Hlavní obsah

Agenda prezidenta Pavla: ministr, soud a hledání průvodce politikou

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Nově zvolený prezident Petr Pavel s manželkou Evou.

Reklama

Petr Pavel už dal najevo, že jmenuje ty, proti nimž se postavil jeho předchůdce Zeman. Nebude komplikovat nástup Petra Hladíka na ministra životního prostředí a jmenuje i odmítnuté státní zástupce Petra Babku a Marka Bodláka.

Článek

Nově zvolený prezident Petr Pavel se funkce chopí v březnu. Se svým týmem nyní začne připravovat inauguraci a převzetí úřadu. V následujících týdnech se však potřebuje nachystat i na politické kroky, které jej po nástupu na Hrad čekají.

Pavel nemá s fungováním domácí politiky příliš praktických zkušeností. S vrcholnými politiky přišel v minulosti do kontaktu jako vysoce postavený představitel armády a při působení v NATO. Ve srovnání s politickou výbavou, s níž přicházeli před 10 lety na Hrad Miloš Zeman či před ním Václav Klaus, nastupuje Pavel do funkce hlavy státu jako politický „zelenáč“.

Bude tedy záležet na tom, jakými poradci a spolupracovníky se na Hradě nový prezident obklopí.

Kancléřkou se stane Jana Vohralíková, která přichází z pozice vedoucí Kanceláře Senátu. V minulosti působila i jako náměstkyně ministrů informatiky Vladimíra Mlynáře a Dany Bérové, byla ředitelkou odborných útvarů úřednického premiéra Jana Fischera.

Nejbližší kroky nového prezidenta

Nového českého prezidenta letos čeká několik zásadních úkolů. Mezi nimi bude jmenování ústavních soudců. Letos končí mandát sedmi soudcům z patnáctičlenné soustavy, včetně předsedy Pavla Rychetského.

Na nové hlavě státu bude i jmenování nového ministra životního prostředí. Končící prezident Miloš Zeman totiž odmítl na tento post jmenovat místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka a premiér Fiala se rozhodl počkat na Zemanova nástupce. Petr Pavel přitom po svém zvolení uvedl, že nástup Hladíka do vlády nebude nijak komplikovat.

V České televizi pak v neděli řekl, že stejně tak pravděpodobně jmenuje soudci i státní zástupce Petra Babku a Marka Bodláka, jejichž jmenování Miloš Zeman také odmítl.

Změny v sedmičlenné bankovní radě ČNB tento rok prezident nebude muset dělat, rada se téměř celá obměnila v loňském roce a mandát Tomáše Holuba vyprší až ke konci roku 2024. V pravomocech prezidenta je i jmenování velvyslanců.

Z konkrétních velkých mezinárodních akcí, které letos prezidenta čekají, bude jako první nejspíše korunovace nového britského krále Karla III. Stane se tak v Londýně 6. května. A bude na dohodě prezidenta s premiérem, kdo tam bude Českou republiku zastupovat.

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil Českou republiku tradičně reprezentuje na summitech NATO. Ten letošní se uskuteční 11.-12. července v litevském Vilniusu. V druhé polovině září by pak mohl Česko zastupovat v New Yorku na summitu OSN.

Senátní znalci novou hradní kancléřku popisují více jako úřednici než jako politickou rutinérku. Kdo tedy zastane funkci politického mentora nové hlavy státu?

V Pavlově volebním týmu působili zejména ekonomové, odborníci na energetiku, průmysl či sociální věci. Výslovně politický expert v jeho týmu před volbami nefiguroval.

K Petru Pavlovi má dlouhodobě blízko bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář, který stál u počátků jeho cesty na Hrad. Po vítězství ve volbách nastupující prezident představil Petra Koláře ve svém týmu coby „přítele po boku“. Petr Kolář je zkušený pragmatik se znalostmi zahraniční i domácí scény, v prezidentské kanceláři se však angažovat nehodlá. Bude spíše externím konzultantem a poradcem prezidenta.

Je tedy pravděpodobné, že Pavel si teprve spolupracovníky a experty na domácí politiku bude vybírat.

„Nového pana prezidenta čeká hned zkraje jmenování nového ministra životního prostředí Petra Hladíka a také jmenování nové většiny ústavních soudců. V těchto vnitropolitických a ústavněprávních otázkách bude mít zpočátku Petr Pavel hendikep, na který před volbami upozorňovali i jeho kritici. Kvůli absenci těchto zkušeností bude Petr Pavel potřebovat, aby se obklopil poradci, kteří znají ústavně-právní mechanismy a vztahy mezi Parlamentem, vládou a politickými stranami,“ řekl Seznam Zprávám politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze.

Návrat ke kořenům

Když v roce 2013 nastupoval na Hrad Miloš Zeman, přivedl si do funkce kancléře tehdejšího předsedu Strany práv občanů – Zemanovců (SPOZ) Vratislava Mynáře, který v té době působil i v zastupitelstvu Zlínského kraje.

„Zeman si tenkrát přivedl Mynáře a Radka Augustina, který byl místopředsedou SPOZ. Byla to sice strana, která se neprosadila na centrální úrovni, ale nějaké základní zkušenosti měli. V týmu Petra Pavla aspoň navenek dosud nebyli spolupracovníci s vazbami na osoby, které fungují ve stranických strukturách a mají zkušenosti s vedením stran či hnutí. Petr Pavel naopak vyniká tím, že v týmu má přední české ekonomy, diplomaty či odborníky na důchody a energetiku,“ uvedl Just. Podle něho by poradce pro vnitřní politiku mohl prezident hledat i mezi politology.

Petr Just míní, že menší zběhlost v politice neznamená negativum. „Podléháme jako společnost mýtu, který sem vnesli kariérní politici Václav Klaus a Miloš Zeman. Razili myšlenku, že v čele státu má být člověk, který si to před tím odšlapal v politice a ve funkci prezidenta bude vykonávat politicko-mocenský mandát. Jenže prezident by dle fungování parlamentního systému neměl působit primárně jako politicko-mocenský hráč.

První proslov nově zvoleného prezidenta

Přečtěte si to nejlepší z proslovu nově zvoleného prezidenta Petra Pavla.

„V případě Petra Pavla bych mluvil o tom, že absence politických zkušeností není slabost, ale návrat k původnímu konceptu prezidenta coby člověka, který se má projevit silně zejména v krizových momentech. Prezident se nemá mocensky vlamovat do politického systému, má respektovat dělbu moci a parlamentní charakter republiky,“ dodal Just.

Výjezdy do krajů

Petr Pavel v průběhu své prezidentské kampaně dával důraz na osobní kontakt. Zemi projel už při sběru podpisů pro kandidaturu a v cestách do regionů pak pokračoval.

Právě kontaktní kampaň napříč regiony představuje jeden z faktorů, proč Pavel nakonec vyhrál. V rozhovoru pro Seznam Zprávy po svém zvolení potvrdil, že ve výjezdech do regionů bude pokračovat.

„Říkal jsem, že bych považoval za logické, že se jako první pojedu podívat do těch regionů které mají největší problémy s transformací, ale i s dopadem krizí – do Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého,“ uvedl Pavel v rozhovoru.

Podle politologa Justa dosluhující prezident Zeman v prvním volebním období ukázal, jak se mu pravidelné cesty do krajů vyplatily v obhajobě mandátu před pěti lety.

„Bylo vidět, že Petra Pavla bavilo být v kontaktu s lidmi, ukázal to i v krajích, kde bývá silnější Andrej Babiš a hnutí ANO. Předpokládám, že v tom bude i jako prezident pokračovat. Zavedl to Václav Havel, když nastoupil do funkce. V prvním volebním období tím byl pověstný Miloš Zeman, který to pak využíval ve své kampani,“ dodal Just.

Reklama

Doporučované