředitel pracuje od roku 2012. Aktuálně vede firmu v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Je zodpovědný za rozvoj obchodních aktivit firmy i posilování vztahů s klienty i partnery společnosti.

V minulosti pracoval pro firmy jako UniBanka Slovakia a Wells Fargo v USA.

Absolvoval Vysokou školu manažmentu v Trenčíně a Bratislavě.

Po Novém roce musí být kvůli evropské směrnici PSD2 všechny platby kartou v e-shopech ověřeny silněji než dosud. Banky mají různá řešení, proč to není jednotné pro celý trh?

Naše úloha je v tom, dodat zkušenosti a informace vydavatelům a přijímatelům karet (banka držitele karty, resp. obchodníka - pozn. red.). Nabídli jsme jim naše řešení, které by mohlo vyhovět parametrům směrnice PSD2.

Očekáváme, že při až 90 % transakcí nebude díky všem sledovaným faktorům znalosti klienta potřeba dvoufaktorové identifikace, ale bude samozřejmě záležet na každém vydavateli karet.

Jak se změní platby v e-shopech

Nejpozději 1. ledna 2021 musí banky zajistit, že každá platba kartou za zboží v e-shopu bude ověřená dvěma ze tří faktorů. Esemeska opsaná z mobilu do platební brány už stačit nebude. Na výběr je biometrie (otisk prstu nebo rozpoznání obličeje), mobilní klíč a speciální kód ePIN. K němu má přístup jen vlastník telefonu, na rozdíl od esemesky. Tu jde totiž pomocí malwaru přeposlat na mobil útočníka, který jde po cizích penězích. Behaviorální analýza na pozadí transakce může jeden z faktorů nahradit.

Nemohli jste prosadit jeden bezpečnostní standard napříč trhem, aby se nelišil pro klienty různých bank?

Nařízení pochází z pera Evropské komise, my jsme jen jedním elementem v platebním systému. Náš byznys je poskytovat služby koncovému klientovi, což je držitel karty i obchodník, skrz banky. My nemůžeme zasahovat do toho, jakým způsobem si to banka udělá. Chceme se jen ujistit, že klient může transakci bezpečně a jednoduše realizovat a že obchodník bude mít zajištěno, že to, co si zákazník vloží do košíku, také zaplatí.

Kdo může zamítnout transakci, když nebude od ledna splňovat PSD2?

Vydavatel karty, tedy banka držitele karty.

Jak závažná je podvodovost u karetních plateb v e-shopech?

Visa udržuje výskyt podvodných transakcí na historickém minimu. Spolu s bankami pracujeme na tom, abychom platby online udrželi v bezpečí. Pokud už se stanete obětí nějakého podvodu, máme s bankami sjednané záruky, které vám pomohou získat peníze zpět.

Směrnice PSD2, o které se bavíme, také umožňuje navýšit limit pro bezkontaktní platbu bez zadání PIN až na 50 euro. To je zhruba 1320 Kč, v Česku teď limit činí 500 Kč. Kdo může tento limit změnit?

Jde o rozhodnutí celého platebního systému včetně vlády a finančních institucí. Od začátku globální pandemie jsme s našimi partnery v Evropě jednali o navýšení limitů pro bezkontaktní platby, abychom spotřebitelům umožnili platit snadněji a bezpečněji a zároveň snížili potřebu ručně naťukávat PIN. Dvacet devět evropských zemí nakonec limity navýšilo.

Co ukazuje zkušenost se zvýšením limitu v jiných zemích?

Že zvýšením limitu se nezvýšil počet podvodů, „jen“ se zrychlilo nakupování. Sleduje se hlavně úroveň průměrné transakce, při relativně vysokém procentu plateb se zadával PIN.

Limit se navyšoval třeba na Slovensku, v Maďarsku nebo Polsku - tam ale byl původní limit v přepočtu 300 Kč.

U nás dosáhla podle statistik Sdružení pro bankovní karty průměrná platba kartou v kamenném obchodě ve třetím letošním čtvrtletí 565 Kč. Uvažuje se tedy o zvýšení limitu pro bezkontaktní platbu?

Analyzujeme to a Visa určitě navýšení podporuje. Nicméně jde o rozhodnutí celého trhu. Pokud bychom k něčemu měli dospět, změna přijde během příštího roku.

V čem v kartách ve srovnání se zahraničím vynikáme?

V podílu bezkontaktních plateb na všech platbách kartou patříme do první trojky na světě. Dál jsme hodně stoupli v podílu mobilních plateb a digitálních peněženek - v Evropě jsme v první půlce zemí.

Vynikáme také v počtu vydaných prémiových karet pro bonitnější klienty, tam jsme v Evropě na prvních příčkách. Tyto karty mají rozšířené služby - jejich držitelé víc cestují, potřebují silnější ochranu karet, mohou čerpat služby concierge, na kartách mají jiné limity pro platbu i výběr.

Málo terminálů a hodně plateb v hotovosti

V čem naopak pokulháváme?

Stále velký podíl celkových útrat je v hotovosti. Tuzemské domácnosti ročně utratí zhruba 85 miliard eur, z toho jen čtvrtina je platební kartou, zbytek jsou převody z účtu a právě platby v hotovosti. Přitom na západě tvoří karty přibližně 40 %.

Máme tu také málo platebních terminálů přijímajících karty, jen 23 na 1000 obyvatel. Na západě je to 35 až 40 terminálů. Abychom se s nimi srovnali, potřebovali bychom celkový počet 230 tisíc terminálů navýšit na 350 tisíc.

Každý Čech zaplatí ročně kartou stokrát, západní Evropan dvěstěkrát.

Koncem léta jste si k řízení české a slovenské pobočky přidal i maďarský trh, proč?

Kvůli synergiím národních trhů: jsou tu stejné bankovní skupiny a také velká část obchodníků působí ve všech třech zemích.

V březnu se spustil projekt garantovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, kterého se účastníte - Česko platí kartou. V jeho rámci mohou podnikatelé získat platební terminál na rok zdarma. Jaké jsou průběžné výsledky projektu?

Cílem je dostat mezi podnikatele do tří let 30 tisíc terminálů. Covid to zkomplikoval. Teď jsme chtěli být na šesti tisících, a jsme na čtyřech.

Jednou z bariér, proč si obchodníci nechtěli terminál pořídit, jsou počáteční náklady, ty jsme vzali s bankami a ostatními partnery na sebe.

Kolik takový terminál stojí?

50 až 200 eur. Pokud ale obchodník terminál má, ukazuje se, že se mu zvýší obrat až o pětinu.

Firma Global Payments, jež spravuje třetinu tuzemských terminálů, nedávno přišla s mobilní aplikací, se kterou obchodníkovi stačí mít jen chytrý telefon, aby mohl přijímat karty. Vy jste na vývoji aplikace spolupracovali. Je to cesta, kterou nově jdete?

Je to nový impulz - obchodník ušetří náklady na pořízení terminálu. Zatím jde o jediný takový produkt na trhu, jsme ale otevření novým řešením.

Když za vámi přijde nějaká fintechová firma, třeba i start-up, že mají nějaké řešení pro platby kartou, vyslechnete je?

Ano, chceme rozšiřovat počet akceptačních míst. Náš jediný požadavek je, aby daný způsob splňoval podmínky bezpečného přenosu dat při placení a uživatelská zkušenost byla pozitivní. Pokud nějaká společnost něco vyvinout, my je dokážeme propojit s přijímatelskou bankou.

Lokálně i globálně do fintechů vstupujeme a vítáme nové možnosti bezhotovostního placení. Teď spouštíme novou platformu, kde je budeme školit, jak by se mohly dostat do našeho systému.

Reklama

Doporučované