Hlavní obsah

Výstava připomene širokou tvorbu Radka Pilaře, otce Rumcajse i videoartu

Foto: Getty Images

„Ilustrační foto.“

Reklama

19. 10. 20:15

K letošním nedožitým 90. narozeninám výtvarníka Radka Pilaře vznikla výstava, která bude od středy přístupná v pražské Galerii Villa Pellé.

Článek

Pilaře většina lidí zná jako ilustrátora a tvůrce Večerníčků, v 80. letech autor patřil k průkopníkům videoartu v českých zemích. Vedle známých postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska tak expozice nabízí i veřejnosti málo známá díla z autorovy volné tvorby. Potrvá do 20. února.

„Výstava je příležitostí náležitě ocenit Pilařovu celoživotní chuť experimentovat s propojováním malby, fotografie, filmu a videa ‒ a zároveň touhu oslovit co nejširší publikum,“ uvedl kurátor výstavy Pavel Ryška.

„Návštěvníci se seznámí s ilustracemi, malbou a videoartem, který hrál v Pilařově tvorbě významnou roli; autor totiž jako jeden z prvních umělců v Československu začal pracovat s elektronickým obrazem už na začátku osmdesátých let,“ uvedla ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová. Na přípravě výstavy se významně podílí rodina Radka Pilaře, která zpřístupnila dosud neprobádané části rozsáhlé pozůstalosti.

Expozice je koncipovaná jako objevitelská cesta napříč médii s cílem přiblížit Pilařovo odhodlání vytvářet nový jazyk doby, jíž vévodí obraz. Ukazuje například autorovu fascinaci malbou pouťových atrakcí, jeho osobité reakce na britský pop art, vztah k televizi nebo nadšení videem, které považoval za nástroj schopný demokratizovat sféru vizuální kultury. Výstava ukazuje i Pilařovy snahy aktivizovat malé čtenáře knížkou-hračkou, aranžování nejrůznějších předmětů a fotografií do prosklených skříněk či inscenování elektrických obrazů.

Popularitu Radku Pilařovi (1931 až 1993) zajistila postava Večerníčka a kreslené příběhy O loupežníku Rumcajsovi, které Československá televize vysílala poprvé koncem roku 1967. Úspěch dobrého loupežníka byl téměř okamžitý; kreslený charakter se šířil v různých tiskovinách i v mnoha rukodělných mutacích, aby se stal jednou z nejznámějších československých vizuálních ikon, říká kurátor výstavy.

Ačkoliv měl Pilař v té době za sebou řadu pokusů o integraci malby, fotografie a filmu i založení oboru animované tvorby na pražské FAMU, o jeho dalším směřování rozhodl vývoj situace po sovětské okupaci. Počátkem normalizace přišel o členství ve Svazu výtvarných umělců, rezignoval na pokusy účastnit se oficiálních výstav a uchýlil se k tvorbě pro děti. Až ve druhé polovině 80. let se vynořily ze soukromí Pilařova ateliéru koláže, asambláže a výsledky experimentů s elektronickým obrazem.

Vytvářel i obrazy, ze kterých mezi barvami, fragmenty fotografií a roztavenými kusy plastů upřeně hleděly kulaté oči pohádkových bytostí. Nešlo o veselé kresby, ale hravá obrazotvornost nezapadala ani do tehdejších představ o vážné umělecké tvorbě. Až 90. léta přinesla autorovi uznání za jeho poetiku a odvahu propojit abstrakci s realistickým zobrazováním. S nimi se mohou návštěvníci seznámit při komentovaných prohlídkách i v tvůrčích dílnách.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované