Hlavní obsah

Volební komise vyřadila hlavní soupeře Lukašenka. Bělorusové protestují

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

16. 7. 6:30

Volební komise oznámila seznam kandidátů pro běloruské prezidentské volby, které se uskuteční 9. srpna. Hlavní soupeře Lukašenka však ze soupisu vyřadila. Místní se ve středu zase vydali do ulic.

Článek

Běloruská volební komise vyřadila ze seznamu kandidátů pro nacházející prezidentské volby dva hlavní soupeře autokratického prezidenta Alexandra Lukašenka, jenž nyní usiluje už o šestý mandát hlavy státu.

Jedním z odstavených je Viktar Babaryka. Tohoto bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka, běloruské odbočky ruské Gazprombanky, nechal Lukašenko v červnu zatknout. Podle pozorovatelů se jednalo o očekávaný scénář odstranění vážných soupeřů Lukašenka z cesty. Volební komise to prakticky pouze potvrdila, když Babaryku jako kandidáta odmítla s poukazem na to, že je trestně stíhaný.

U komise neprošel ani Valeryj Capkala, bývalý velvyslanec, který nyní řídí správní komplex pro různé technologické společnosti. Byl odmítnut poté, co mu komise neuznala množství podpisů na podporu jeho kandidatury.

Na další uchazeče o Lukašenkův post už komise kývla. O přízeň voličů se tak smí ucházet Hanna Kanapacká, která se v roce 2016 stala jedinou zástupkyní opozice v běloruském parlamentu po 20 letech, opoziční aktivista Andrej Dmitrijev, sociální demokrat Sjarhej Čerečeň a Svjatlana Cichanouská. Ta dřív oznámila, že jí neznámí lidé vyhrožovali, že jí odeberou děti, pokud se účasti v prezidentských volbách nevzdá. I přesto ale v kampani pokračuje.

Podobný způsob vyloučení svých soupeřů jako letos už Lukašenko v minulosti opakovaně používal. Tentokrát však čelí nejsilnější opozici za poslední léta. Mezi lidmi vzrostla nespokojenost s hospodářskou situací země, se stavem lidských práv i s prezidentovým podceňováním nebezpečí koronavirové nákazy.

Bělorusové nesouhlasí

Živelné demonstrace se v Bělorusku odehrávaly již dříve, a to v reakci na červnové zatčení Viktara Babaryky. Teď zase nabírají na síle.

V Minsku, Brestu, Gomelu a Mogilevu podle serverů Belorusskij Partizan a Tut.by lidé vyrazili do ulic.

Policie ale byla v pohotovosti i s vězeňskými kamiony a hned začala demonstranty na spontánních akcích zatýkat. Zatýkání provázely výkřiky „hanba“ a troubení motoristů na klaksony. Mezi zadrženými se ocitli i rozhlasoví reportéři, kteří z ulic vedli živé vysílání.

„Policisté podniknou všechna opatření, aby ochránili veřejný pořádek a zabránili protiprávním akcím! Ukončí jakékoliv provokace v souladu s platnými zákony,“ varovalo ministerstvo vnitra.

Policie v metropoli i v dalších městech demonstranty hromadně zatýkala. Zatímco policie uvedla, že zadržela přes 250 osob, nevládní organizace na obranu lidských práv Vjasna se dopočítala 302 zadržených. Podle místních médií bylo během protestů zraněno šest policistů, z nichž čtyři jsou momentálně v nemocnici. Státní vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení proti organizátorům protestů a demonstrantům.

Dramatická byla situace v Minsku. Lidé nejprve čekali v dlouhé frontě před sídlem ústřední volební komise, aby mohli podat na její počínání stížnost. Krátce před uzavřením sídla policie začala vyzývat lidi k rozchodu a později následovalo zatýkání.

Kritika Západu

V reakci na dění kolem prezidentských voleb některé evropské státy události v Bělorusku ostře kritizovaly. K situaci se vyjádřila i česká diplomacie. České ministerstvo zahraničí vyslovilo znepokojení nad situací v Bělorusku po odmítnutí registrace dvou opozičních kandidátů. „Plně respektujeme a podporujeme nezávislost a suverenitu Běloruska, zároveň však budeme vždy podporovat svobodu projevu a shromažďování i rovnou politickou soutěž,“ uvedl Černínský palác na Twitteru.

Delegace Evropské unie v Bělorusku uvedla, že vyřazení dvou soupeřů „podkopává celkovou integritu a demokratickou povahu voleb“. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který sehrává roli evropského hlídače svobodných voleb, vyjádřil obavy ohledně „klíčových aspektů volebního procesu“, poznamenala agentura Reuters. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ale uvedla, že nevyšle na běloruské volby pozorovatele, protože nedostala včas pozvání.

Kritiku, která se na Minsk snesla, Lukašenko odmítl.

Brutalita policie a demonstrantů

Policejní zásah proti demonstrantům odmítajícím vyloučení jeho soupeřů z voleb současný prezident hájí. Jeho hlavním argumentem je to, že země jako je Francie a Spojené státy používají větší sílu proti demonstrantům. Rovněž obvinil Západ z uplatňování dvojího měřítka. Kritizuje prý Bělorusko, ale bojí se kritizovat USA či Rusko.

„Kritizujte Donalda Trumpa a USA kvůli nedostatku demokracie. Zkuste to udělat s Ruskem,“ řekl pětašedesátiletý Lukašenko při setkání se svými příznivci ve městě Vitebsk. „Nechceme, aby nám někdo říkal, jak máme žít. Umíme to sami. Nejprve vyřešte vlastní problémy,“ vzkázal západním kritikům. „Naši zemi budeme bránit všemi zákonnými prostředky. Svou zemi nikomu nedáme,“ prohlásil.

Obvinil také neidentifikované síly v Rusku a Polsku ze zasahování do prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AP. Lukašenko si postěžoval i na to, že „loutkáři“ v Rusku a Polsku stojí za těmi, kteří se v kampani před nadcházejícími volbami postavili proti němu. Dodal, že „hanebné“ falešné zprávy o něm a jeho rodině se šíří v Bělorusku jako součást kampaně, jejímž cílem je ovlivnění voleb.

„Budeme o tom mluvit brzy s (ruským) prezidentem (Vladimirem) Putinem, až se sejdeme, ale tato situace je velmi složitá. Používají se důmyslné techniky podávání falešných informací,“ řekl podle AP Lukašenko před diplomaty.

I když je Bělorusko Rusku z bývalých sovětských republik nejbližší, mezi vedeními obou zemí je patrné napětí. Lukašenko mimo jiné v roce 2014 nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a opakovaně dává najevo, že nepřipustí pohlcení své země Ruskem. Minsk zatím odolal integračnímu úsilí ze strany Moskvy, ale Kreml zvýšil tlak hrozbou zdražení ropy a zemního plynu, na jejichž dodávkách z Ruska je Bělorusko závislé.

Kreml obvinění vznesená Lukašenkem odmítl. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko „se nikdy nevměšovalo, nevměšuje a nemíní vměšovat“ do voleb v jiných zemích. Dodal přitom, že Minsk by měl předložit „důkazy“, jimiž by taková obvinění podpořil.

Lukašenko, který za své 26 let trvající vlády dovolil jen málo projevů nesouhlasu s režimem, si je jistý, že volby naplánované na 9. srpna vyhraje. Zemi s 9,5 miliony obyvatel vládne tvrdou rukou od července 1994. Nemilosrdně přitom potlačuje opozici a umlčuje nezávislá média.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené