Hlavní obsah

Volební hra: Sestavte si koalici podle nových pravidel

Foto: ČTK

Současná koalice ANO a ČSSD by ani s podporou KSČM ve Sněmovně při použití D'Hondtova dělitele k výpočtu mandátů a následném přerozdělení podle krajů většinu neměla. Na snímku jsou při podpisu koaličtní smlouvy Jan Hamáček (ČSSD) a Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem (oba ANO).

Reklama

6. 2. 15:51

ANO, ČSSD a KSČM by podle nových pravidel ve Sněmovně většinu neměly, pokud by Česko bylo volebním obvodem. A jak byste v roli potenciálního premiéra obstáli vy? Vyzkoušejte hru Seznam Zpráv a zjistěte, zda byste získali většinu.

Článek

Pokud by se volby do Sněmovny v roce 2017 uskutečnily v Česku jako v jednom volebním obvodu, současná koalice ANO a ČSSD by ani s podporou KSČM většinu ve Sněmovně neměla při použití D'Hondtova dělitele k výpočtu mandátů a následném přerozdělení podle krajů. Provládní většina by disponovala podle propočtu jen 96 poslanci. K většině by tak ANO a ČSSD potřebovaly buď hlasy ODS, nebo Pirátů.

Ještě menší sílu 87 poslanců by ANO, ČSSD a KSČM měly podle výsledků aktuálního volebního modelu agentury Median. K většině 106 hlasů by potřebovaly podporu SPD. Nejsilnější většinu dvou uskupení by mohlo vytvořit ANO s koalicí Pirátů a Starostů, dohromady by měli 111 poslanců. Koalice Pirátů a Starostů a koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by dohromady měly 94 poslanců a k většině 109 hlasů by potřebovaly pomoc ČSSD.

Zkuste si postavit vlastní koalici:

Možnost, že by se místo dosavadního systému přepočtu hlasů na mandáty D'Hondtovým dělitelem mezi jednotlivé kraje, kterou zrušil Ústavní soud, nejprve počty mandátů pro strany nejprve počítaly z výsledků stran za celou republiku a teprve poté by se rozdělily mezi kraje, nadnesl tento týden ústavní právník Jan Kysela. Jeden volební obvod jako jedno z řešení zmínili rovněž další ústavní právník Jan Kudrna a brněnský politolog Jakub Šedo. K této variantě se ale postavili negativně Starostové, pro zachování současných 14 volebních krajů je i sněmovní ústavní komise.

Šedo jako další možné řešení uvedl na webu Katedry politologie Masarykovy univerzity návrat Hagenbach-Bischoffovy kvóty, která se v Česku používala do roku 1998. S touto metodou by podle volební kalkulačky, kterou na svém webu představila organizace Institute 21, provládní většina ANO, ČSSD a KSČM měla po volbách v roce 2017 pouze 97 poslanců. Použití Hagenbach-Bischoffovy kvóty by zároveň odpovídalo verdiktu Ústavního soudu a proporcionálnímu rozdělení mandátů.

Hnutí ANO k jednomu poslaneckému mandátu v roce 2017 stačilo podle D'Hondtova dělitele 19 000 hlasů, zatímco hnutí STAN potřebovalo 44 000 hlasů. Hagenbach-Bischoffova kvóta by rozdíl mezi počtem hlasů na mandát mezi oběma hnutími snížila na zhruba 4000. V případě ANO by to bylo zhruba 22 700 hlasů, v případě STAN 26 200 hlasů.

Třetím řešením je podle Šeda použití takzvaných kompenzačních mandátů jako například v Dánsku, nebo Sainte-Laguëova dělitele, který se dříve užíval v komunálních volbách nebo Skandinávii, či jeho modifikované verze, která se používá v Norsku nebo ve Švédsku. Sainte-Laguëův dělitel proti D'Hondtovu děliteli napomáhá malým a středně velkým stranám, jeho modifikovaná verze zvýhodňuje velké a středně velké strany.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované