Hlavní obsah

Všichni proti Netanjahuovi. Izraelskou vládu zkusí složit centrista Lapid

Foto: Profimedia.cz

Jair Lapid, šéf středové strany Budoucnost existuje.

Reklama

6. 5. 14:29

Poté, co z korupce obviněný premiér Benjamin Netanjahu nedokázal sestavit vládu, předal izraelský prezident mandát jeho hlavnímu soupeři, šéfovi středové strany Budoucnost existuje Jairu Lapidovi.

Článek

28 dní. Tolik času má nyní na sestavení vlády opoziční vůdce Jair Lapid. Kdyby neuspěl, následovalo by dalších 21 dní, během nichž by mohl vládu sestavit jakýkoliv člen Knesetu, pokud by získal hlasy nejméně 61 poslanců. Pokud by se ani to nepovedlo, vyrazili by Izraelci už k pátým (!) předčasným volbám během dvou let.

Sedmapadesátiletý Lapid má před sebou nejtěžší úkol své politické kariéry. Sestavit vládu, jejímž jediným společným cílem je svržení justicí stíhaného Netanjahua. „Potřebujeme vládu, která bude odrážet skutečnost, že mezi námi není nenávist. Vládu, v níž bude pravice, levice i střed společně pracovat na tom, aby se vypořádala s ekonomickými a bezpečnostními výzvami, jimž čelíme,“ citoval server Ynetnews z jeho prohlášení poté, kdy ho prezident Reuven Rivlin pověřil složením vlády.”

Bývalý novinový komentátor a televizní moderátor se svojí stranou Budoucnost existuje (Ješ atid) v izraelské politice poprvé zabodoval v roce 2013. Úspěšná volební kampaň mu tehdy vynesla druhé místo s 19 poslaneckými mandáty.

Lapid poté překvapivě vstoupil do vlády národní jednoty, kterou vedl jako vítěz voleb Netanjahu, a obsadil žádaný post ministra financí. Partnerství s Netanjahuem ale nevydržel dlouho, když ho už v prosinci následujícího roku premiér odvolal.

Chce obnovit jednání s Palestinci

Od té doby byl Lapid v opozici. V kampaních slibuje, že se jeho strana zasadí za opětovné zahájení rozhovorů s palestinskou samosprávou. Lapid se hlásí k dvoustátnímu řešení konfliktu, přičemž však trvá na tom, že si židovský stát ponechá velké bloky osad na Západním břehu Jordánu a jeho hlavním městem bude sjednocený Jeruzalém. Na rozdíl od izraelské pravice je ale otevřen územním ústupkům Palestincům. Hlavní vina za zamrzlá mírová jednání podle něj nicméně leží právě na Palestincích.

Zatímco Netanjahua držely u moci dlouhé roky ultraortodoxní strany, s nimiž sestavoval vládu, Lapida považují ultraortodoxní politici za nepřítele. Jeho strana se například ve vládě snažila prosadit rozšíření veřejné dopravy během šabatu, což je pro ultraortodoxní komunitu nepřijatelné. Sekulární obyvatelstvo je nyní například v Jeruzalémě během šabatu závislé pouze na taxících, městské autobusy nefungují.

Lapid se také v roce 2015 snažil uzákonit civilní sňatky, to ale poslanci Knesetu odmítli. Sňatky v Izraeli podléhají vrchnímu rabinátu, i proto je v zemi velmi rozšířená sňatková turistika – sekulární Izraelci se často berou na Kypru, kam to nemají daleko.

Vodní děla proti ultraortodoxním radikálům

Nenávist ze strany ultraortodoxních politiků vyvolal i požadavkem, aby stát trestal vyhýbání se vojenské službě – právě to přitom dělá značná část ultraortodoxní komunity. V poslední době nešetřil ostrými výroky na adresu ultraortodoxních židů, kteří nedodržovali koronavirová opatření a mařili úsilí zdravotníků i politiků vypořádat se s pandemií. Vyzval například policii k tomu, aby proti odpíračům opatření nasadila vodní děla.

Sám Lapid, jehož prababička byla zavražděna nacisty v Osvětimi, se ale ke svému židovství hrdě hlásí a nijak nezpochybňuje roli náboženství v židovském státě.

V poslední volební kampani Lapid varoval, že pokud vznikne další kabinet pravicových a náboženských stran, půjde o „extremistickou, homofobní, šovinistickou, rasistickou a antidemokratickou vládu“. „Byla by to vláda, v níž nikdo nezastupuje pracující lidi, lidi platící daně a věřící ve vládu práva,“ dodal.

Lapid se také vyslovuje za obranu justice, na jejíž představitele útočí z korupce a podvodů obviněný Netanjahu. Opozičník varuje před ohýbáním justice ve prospěch obviněného.

Před volbami v roce 2020 se Lapidova strana dohodla s dalšími centristy na vytvoření bloku pod názvem Modrobílí, v němž figuroval především Benny Ganc, pozdější ministr obrany. Ganc se ale po volbách nechal přesvědčit Netanjahuem k vládní koalici, v níž by se oba muži vystřídali na premiérském postu. Lapid s tím nesouhlasil a s Gancem se rozešel. Pozdější vývoj mu dal za pravdu – Ganc se premiérského křesla nedočkal, místo něj padla vláda a Izraelci šli počtvrté za sebou k volbám.

Zda nepůjdou k volbám i popáté, bude nyní hodně záležet na vyjednávacích schopnostech Lapida. Jeden velký ústupek už udělal – souhlasil s rotujícím křeslem premiéra, v němž by se vystřídal se šéfem pravicové strany Jamina Naftalim Benetem. Benet, který je na rozdíl od Lapida velkým stoupencem ilegálních osad na Západním břehu Jordánu, by přitom měl být premiérem v prvních dvou letech.

Usmířit náboženské osadníky a levicové liberály

Ani to ale nemusí Lapidovi stačit. Pro to, aby prezident Reuven Rivlin svěřil sestavení vlády právě jemu, hlasovalo jen 56 poslanců Knesetu. Lapid musí přitom pro svůj kabinet přesvědčit širokou změť stran: V jedné vládě by tak mohli zasednout zastánci osadnické lobby ze strany Jamina vedle levicově liberální strany Merec, která kritizuje okupaci palestinských území. Dalším koaličním partnerem by byl pravicový politik Gideon Saar, který odešel z vládního Likudu, názorově se ale od Netanjahua příliš neliší, a vedle toho šéf malé islamistické strany Mansúr Abbás, jeden z představitelů izraelských Arabů.

Domluvit se v této sestavě na společném vládním programu se zdá skoro nemožné, zvláště když Netanjahu stále útočí na členy Jaminy a přemlouvá je k účasti na pravicově-náboženské vládě. Jeden z poslanců Benetovy strany ho už poslechl a oznámil, že vládu vedenou Lapidem, jehož považuje za levičáka, nepodpoří.

Nová vláda se bude muset potýkat s ekonomickými škodami způsobenými pandemií koronaviru, bude ale také muset zaujmout správný postoj k obnoveným jednáním o návratu k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu.

V konfliktu s Palestinci se pak nebude moci opírat o bezvýhradnou podporu USA jako za vlády Donalda Trumpa – americké ministerstvo zahraničí už tento týden vyjádřilo znepokojení nad Likudem předloženým zákonem, který by zlegalizoval řadu divokých osad, jež židé postavili na palestinské půdě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované