Hlavní obsah

„Okamurovu hnutí roste naprosto jasný konkurent,“ říká politolog

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Tomio Okamura se připravuje na živý vstup do televizních zpráv během sčítání výsledku voleb.

Reklama

27. 9. 20:15

Politolog Jan Charvát v rozhovoru vysvětluje, co úspěch SPD vypovídá o české společnosti, jakou šanci má Eva Chromcová ve druhém kole senátních voleb nebo proč není překvapivé, že za SPD uspěla romská kandidátka.

Článek

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si polepšilo o 331 mandátů, právem se tak může prohlásit za jednoho z vítězů komunálních voleb.

Podle politologa Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to ale paradoxně spíš přidělá vrásky na čele jejího lídra Tomia Okamury.

„Potřebuje stranu, která je mu naprosto bezmezně loajální a kde jsou všichni závislí na něm. Čím víc tam bude vznikat prostoru pro lidi, kteří jsou součástí struktur nezávislých na vedení strany, tak to pro něj může, opakuji může, být problém,“ říká politolog.

Před koncem volebního období podle něj řada úspěšných tváří z SPD odejde, nebo bude odejita, soudí odborník na strany a hnutí z okraje politického spektra.

Může se SPD prohlásit za vítěze voleb? A můžeme říct, že se díky tomu etablovala na politické scéně?

Z mého pohledu je SPD asi jediná strana, která opravdu může mluvit o tom, že ve volbách byla úspěšná nebo že ty volby „vyhrála“. Znamená to posílení, rozšíření vlivu.

Jestli to znamená etablování, to je z mého pohledu trochu zvláštní otázka, protože SPD etablovaná v systému evidentně je. Zároveň je stejně evidentní, že je to strana velmi výrazně spojená se svým zakladatelem.

Je kvůli tomu křehká?

Kdyby Tomio Okamura z jakéhokoliv důvodu odešel, tak se nedomnívám, že by strana vydržela. Je úplně jedno, jestli v tu chvíli bude mít víc nebo méně mandátů v municipalitách.

Narazil jsem na názory, podle kterých se strana etablovala a přežije i bez svého zakladatele. To si myslím, že není pravda. Rozšířila svůj záběr, vytvořila si novou bázi, to ano. Zároveň si ale myslím, že to pro Tomia Okamuru může být spíš zátěž nebo problém.

Proč?

On potřebuje stranu, která je mu naprosto bezmezně loajální a kde jsou všichni závislí na něm. Čím víc tam bude vznikat prostoru pro lidi, kteří jsou součástí struktur nezávislých na vedení strany, tak to pro něj může, opakuji může, být problém. Jeho snahou je mít naprosto striktně centralizovanou stranu, a to z důvodu jeho osobní zkušenosti s jeho první stranou, o kterou přišel proto, že se proti němu postavili jeho vlastní členové.

Zároveň vidíme, že SPD přitahuje určitý typ lidí, viz pan (exposlanec Lubomír) Volný, které pomůže vytáhnout nahoru a oni se následně odtrhnou a jdou vlastní cestou. To přesně Okamura nechce.

SPD značně posílila napříč kraji i okresy. Co to vypovídá o české společnosti?

Že prochází krizí, respektive obtížným obdobím, během kterého stoupá ochota lidí volit nesystémová řešení. To není ani zvláštní, ani nečekané. Před SPD teď bude stát ale jiný druh úkolů, než jaké řeší v parlamentní politice. Teď bude řešit velmi praktické věci, týkající se komunálního fungování, a uvidíme, jak jí to půjde.

Jak dopadla SPD v krajských městech

Krajské městoMandáty% hlasůkandidující uskupení
Brno69,8 %SPD, Trikolora, Moravané a nezávislí
České Budějovice48,4 %SPD
Hradec Králové36,5 %SPD
Jihlava410 %SPD + Trikolora
Karlovy Vary410,8 %SPD
Liberec410 %SPD
Olomouc511,4 %SPD + Trikolora
Ostrava711,6SPD
Pardubice37,8 %SPD + Trikolora
Plzeň47,4 %SPD
Praha35,2 %SPD, Trikolora, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu
Ústí nad Labem511 %SPD + Trikolora

Zdroj: volby.cz

Může relativní úspěch v krajích a okresech pomoci SPD, aby ji ostatní strany braly jako legitimního partnera pro tvorbu koalic, třeba i na vládní úrovni?

Když se to objevilo v případě Plzně, tak ten moment byl natolik toxický, že v rámci vznikající koalice nakonec SPD z jednání vypadla. Takže bych byl opatrný.

Když si vezmete KSČM, ta v minulosti nespolupracovala na vládní úrovni s nikým, dejme tomu až do předposledních voleb. Přesto ve městech byla velmi často součástí koalic, „protože to prostě jinak nejde“, jak zní ten nejoblíbenější argument. On to ani není skutečný argument, ale je prostě fakt, že velmi často není možné složit koalici bez zapojení velmi okrajových skupin. Sociální demokracie byla v minulosti v Duchcově koalici s Dělnickou stranou. Takže si nemyslím, že by to teď SPD legitimizovalo v očích celkového systému.

Jak byste charakterizoval současnou SPD?

SPD je úplně klasická populistická, chcete-li krajně pravicově populistická, strana. Prvek populismu je dominantní. Nemám rád slovo extrémní, extremistická, protože nám ve skutečnosti vůbec nic neřekne. Populismus je naopak něco, co má mnohem přesnější obrysy.

Formálně ta strana zastává všechna demokratická pravidla, nenajdete tam nic, co by bylo možné napadnout ze zákona. Kdyby to tam bylo, tak už by byla ze strany zákona řešena.

Politolog Jan Charvát

  • vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
  • působí na Katedře politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK a na Katedře politologie a filozofie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  • zaměřuje se na krajně pravicové a levicové ideologie, politický radikalismus a subkultury

Ministerstvo vnitra to obchází tím, že ve své každoroční Zprávě o extremismu uvádí, že nejvíc rezonují některé extrémistické názory právě v kontextu SPD, ale že strana samotná nemá programatiku, kterou je možné definovat jako extremistickou.

Lidé, kteří se v ní pohybují, tyto názory pravděpodobně mají, zároveň ale Tomio Okamura patrně hlídá, aby se tam neobjevovaly opravdu nezákonné názory, jako je otevřený rasismus nebo antisemitismus. V minulosti do strany vstoupil Jan Kopal spojený s Národně sociálním blokem a když to vyšlo na povrch, tak mu členství v SPD bylo ukončeno.

Otevřené prezentaci podobných názorů se Okamura vyhýbá, zároveň SPD přitahuje i lidi, kteří tyto názory mají. I když po pravdě řečeno klasická krajní pravice, o které jsme se bavili i v minulosti, volí SPD jen velmi omezeně. Jsou to lidi, kteří buď nevolí, nebo někteří z nich v minulosti volili Svobodné.

Server Romea zveřejnil seznam třinácti zvolených romských zastupitelek a zastupitelů. Je mezi nimi i Andrea Kuchtová zvolená v Krupce za SPD. Je to paradoxní, nebo na tom není nic zvláštního?

Pokud si dobře pamatuju, tak svého Roma měla i Dělnická strana, která byla mnohem více přikloněná k tradičnímu krajně pravicovému proudu. Strany tohoto typu se většinou snaží najít někoho z menšin, kdo by byl ochoten za ně vystupovat. Právě proto, že jim to umožňuje to používat jako alibi. Vysloveně se to objevuje i v odborné literatuře.

„Nemůžete o nás říct, že jsme rasisti, my tady máme židovskou sekci“, což je případ English Defence League, složené převážně z anglických neonacistických chuligánů. Pořídili se židovskou a sikhskou odnož, aby mohli říkat, že nejsou rasisti. Pro strany tohoto typu je to naopak poměrně charakteristické. Zároveň ta paní asi nebude v SPD na žádné klíčové pozici.

Klasický protiromský rasismus, jak ho známe, ale není úplně to, s čím by Tomio Okamura nějak zásadně pracoval. Do jisté míry se to objevuje, ale jeho hlavní téma je migrace na jedné straně a nefunkčnost současného systému na straně druhé.

V Praze má SPD nejnižší výsledek (5,16 %) ze všech krajů. Poprvé se ale dostala do zastupitelstva hlavního města (3 mandáty ze 65). Je to úspěch?

Velmi dobře to signalizuje pohyb v celé společnosti, kdy tuto antisystémovou stranu volí víc lidí než dřív. V průměru jí vyjadřuje podporu kolem 14 % lidí, takže i v Praze to vylezlo na tři mandáty. Patrně to v pražském zastupitelstvu nebude nic znamenat, maximálně to částečně blokuje nějaké možnosti – kdyby se tato strana nedostala, tak si mandáty rozdělí ostatní a možná by mohla lépe vzniknout jiná koalice. Kdybych chtěl být hodně pragmatický a zlý, tak řeknu, že kdyby se nedostala SPD, tak by koalice ANO a Spolu byla v Praze mnohem pravděpodobnější.

Výsledky komunálních voleb 2022

SPD v Praze kandidovala spolu s Trikolórou, hnutím PES a nezávislými kandidáty. Mandáty získali pouze dva kandidáti za SPD a jeden nezávislý. Je to velký neúspěch, že se hnutí PES nebo Trikolóře nepodařilo přetavit všechny ty masové demonstrace v mandáty?

Svým způsobem se to dá říct. Ukazuje to, že lidský substrát, na který oni cílí, je trošičku nevyzpytatelný. Přestože se jim podařilo už za covidu dostat spoustu lidí do ulic a vybudovat si nějaké jméno, tak se to do mandátů absolutně neprojevilo ani v parlamentních volbách. Nevím, jestli se teď v komunálních volbách v rámci koalic někam dostali.

Na druhou stranu to můžeme chápat jako posun, že se z lidového hnutí, které si spoustu lidí spojuje s čistým antivaxerstvím, stali uskupením, které šlo do koalice s Trikolórou a SPD, což jsou etablované strany. Teď se ukáže, jestli to bude pokračovat, nebo se po těchto volbách ta koalice rozpadne. Bude to souviset s pokračováním velkých demonstrací, aktivitami lidí, jako je Ladislav Vrábel, té celkově dezinformační a v zásadě otevřeně proruské scény. A jakým způsobem s tím budou SPD a Trikolóra nakládat. To je otázka. Zatím vidíme spíš rozepře uvnitř toho tábora.

Co to znamená pro Tomia Okamuru a jeho SPD?

Okamura je ve velmi těžké pozici. Snaží udržet stranu z absolutně loajálních členů, z nichž ale velká část mu neudělá výsledky. K tomu potřebujete někoho známého, aktivního, kdo jde s vlastním obličejem do médií. To jsou velmi často lidé, kteří po nějaké době dojdou k názoru, že to vlastně můžou dělat sami i bez SPD, například Volný. Vyvážit to je pro Okamuru extrémně těžké. Proto si myslím, že mu zisk v komunálních volbách může spíš přidělat vrásky.

Myslím si, že na konci volebního období už celá řada těchto lidí u SPD nebude. Odejdou buď sami, nebo budou odejiti. Lidí, kteří odešli v posledních deseti letech od Okamury, je hodně, naposledy dokonce europoslanec Hynek Blaško. Dost často odcházejí do dezinformační scény, tam se aktivizují.

10 příběhů voleb

Vítězové a poražení na radnicích a ostré senátorské duely.

Roste Okamurovi nějaká konkurence?

Uvidíme, co udělá PRO. Pan (Jiří) Rajchl se velmi intenzivně snaží, aby převzal vztek, který na ulici je, aby ho lidi nekanalizovali směrem k SPD, ale k němu. SPD roste naprosto jasný konkurent. Když se podíváte na výsledky senátních voleb, tak je ve hře několik lidí spojených s dezinformační scénou.

Podívejme se na ta jména konkrétně. Je to třeba Jana Zwyrtek Hamplová…

Ta byla poměrně úspěšná. Je ve druhém kole s velmi dobrým ziskem (první byla Lucie Pluhařová (ANO) s 20,95 %, druhá Jana Zwyrtek Hamplová s 18,87 %). Když se podíváte pod čáru v tom nejvíc propíraném souboji pana (předsedy Senátu z ODS Miloše) Vystrčila a paní (Jany) Nagyové, tak jsou tam jenom lidé z tohoto prostředí. A první pod čarou je pan (Tomáš) Nielsen. To je z mého pohledu mnohem horší zpráva než posílení SPD, které jsme všichni čekali.

Co je na tom tak alarmujícího?

To, že relativně neznámí lidé, kteří spojili svůj občanský aktivismus v posledních pár letech s dezinformační a proruskou scénou, takhle vystřelí. Když se v minulosti do senátních voleb hnali lidé jako Martin Konvička nebo Petr Hampl z antiislamistické scény, která tady roky budovala nějaké postavení, tak končili jako poslední nebo předposlední. Teď tito lidé vystřelili nahoru.

Jasně, je to typ voleb, ve kterých je jedno, že jste třetí. Ono je jedno, i když jste druzí, počítá se pouze vítězství ve druhém kole. Ale ukazuje to, že dezinformační scéna přinejmenším lokálně dokáže velmi dobře mobilizovat, dokáže lidi přečíst.

V Karlovarském kraji se do druhého kola dostala Eva Chromcová za SPD proti Věře Procházkové za ANO. Je to tím, že tradiční proud představil tři podobné kandidáty? Může Věra Chromcová uspět ve druhém kole?

Na jedné straně SPD přitahuje všechny naštvané a není tady víc stran, které by do toho mohly zasáhnout. Na druhé straně je to právě roztříštěnost toho, dejme tomu, prodemokratického tábora, která ale dává mnohem slušnější šanci kandidátce za ANO ve druhém kole.

Minimálně část lidí třeba i se skřípěním zubů bude volit proti SPD. ODS s tím má dobrou, nebo přesněji špatnou, zkušenost od prvních senátních voleb, že řada lidí volí proti ODS. Známe to z Francie, kde tento systém dlouho blokoval nástup Front National. Až do těch posledních voleb, kdy už to tak úplně nefungovalo, to zase ukazuje na to, čemu politologové říkají mainstreamizace krajní pravice.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

Devět kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované