Čí peníze pomáhaly politikům dostat se na billboardy?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Filantropové, politici současní i bývalí, přesuny peněz mezi stranami nebo podnikatelé. Letošní volby tradičně sponzorovalo mnoho jmen, největší „finanční injekci“ dal stranám bývalé pětikoalice Spolek pro podporu liberální demokracie. ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátům poslal po třech milionech korun, což je v Česku limit pro dar politické straně.

Celkově spolek od svého založení v roce 2020 daroval šesti politickým stranám 54 milionů korun. Na darech se letos podílelo šest osobností, kromě Jana Barty to byl Petr Košťál, Pavel Šebor, Martin Vohánka, Petr Krajíček a Libor Winkler. Dary jsou koncipovány tak, že odrážejí průnik postojů osobností, které se ve Spolku sdružují – všichni dárci se museli shodnout na tom, koho podpořit.

„Pro spolek je pak zásadní, aby nešlo o donory, kteří jsou závislí na státních zakázkách nebo dotacích,“ vysvětluje Jan Straka, předseda spolku. A jaká je motivace? Podle Straky jde o přesvědčení, že pokud se má svobodná společnost rozvíjet, potřebuje silné demokratické instituce a důvěru veřejnosti v jejich fungování.

„Chceme pomáhat vytvářet prostředí, které nebude tolik náchylné k následování jednoduchých populistických či extremistických narativů, protože ty nepřinášejí dlouhodobě funkční řešení věcí, které Česko trápí,“ doplňuje předseda.

Investor Barta loni v pořadu Ptám se já mimo jiné prohlásil, že motivací pro něj byla také údajná radikalizace Andreje Babiše. „To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych se do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ vysvětloval.

Spolek se pak stejně jako vládní koalice dlouhodobě vymezuje právě proti politice hnutí ANO. To se o financování bát nemusí, v čele má předsedu Babiše, který je podle žebříčku časopisu Forbes se jměním 79 miliard korun sedmý nejbohatší Čech. Do roku 2024 zaslal straně více než 30 milionů korun, milionové částky pak hnutí ANO v minulosti věnovaly i společnosti z holdingu Agrofert. Namátkou třeba chemičky Lovochemie nebo DEZA. Sám Babiš letos poslal na transparentní účet ANO 50 tisíc korun, což je oproti minulým letům velmi chudý příspěvek. Jeho největší dar z roku 2012 činil osm milionů korun. Miliardář navíc hnutí půjčil 124 milionů korun, které mu splatilo v roce 2020.

Nejen hnutí ANO, samozřejmě také další politické subjekty dostávají ve volebním roce příspěvky od politiků, kteří tak v zásadě investují sami do sebe. Nejpilnější byl v tomto ohledu u ANO poslanec Jiří Mašek, který na stranický účet letos ze svého poslal přes 200 tisíc korun. Za účet firemní naopak svůj dar „schoval“ královéhradecký zastupitel Denis Doksanský (bez politické příslušnosti, za ANO), který hnutí poslal 106 tisíc korun z účtu Křesťanského centra v Hradci Králové, kterého je ředitelem.

Specificky se k financování kampaně postavilo hnutí Stačilo!, které si na kampaň půjčilo 30 milionů korun, za půjčku ručí budovou KSČM v Brně. Lídři hnutí odmítli uvést, kolik do kampaně investují celkem, podle neoficiálních informací by rozpočet neměl převýšit 40 milionů korun. Na transparentní účet hnutí pak přišel nejvyšší dar v hodnotě 200 tisíc.

Jak již bylo zmíněno, také u ostatních stran přispěli na volební kampaň sami politici. Největším sponzorem Pirátů je v tomto ohledu exposlanec Vojtěch Pikal, který na kampaň poslal 350 tisíc. TOP 09 zase půl milionem obohatil poslanec Michal Kučera. ODS zase na účet přistál milion od lékaře a jednoho z jejích zakladatelů Petra Zimmermanna. Bývalý plzeňský hejtman již občanským demokratům poslal 17 darů v celkové hodnotě přes 3,7 milionu korun.

Milionové částky posílají stranám také podnikatelé a investoři. 5,1 milionu přistálo na účet Starostům a nezávislým, majitelé společnosti BPD Partners, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a Petr Pudil darovali hnutí každý 1,7 milionu korun. Milionové dary se objevily také na účtu Motoristů. Ty dlouhodobě nejvíce sponzoroval pražský lídr Boris Šťastný, v posledních měsících ale strana objevila nové zdroje.

Jedním z posledních velkých darců letošní „motoristické“ kampaně je Pavel Šaroch, investiční ředitel skupiny KKCG, kterou vlastní jeden z nejbohatších Čechů Karel Komárek. Šaroch, jenž v minulosti dohlížel mimo jiné na vznik největší evropské loterijní skupiny Allwyn International, poslal na konci září Motoristům dva miliony korun.

Kolem Motoristů se v kampani točí více milionářů. Milion věnoval například podnikatel František Fabičovic, který se přátelí s otcem předsedy Macinky. Jednou z nejvyšších částek, které na účtu strany v poslední době přistály, je pak 2,5 milionu z kapsy podnikatele Josefa Valcháře. Ten je spolumajitelem moravské společnosti Robe lighting, která vyrábí osvětlovací techniku. Byznysmen poslal peníze straně již loni na podzim, tehdy se jednalo o půl milionu korun. Na začátku prázdnin poslal straně dva miliony korun majitel několika firem poskytujících energetické poradenství Ruben Marada.

Krátce před volbami na transparentní účet Motoristů přistály také tři miliony korun od sítě benzinek Prim. Deník N ovšem upozornil, že doteď není jasné, odkud přesně peníze na účet přišly, protože se k nim formálně nikdo nepřihlásil. Firma, kterou formálně vlastní advokátka Magdalena Kubátová, navzdory zákonné povinnosti už několik let nezveřejňuje účetní závěrky. Není tak jasné, jak se společnosti daří nebo zda na takový dar vůbec měla prostředky.

Motoristy nepřímo podpořil také podnikatel Richard Chlad. Ten na sociálních sítích uspořádal soutěž, kde vyzývá k podpoře strany, mimo jiné prostřednictvím příspěvků na instagramu. Podle dohledového úřadu jde o politickou agitaci, ke které se musí podnikatel přihlásit, což zatím neudělal, a hrozí mu tak vysoká pokuta.

V září dostalo největší letošní dar také hnutí SPD, na transparentní účet poslal půl milionu spolek KIKI a smečka. Podle předsedy Tomia Okamury půjdou peníze na výdaje za kampaň lídryně pražské kandidátky Markéty Šichtařové, která se podle něj se sponzorem zná. Podle informací z obchodního rejstříku jde o spolek na podporu tělovýchovných aktivit a ochranu zvířat, který byl založen až letos v červnu. O dva měsíce později už poslal půl milionu SPD.

„Vím o tom, byli se představit u mě v kanceláři. Samotného jste mě teď překvapil tím názvem, měl jsem za to, že jde o lidi z financí,“ reagoval Tomio Okamura na dotaz Seznam Zpráv, jestli má o největším dárci ve volebním roce více informací.

O spolku nelze z veřejných databází mnoho vyhledat, nemá webovou adresu ani sociální sítě, podle informací z veřejných rejstříků za ním stojí Josef Dvořák, jenž je zároveň členem dozorčí rady firmy Eurodražby.cz nebo předsedou spolku Evropské sdružení pro rozvoj elektronických služeb.

Šichtařová redakci následně potvrdila, že se s lidmi ze spolku opravdu zná, patří prý do konsorcia firem z oblasti financí, které vlastní jedna z osob, jež ji už v minulosti podporovaly v senátních volbách. Proč se ale dar skrývá za jménem spolku na ochranu zvířat, nevysvětlila.

Limity na kampaň česká politika dlouho neznala, impulzem největších změn byl vstup Andreje Babiše do politiky. Právě kvůli jeho hnutí Parlament v roce 2016 přijal nový zákonný limit na kampaně. Babiš totiž v roce 2013 prohlásil, že hnutí do kampaně investuje „tolik peněz, kolik bude potřeba“. ANO přitom podle odhadů tenkrát utratilo rekordní sumu, což podle expertů nepomáhalo transparentnosti politické soutěže.

„Od roku 2017 si strany zavedly interní procesy a mají ve svých kampaních daleko větší pořádek než dříve. Zároveň snad platí, že když strany i sponzoři vědí, že na jejich vztahy bude vidět, že se v menší míře dějí nekalé dohody typu: Ty mi dáš sponzoring, já ti dám po volbách zakázku,“ míní Marek Zelenka, právník a analytik veřejných zakázek z Datlab Institutu.

Ani stávající systém ale není podle Zelenky ideální, chybí například minimální nároky na transparentní účty, které mají strany povinně založené. „Některé banky neumožňují ani minimální možnosti filtrace, takže veřejnost se dokáže velmi těžko přesvědčit, komu strany v průběhu kampaně posílají peníze a jestli například tento dodavatel politické strany následně nedodává třeba ministerstvu, které tato strana po volbách obsadí,“ vysvětluje Zelenka.

Podle odborníků se tak i v posledních letech ukázala řada případů, kdy politické subjekty využívaly bílé koně či nejasné majetkové struktury vedoucí třeba až do daňových rájů s cílem zakrýt skutečnou identitu dárce.

Podle Davida Kotory, ředitele české pobočky mezinárodní organizace Transparency International (TI), je tak stále prostor pro zlepšení. „TI v roce 2022 upozorňovala na několik podstatných nedostatků současné legislativy. Jedná se o úpravu pravidel pro časování kampaní, řešení problému s registrovanými třetími osobami, zavedení sankcí za vedení nečestné nebo nepoctivé volební kampaně či zajištění funkčního dohledového orgánu,“ míní Kotora.

Ředitel protikorupční organizace zmiňuje jako příklad živou kauzu Dozimetr, které se věnuje policie a soudy. Ta je spojená s hnutím STAN a souvisejícími dary od firem napojených na nyní trestně stíhaného podnikatele Michala Redla a jeho organizovanou síť. „Tento případ ukazuje, jak může vypadat stranické financování, pokud chybí mimo jiné jasně daná interní pravidla a systém kontroly,“ míní Kotora.

Mimochodem podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran letos jen polovina subjektů kandidujících do Sněmovny splnila povinnost zveřejnit sponzory kampaně - z 26 jich dárce zveřejnilo jen 13. Všechny strany, které jsou aktuálně v Parlamentu, povinnost splnily. „Zveřejnění není formalita – je to signál, že politická soutěž má pravidla a že je strany, které usilují o moc, berou vážně. Pokud polovina kandidujících subjektů svoji povinnost neplní, je to varovné,“ uzavírá člen úřadu Jan Outlý.