Článek
Vládní koalice Spolu v úterý v Brně oznámí postup ve výběru či podpoře prezidentského kandidáta.
Doposud se v souvislosti s podporou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 nejčastěji hovořilo o následujícím triu: ekonomce Danuši Nerudové, generálu ve výslužbě Petru Pavlovi a předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS).
Podle zjištění Seznam Zpráv od zdrojů blízkých vedení koaličních stran se do hry dostal nový aspirant. Je jím senátor Pavel Fischer, který v minulých prezidentských volbách skončil se ziskem 10,23 procenta hlasů na třetím místě.
O jeho kandidatuře na Hrad se spekulovalo v posledních několika týdnech s tím, že své rozhodnutí učiní po proběhlých komunálních a senátních volbách. Tak se nyní stalo.
Seznam Zprávám v pondělí potvrdil, že se lednových prezidentských voleb chystá zúčastnit. Na dotaz, zda o podpoře vyjednává s představiteli koalice Spolu, uvedl, že o ni stojí. „Doporučení od koalice bych si velmi vážil. Stojím o podporu napříč politickým spektrem,“ reagoval Fischer na dotaz Seznam Zpráv. Podle ČTK bude shánět podpisy senátorů, kterých potřebuje deset.
Hlasitý zájemce
Pavel Fischer je prvním ze zmíněných kandidátů, který otevřeně zájem o podporu Spolu přiznal. Jde o nezanedbatelný faktor, neboť lze předpokládat, že se strany nebudou hnát do podpory kandidátů, již zdůrazňují svou nadstranickost a o podporu neusilují.
Petr Pavel při zářijovém oznámení prezidentské kandidatury uvedl, že nestojí o to být kandidátem vládních stran. „Řekl jsem jim, že nechci být jejich kandidátem, ale pokud by se rozhodly mi podporu vyslovit, tak ji přivítám. V tuto chvíli s vládními stranami nejednám, nemáme ani žádnou dohodu,“ nechal se slyšet před měsícem.
V Pavlově případě někteří přední občanští demokraté kritizovali jeho předlistopadové členství v komunistické straně.
Na jaře například šéf pražské ODS a poslaneckého klubu strany Marek Benda prohlásil, že „30 let po revoluci bychom si mohli zasloužit kandidáta, který nebyl nikdy členem komunistické strany“.
Podobně nestranicky jako Pavel vystupuje i bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně. „Danuše Nerudová od začátku vystupuje jako nadstranický kandidát, o podporu politických stran se nesnaží, sbírá podpisy občanů. Myslím si, že podpisy senátorů ani poslanců nebudeme potřebovat,“ řekl Seznam Zprávám její mluvčí Štěpán Neubauer.
Jméno ekonomky Nerudové i přesto ve vládních kuloárech ve spojitosti s podporu koalice Spolu zaznívá, stejně jako to Fischerovo.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil o víkendu uspěl v obhajobě senátorského mandátu v Jihlavě. Na dotaz, zda se tím změní jeho doposud chladná vyjádření směrem k případné kandidatuře, nereagoval.
Na konci letošního srpna Vystrčil v rozhovoru pro Blesk řekl, že se hodlá spíše soustředit na práci v Senátu. „Je velmi pravděpodobné, že kandidovat nebudu. Chci, pokud se mi to podaří, obhájit mandát senátora – a chci pracovat jako senátor,“ uvedl.
Senátorem v obvodu Jihlava bude Miloš Vystrčil (ODS), porazil Janu Nagyovou z ANO
Senátorem ve volebním obvodu Jihlava bude Miloš Vystrčil (ODS). Porazil Janu Nagyovou (ANO), která je s šéfem ANO Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotace na stavbu Čapího hnízda.
Kritik Číny a Ruska
Původně premiér a předseda ODS Petr Fiala plánoval, že podrobnosti o postupu k prezidentským volbám oznámí do konce září. Termín nakonec posunul a po skončení druhého kola senátních voleb nastínil, že podrobnosti koalice Spolu sdělí v úterý 4. října.
To premiér Fiala zopakoval i v pondělí. „Postup koalice SPOLU v prezidentských volbách oznámíme už zítra, buďte prosím trpěliví,“ reagoval na přímý dotaz Seznam Zpráv, zda je ve hře podpora Danuše Nerudové či Pavla Fischera.
Lídři koaličních stran se v neděli a pondělí uzavřeli do komunikačního ticha. Předseda lidovců Marian Jurečka ani šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na dotazy redakce ohledně podpory Fischera či Nerudové nereagovali. Zdroje redakce, které jsou blízké vedení koaličních stran, v neděli zmiňovaly, že špičky Spolu stále nemají úplně jasno, koho přesně na Hrad podpořit.
Výsledkem váhání může být v úterý i obecněji laděné sdělení ve stylu, že Spolu podpoří ty demokratické kandidáty, kteří se nejvíce přiblíží jejich programu a idejím - s tím, že jméno svého favorita prozradí až později v průběhu kampaně.
Pavel Fischer, který v posledních prezidentských volbách získal 527 tisíc hlasů, se po svém zvolení do Senátu v roce 2018 nezařadil do žádného klubu.
Navzdory tomu si dokázal vyjednat podporu pro zvolení do funkce předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ze které v uplynulých letech poukazoval na nebezpečí spojená s nedemokratickými režimy v Rusku a Číně. Loni v říjnu byl zastáncem dočasného zbavení pravomocí tehdy hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana.
V minulosti Fischer spolupracoval coby nestraník s lidovci v rámci jejich zahraniční komise. Jde o konzervativního politika, což by konvenovalo nejen KDU-ČSL, ale i ODS. Politici TOP 09 zase mohou ocenit jeho tvrdé postoje vůči režimům v Moskvě a Pekingu.
Letos v dubnu Fischer v rozhovoru pro Ptám se já uvedl, že jeho kandidatura bude záviset na potřebách země.
„Připravuju se, ale dnes není ten čas, abych to vyhlašoval. Nechte to na mně. Kandidatura má odpovídat na konkrétní potřeby konkrétní země. Před měsícem nikdo netušil, že bude Rusko dramaticky útočit na Ukrajinu, to zasahuje všechny instituce i prezidentskou funkci a ovlivňuje to politický život i u nás. A je třeba tomu uzpůsobit i politický program. Je-li volba za rok, je třeba s tím i tak pracovat. Samozřejmě to nelze nechat na poslední chvíli,“ řekl Fischer před půl rokem.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Petra Fialy.
