Hlavní obsah

Výsledek tří týdnů lockdownu: Česko je v bodu zlomu

Foto: Seznam Zprávy

Česko je už třetí týden v přísném lockdownu. Smíme se pohybovat jen po okresu, musíme dodržovat rozestupy (na snímku senioři u Orlické přehrady).

Reklama

21. 3. 11:00

Před třemi týdny Česko sáhlo po přísných opatřeních s cílem razantně zvrátit vývoj epidemické situace. Z dat vyplývá, že se to daří jen pomalu. Na druhou stranu: Nejspíš se zabránilo naprosté katastrofě.

Článek

Na začátku března si epidemická situace v Česku vyžádala zatím nejpřísnější formu lockdownu. Utažení volného pohybu na nezbytné minimum a pouze v rámci jednoho okresu, uzavření školek nebo postupné zpřísnění pravidel pro nošení roušek a respirátorů - to vše mělo přispět ke zlepšení situace, jak ukazují zdravotnická čísla po třech nedělích.

Do lockdownu 2.0 vstoupila republika v den, kdy bylo hlášeno 12 322 nových pozitivně testovaných, v nemocnicích leželo 8279 pacientů kvůli covidu-19 a 1662 z nich potřebovalo intenzivní péči.

Po třech týdnech strávených v přísných mantinelech opatření můžeme konstatovat, že se šíření viru oslabilo. Ale pouze lehce, o dramatickém efektu nemůže být řeč.

Ještě tento týden se nárůsty nakažených denně šplhaly přes 10 000, v úterý dokonce laboratoře zachytily 14 021 covid pozitivních - to je hodnota odpovídající začátku března. Sedmidenní průměr počtu případů spadl z přibližně 12 tisíc na 9700.

Pokud jde o nemocnice, během posledních tří týdnů se jejich situace dokonce postupně horšila. To se ale dalo předpokládat - vzhledem k průběhu nemoci se na lůžkách čísla odráží s přibližně desetidenním zpožděním. Tento týden ještě statistiky signalizovaly jejich enormní zátěž. S covidem-19 v nemocnicích leželo v jediný den téměř 9500 hospitalizovaných, přes 2000 z nich v těžkém stavu.

Reprodukční číslo se zatím podařilo srazit na 0,85, což značí zpomalování epidemie. Nižší hodnotu R mělo Česko naposledy 21. ledna. Všechny ukazatele dohromady ale hovoří jasně - vyhráno zdaleka není a zdravotnický personál nejspíš čekají ještě týdny bez řádného odpočinku.

Až 10 tisíc na lůžkách

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v posledních dnech několikrát zmínil, že se Česko nachází v bodě zlomu. Naposledy to uvedl tento týden před poslanci ze sněmovního zdravotnického výboru.

„Opatření se projevila. Snížila růst a zastavila ho, nedovolila eskalaci v březnu. Opravdu to mohlo být horší a mohlo to eskalovat, k tomu ale nedošlo. Doufejme, že jsme v bodě vrcholu, který bude směřovat k brždění,“ komentoval vývoj šéf statistiků.

Českou republikou prošla vlna nákazy od Karlovarského a Královéhradeckého kraje. Tento týden hlásily nejvyšší nárůsty například Vysočina, jižní Čechy nebo Moravskoslezský kraj. Podle Duška se však tyto regiony i díky opatřením nesetkaly s takovým náporem, jako tomu bylo například na západě země před pár týdny.

Nemocnice však oddech v příštích dnech ještě nečeká, naopak. „Dalších sedm dní budou nemocnice jistě v enormní zátěži. Míříme k deseti tisícům hospitalizovaných v jednu chvíli. Brzda v nemocnicích viditelně přijde až v půlce dubna,“ dodal ředitel ÚZIS. Model by však mohla pozitivně ovlivnit postupující vakcinace nejohroženějších. Pozitivní efekt očkování už je vidět třeba mezi zdravotníky.

Proč epidemie neoslabuje rychleji?

Každý další den lockdownu se podepisuje na všech oblastech života, od ekonomiky až po psychické zdraví. Čím dříve se země z krize dostane, tím lépe. Odborníci však upozorňují, že změna k lepšímu teprve přijde. Podle některých by prospělo, kdyby nařízená omezení byla ještě tvrdší.

„Mobilita je vysoká a kontakty pokračují. Je to vzdušná nákaza, která se přenáší v libovolném kontaktu. A stále tady máme řadu lidí, kteří daná pravidla nedodržují napříč celou republikou,“ řekl tento týden Seznam Zprávám epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. „Nesmíme zapomínat, že ruku v ruce s tím narůstá britská mutace, to je bohužel kontrafaktor,“ dodal.

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka z ČSSD pochází vysoké záchyty nakažených také z tzv. klastrů, které působí jako ohniska šíření infekce. Hlavně se ale na množství pozitivních projevuje rozjezd plošného testování v podnicích, které odhalilo 15 tisíc nakažených. „Až díky testování ve firmách objevujeme případy, které jsme neviděli,“ uvedl Hamáček.

Právě podniky přitom podle některých odborníků mohou k potlačení koronaviru přispět více – kromě častějšího testování a používání kvalitních testů také přesunem lidí domů do režimu home office.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované