Napadení může Babišovi přinést sympatie

Předseda hnutí ANO a lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji Andrej Babiš skončil po pondělním předvolebním mítinku v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku v nemocnici. Jeden z účastníků ho totiž udeřil berlí do hlavy.

Incident pro Seznam Zprávy hodnotí kromě jiných například politolog Milan Školník z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

„Jedna věc jsou verbální útoky. Zaznamenáváme je v online prostoru a setkáváme se s nimi i na mítincích, na což je například zvyklá i policie a ví, jak k tomu přistupovat. Co se ale týče fyzických útoků, tak to je vždy ‚červená čára‘, přes kterou by se nemělo jít,“ popisuje.

Co se chodu kampaně v následujících týdnech týče, je podle Školníka pravděpodobné, že útok na Babiše vzbudí v lidech emoce a sympatie. „Může to být podobné jako u Roberta Fica. Na druhou stranu v tomto případě nejde o takový extrém jako u slovenského premiéra nebo amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Česku se naštěstí na politiky nestřílí a doufám, že ani nebude,“ dodává.

Byť útok odráží míru napětí ve společnosti, politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy upozorňuje, že nejde o pokus o atentát jako ve slovenském případě, ale spíš o neuhlídanou emoci. „S Ficem bych to nesrovnával,“ varuje.

Podle politologa a experta na extremismus Jana Charváta může ve vztahu k Babišovi krátkodobě nastat takzvaný „rally-round-the-victim“ efekt (krátkodobý pocit soucitu ze strany veřejnosti směrem k oběti vlivem nárůstu pozornosti médií). „Ale dopad bývá mělký a prchavý, eskalační rámování a obviňování protivníků mohou naopak odradit středové voliče. Teď tedy záleží na tom, jak bude incident politiky rámován,“ dodává Charvát.

V novodobé české historii lze vzpomenout hned několik případů útoků na politiky. „Vybavuji si třeba napadení tehdejšího komunistického poslance Jiřího Dolejše nebo sociálního demokrata Bohuslava Sobotky na stranickém mítinku. Naštěstí se nikdy nejednalo o velmi vážná zranění,“ připomíná Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Charvát pak připomíná i „airsoftový“ útok na Václava Klause v roce 2012 či zranění Mirka Topolánka v roce 2009.

Ze zahraničního srovnání v blízkosti Česka pak podle Michala smutně vystupuje série útoků na politiky během kampaně před loňskými evropskými volbami především ve východní části Německa. „Bohužel mají tyto činy někdy tendenci rozvířit spirálu násilí, která je v demokratické zemi absolutně nepřijatelná. Je nyní rolí politiků, aby situaci uklidnili svým veřejným vyjádřením,“ dodává Michal.

Vedle toho pak Školník upozorňuje, že s menším incidentem se v pondělí setkal i premiér Petr Fiala, když mu v Českých Budějovicích plivla žena do tváře. Školník se proto domnívá, že svou roli v podobných případech sehrává i intenzita kampaně. „Jde o sněmovní volby, to znamená ty nejdůležitější. Kampaň teď začne nabírat na obrátkách, vstupujeme do třetí, tedy horké fáze. A lidé už jsou možná unavení. První fáze byla v květnu, druhá fáze pokračovala v červenci a přes léto a tím, jak se to zintenzivňuje, to může být na některé lidi hodně,“ vysvětluje Školník.

Podobně vyhrocenou reakci pak podle něj mohou podnítit i časté zprávy o politice či četné výsledky předvolebních průzkumů. „A pak stačí málo k podobnému zkratovitému jednání, byť to toho člověka může mrzet,“ myslí si.

Jako důsledek vyhrocené kampaně incident hodnotí i politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity. „Na což si Babiš bude určitě stěžovat. Zároveň ale platí, že česká politika je polarizována dlouhodobě. Nic na obecné úrovni bych z toho ale nevyvozoval, jde o zkrat jednotlivce,“ doplňuje Eibl.

Politolog Lubomír Kopeček si naopak myslí, že typ voleb nemusí hrát roli. Vedle toho pak připomíná, že podobné incidenty nejsou během kampaní ojedinělé. „Zažili jsme v českých poměrech mnohem větší a masivnější útoky. Většina kampaní od devadesátých let byla spojena s nějakou mírou útoků na politiky. Václavu Klausovi se v devadesátých letech stávalo, že po něm někdo hodil vajíčko, v roce 2009 jsme tady měli dokonce vajíčkovou válku,“ připomíná sérii incidentů na mítincích Sociální demokracie před volbami do Evropského parlamentu.

Se Školníkem nicméně souhlasí v tom, že podobný útok může posílit sympatie k Andreji Babišovi jak ze strany jeho příznivců, tak ze strany těch, kteří k němu měli doposud vlažný vztah. „Možná je dobré ještě říct jednu dost podstatnou věc. Z hlediska násilí ve volebních kampaních jsme zemí, kde je míra opravdu velmi nízká. Krásný příklad je Indie – tam berou volby, kde jsou méně než tři mrtví, jako dobré volby,“ dodává.

Dopad útoku na favorita voleb podle Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zatím nejde jasně načrtnout. Ale z prvních reakcí představitelů hnutí ANO se podle něj zdá, že se rozhodli vydat cestou obviňování současných vládních stran.

„Dále to prohlubuje společenskou polarizaci a takové komentáře vůbec ničemu nepomáhají. Předpokládám, že bezprostřední dynamikou, kterou to do kampaně vnese, bude snaha o zklidnění situace a výzvy ke slušnému vedení politické kampaně,“ uvádí Michal.