Hlavní obsah

Vnitro představí nový volební zákon. Hlasovací lístky už ve schránce nenajdete

Foto: Profimedia.cz

Ne každý hlas má při současných pravidlech stejnou váhu.

Reklama

16. 12. 2019 19:41

Opozice volá po spravedlivém přepočtu hlasů. Nový zákon z pera ministerstva vnitra, který míří na vládu, ale se změnou volebního systému nepočítá.

Článek

Na přelomu roku slíbilo ministerstvo vnitra předat vládě návrh nového volebního zákona. Jeho koncept resort představil už v říjnu, vnitro ale muselo reagovat na více než 200 připomínek.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se všechny druhy voleb konaly v jednom volebním dni, a to v pátek. Hlasovat se bude od 7 do 22 hodin. Volební místnosti budou otevřeny po dobu 15 hodin, což je o hodinu déle než při současném dvoudenním hlasování.

Náklady na odměnu členům volební komise se tak nesníží, na druhou stranu odpadne problém se zabezpečením volebních schránek přes noc. Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny.

Výpadek jednoho volebního dne má vynahradit možnost hlasovat v předstihu, a to do zvláštní volební schránky na obecním úřadě. Hlasování v předstihu má být možné v pondělí a ve středu před volbami, a to alespoň dvě hodiny v každý z těchto dnů. Obecní úřad následně předá obálky s hlasovacími lístky příslušné okrskové volební komisi.

Ministerstvo počítá i s vytvořením informačního systému správy voleb, který umožní vyzvednutí voličského průkazu na kterémkoli obecním úřadě v republice. Politickým stranám zase pomůže elektronické podávání kandidátních listin nebo elektronický sběr podpisů na petici na podporu kandidatury.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a při volbě prezidenta republiky dostanou voliči v zahraničí možnost hlasovat korespondenčně. Z organizačních důvodů si budou muset sami vytisknout hlasovací lístky, do některých vzdálených destinací by totiž mohly dorazit pozdě. Svůj hlas potom voliči odešlou ve speciální obálce, kterou obdrží v dostatečném předstihu od zastupitelského úřadu.

S výjimkou komunálních voleb už také nemají lidé do svých schránek dostávat kompletní hlasovací lístky ani v České republice; vyzvednou si je až v hlasovacích místnostech, jak to ostatně už nyní řada lidí dělá.

Síla hlasu

Zákon má sjednotit pravidla všech voleb, opozice by ale při té příležitosti také chtěla narovnat přepočet hlasů na mandáty.

Návrh na změnu volebního zákona tak, aby tolik nezvýhodňoval velké strany, podali už v listopadu lidovci. Podle předsedy Marka Výborného strana usiluje o to, aby měl každý hlas stejnou váhu. KDU-ČSL chce také zrušit systém, kdy strany překročí volební práh 10, 15 nebo i 20 procent, pokud kandidují společně.

Vláda lidovecký návrh odmítla, opozice se ještě může pokusit upravit vládní návrh během projednávání v parlamentu.

„Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19 000 voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29 000 voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně reprezentuje astronomických skoro 44 000 voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s ústavou,“ řekl Výborný.

Hnutí ANO dostalo ve volbách celkem 1 500 113 hlasů a získalo 78 mandátů, na jednoho poslance jim tak stačilo 19 232 voličů. Se ziskem 29,6 % hlasů tedy ANO obsadilo 39 % křesel. Starostové dostali za 262 157 hlasů pouze šest mandátů, na jednoho poslance potřebovali 43 692 hlasů, tedy více než dvakrát tolik než ANO. Na vině je rozdílná velikost volebních obvodů, systém přepočtu hlasů na mandáty i pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny.

Také skupina 21 zákonodárců podala kvůli volebnímu systému po posledních sněmovních volbách podnět k Ústavnímu soudu. Současný systém podle jejich názoru odporuje ústavě. Návrh senátorského klubu STAN podpořili zástupci KDU-ČSL, TOP 09 a někteří nezávislí senátoři.

Ústava v článku č. 18 říká, že poslanci Poslanecké sněmovny jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení. Jenomže naprosto poměrné zastoupení nezaručí žádný volební systém, pokud by tedy 10 milionů občanů nevolilo 10 milionů poslanců. Každý jiný přepočet hlasů na mandáty je v nějakém ohledu nespravedlivý.

Ústavní soud se v minulosti k volebnímu systému už několikrát vyjádřil. Pětiprocentní hranice, D'Hondtova metoda přepočtu hlasů na mandáty ani volební obvody založené na hranicích různě lidnatých krajů podle něj neporušují principy poměrného zastoupení.

Český volební systém upravují ve prospěch těch nejúspěšnějších především dva faktory. Zaprvé je to rozdělení země na volební obvody, které v současnosti tvoří jednotlivé kraje, zadruhé je to D'Hondtova metoda přepočtu hlasů na mandáty v rámci těchto obvodů. Obojí má své opodstatnění.

Volební obvody vymezené hranicemi krajů zaručují zastoupení obyvatel lidmi, kteří mohou bojovat za jejich regionální zájmy a v ideálním případě by s nimi měli mít také bližší kontakt, například díky předchozímu působení v regionální politice. Tímto způsobem má systém bránit odcizení politiky veřejnosti.

Zároveň je právě tady třeba hledat největší nespravedlnost, která spočívá v malém počtu obyvatel Libereckého nebo nejčastěji zmiňovaného Karlovarského kraje.

Počet mandátů, které se krajích rozdělují, vychází z celkového počtu hlasů, které lidé v jednotlivých regionech odevzdají. V posledních volbách do dolní komory parlamentu se proto v nejlidnatějším, Středočeském kraji rozdělovalo 26 mandátů a své zástupce zde získalo osm různých stran, zatímco v Karlovarském kraji si 5 mandátů rozdělily pouze tři nejúspěšnější. Spoustu hlasů zde propadlo, aniž by byla na vině známá pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny.

Právě pětiprocentní práh, respektive jeho násobení při tvorbě volebních koalic, nejvíce kritizují menší opoziční strany. Pro dvě strany sdružené do jedné volební koalice se hranice posouvá na 10 procent, pro tři strany na 15 a pro čtyři a více na 20 procent.

Tuto úpravu volebního zákona prosadily ODS s ČSSD v době opoziční smlouvy. Oficiálně měla zamezit rozdrobení stran v parlamentu. Volební systém měl jedné velké straně, tedy ODS či ČSSD, v koalici s jednou menší stranou, tedy KSČM, KDU-ČSL či Unií svobody, zajistit většinovou vládu. Opozice ale vnímala a zřejmě dodnes vnímá tento krok jako pokus o zajištění moci pro největší hráče a šikanu malých stran, konkrétně tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratické unie a Občanské demokratické aliance.

Zajímavé je, že dnes o vytvoření širší koalice mluví rovněž čtyři demokratické opoziční strany, a to ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. V podobném duchu se nesly i výzvy Milionu chvilek pro demokracii během protestů na Letné. Sčítání volebního prahu při vytváření koalic odmítají i Piráti, kteří zatím o předvolební koalici s jinou stranou nemluví.

Násobení pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny přesto má své opodstatnění. Systém pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny brání tomu, aby do Sněmovny usedlo mnoho malých stran s jedním či dvěma zástupci. U předvolebních koalic několika stran hrozí, že jejich spojení vychází ze snahy o využití systému zvýhodňujícího úspěšné strany. Rozdrobený parlament plný malých stran potom komplikuje vytvoření stabilní vlády.

Návrh KDU-ČSL na změnu volebního zákona počítá se zachováním krajů jako volebních obvodů i pětiprocentní hranice pro vstup volební strany do Sněmovny. Lidovci by nicméně rádi změnili přepočet hlasů na mandáty podle metody největších zbytků, která mírně napomáhá malým stranám před velkými, zejména v menších obvodech.

Způsobů přepočtu hlasů na mandáty je mnoho a nedá se říct, že by D'Hondtova metoda byla nespravedlivá nebo sama o sobě výrazně posouvala poměrný systém směrem k většinovému, konstatoval už v roce 2009 Ústavní soud.

Ministerstvo vnitra zatím návrh zákona po vypořádání připomínek nezveřejnilo. Z původní říjnové verze lze ale usuzovat, že se žádné změny směrem ke spravedlivějšímu přepočtu hlasů nechystají, úpravu volebního systému navíc nepodpořilo ANO, ČSSD, KSČM ani SPD.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované