Hlavní obsah

Vláda chce obejít nouzový stav. K uzavření obchodů má stačit ministerstvo

Foto: Profimedia.cz

Ministr zdravotnictví Jan Blatný potvrdil, že cílem novely je vyhnout se nouzovému stavu.

Reklama

30. 11. 2020 13:50
aktualizováno • 30. 11. 2020 19:38

Vláda chce ve zrychleném režimu schválit silnější pravomoce pro Ministerstvo zdravotnictví při epidemii. Pro zavření obchodů a služeb by se nemusel vyhlašovat nouzový stav pod kontrolou Sněmovny, stačilo by ministerské opatření.

Článek

Je to už několikátý pokus vlády, jak se při boji s epidemií napříště vyhnout nouzovému stavu a povinnosti státu hradit škodu za krizová opatření.

Ministerstvo zdravotnictví chce narychlo uzákonit širší vymezení mimořádných opatření, kterými může omezovat shromažďování nebo zavírat různá zařízení kvůli ochraně před šířením epidemie. Dosavadní výčet rozšířilo ministerstvo o obchodní centra, služby jako kadeřnictví, kosmetické salony, solária, vysoké školy nebo koupaliště. Pravomoc ministerstva by se také rozšířila o veřejná a soukromá shromáždění.

„Chceme to proto, abychom neměli nouzový stav,“ prohlásil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po pondělním jednání vlády. Zdůraznil, že vláda potřebuje v krizových situacích rychle jednat bez toho, aby musela spouštět paralelní systém krizového řízení v nouzovém stavu.

Změny chce vláda prosadit přes novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která se má projednávat ve zrychleném režimu. Předloha řeší hlavně přechod z krajské na centrálně řízenou hygienickou službu, nové Státní hygienické službě ale současně přiznává nové kompetence.

„Při epidemii je zapotřebí předcházet koncentraci lidí zejména v uzavřeném prostoru, za případného stanovení dalších podmínek jejich setrvávání v takovém místě. Jedná se zejména o provozovny či obchodní centra. Jejich činnost nebo provoz nebude možné mimořádným opatřením zcela zakázat,“ píše se v důvodové zprávě, proč má ministerstvo získat pravomoce i na zavření obchodů.

Část opozice a někteří právníci novelu kritizovali - kromě centralizace hygieny a rozšíření pravomocí úředníků materiálu vytkli také další změnu, která ukládá mobilním operátorům hlásit polohu lidí s prokázanou epidemickou nákazou.

„Vznik Velkého bratra, který bude trasovat váš mobilní telefon, by byl značným osekáním osobních svobod,“ uvedl pirátský poslanec Petr Třešňák.

Ministr Blatný potvrdil, že počítá s diskuzí a možnými úpravami zákona. Podle něj však zákon dodržuje zásady ochrany osobních údajů a je „bezpečný“.

Díky souhlasu ministryně spravedlnosti Marie Benešové novela zákona nemusela projít připomínkovým řízením, ve kterém se k předlohám vyjadřují ostatní resorty a instituce. Rychlé schválení se vyžaduje také od Parlamentu, předloha počítá s účinností změn už od ledna 2021.

Podle kritiků by se ale takový zákon měl projednávat standardním způsobem. „Je nepřijatelné, aby byl návrh zákona v této podobě schválen ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze,“ uvedl vedoucí právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

V novém návrhu se také výslovně zmiňuje, že mimořádná opatření mají být ve formě opatření obecné povahy, což znamená, že by se majitelům obchodů a služeb ztížila cesta k případnému odškodnění od státu.

Zákon o odpovědnosti za škodu totiž toto opatření konkrétně nezmiňuje, podnikatelé se tak při neochotě státu musejí domáhat odškodnění přes soud.

Na chystané změny upozornil například právník Ondřej Dostál, který je členem odborného týmu Pirátské strany a na jaře uspěl u soudu se žalobou proti některým opatřením Ministerstva zdravotnictví.

Nynější verze zákona se vztahuje na mimořádná opatření ministerstva úžeji, například na dovoz či prodej potravin, cestování, divadla, kina, sportovní shromáždění, zdravotnická a sociální zařízení, školy, hotely nebo restaurace.

Obchody a služby může vláda zatím omezovat pouze přes krizová opatření během nouzového stavu. Ten může vláda vyhlásit až na 30 dnů, pak ale musí žádat o souhlas poslanců, kteří také mohou nouzový stav zrušit. U krizových opatření se navíc předpokládá, že za vzniklé škody vláda poskytuje náhradu.

Už na jaře se vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) pokusila nahradit krizová opatření pouze „nižšími“ opatřeními Ministerstva zdravotnictví. Když se v květnu ministerstvo poprvé pokusilo přesunout pravomoc k sobě přes zákon o ochraně veřejného zdraví, narazilo u koaliční sociální demokracie.

Jiné změny zákonného rámce při boji s epidemií navrhl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu chce nově umožnit vyhlašovat i stav nebezpečí na celostátní úrovni. Nyní existuje jen na krajské. Podle Ministerstva vnitra by měl zákon nově umožnit reagovat lépe například na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.

Aktualizovali jsme o vyjádření ministra Blatného a kritiků novely.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované