Hlavní obsah

Z nuly do vesmíru a naopak. Vítězové a poražení koronakrize

Foto: Matthias Hangst / Getty Images

FC Liverpool byl bezesporu jedním z vítězů roku, protože po dlouhých letech získal titul v nejprestižnější fotbalové soutěži světa. Ale stejně jako fotbal, tak i další obory změnil letos covid k nepoznání.

Reklama

31. 12. 2020 7:00

Rok 2020 zcela zastínila pandemie. Našli jsme obory, které covidovou krizi odskákaly nejvíc. A také ty, které lze označit za vítěze koronakrize.

Článek

Koronavirus přinesl změny, které dokázaly zabít celá odvětví ekonomiky a jiná „resuscitovat“.

Kdo se rychle přizpůsobil, vyhrál. Kdo byl bezkontaktní, na dálku a online, mohl vydělat dost peněz. Naopak cestovní kanceláře, hotely, hospody a bary se mohly třeba stavět na hlavu, ale v téhle době prostě neměly šanci na víc než přežití - v tom lepším případě.

Vítězové

1) Roušky a štíty. Bariéra proti viru

Ochránit zdraví. Když v této klíčové misi na jaře selhával stát, chopily se jí firmy. Průšovy 3D tiskárny měly dobře našlápnuto už před covidem-19. Poté, co vytiskly přes čtvrt milionu ochranných štítů a zdarma je rozdaly do nemocnic, škol a pečovatelských domů, se stal Josef Průša nekorunovaným králem koronavirové krize.

„Díky štítům jsme byli vidět víc než jiné firmy. Během dubna a května se nám obrat meziročně prakticky zdvojnásobil. Nestíhali jsme vyrábět, frontu objednávek stále ještě doháníme. Celkově čekáme meziroční nárůst v letošním roce kolem 50 procent,“ líčí úspěch Martin Bach z Prusa3D.

Na kritický nedostatek roušek a respirátorů zase zareagovaly české nanotechnologické firmy. Během ledna se v Česku nevyrobila ani jediná nanorouška. Teď jich zdejší továrny vychrlí každý měsíc 10 milionů a k tomu 3,8 milionu nanorespirátorů měsíčně. A kapacita se může ještě o třetinu zvýšit.

„Aniž by k tomu vláda jakkoli přispěla, Česko se stalo soběstačné,“ říká Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu. „Náš nanoSPACE vyrostl oproti loňsku o 4000 procent. Dostali jsme se z nuly do vesmíru,“ popisuje Kůs. Zatímco dříve hledala nanofirma marně investora, teď má obrat 100 milionů a automatizuje jako o život.

V Česku vznikly dokonce dvě nové nanofirmy: Nano Medical, za kterou stojí Triola. A v Andělské Hoře nedaleko Liberce otevřela společnost Nafigate výrobu laminovaných membrán s nanovlákny.

2) Do e-shopu pro jídlo i parfém

Online prodejny potravin jely rychle už před krizí, teď sviští ještě rychleji. Košíku, Rohlíku i iTescu se daří. „My jsme rostli skoro 70 procent meziročně i v letech předtím. Pandemie to maličko urychlila, ale nijak zásadně,“ tvrdí zakladatel Rohlíku.cz Tomáš Čupr. Jednička v online prodeji potravin přiveze denně 20 000 nákupů, loni jen zhruba polovinu.

Konkurenční Košík spustil rozvoz zásob do celého Česka, na jakoukoli adresu. „Letos jsme na více než dvojnásobku loňské kapacity a dál rosteme. Letošní rok pro nás byl pochopitelně velmi náročný. Covid nás na jaře donutil implementovat celou řadu opatření doslova ze dne na den, abychom dokázali zvládat násobně větší poptávku,“ řekl ředitel Košíku Tomáš Jeřábek.

Ale nejen jídlem živ je člověk. Pandemie koronaviru do online obchodů přivedla i ty, kteří jim dosud nevěřili. Nárůsty prodejů zaznamenal Mall.cz, Alza nebo Datart. Obrovský úspěch zažívá i Notino. Český online prodejce kosmetiky letos prodá zboží za 15 miliard korun, o půlku víc než loni. Během covidu-19 Notino posílalo do světa 80 tisíc zásilek denně. Absolutní rekord - 140 000 balíčků - padl na Black Friday, z Notina odcházel jeden každé dvě sekundy.

3) Logistika

Společnost Zásilkovna, přední česká technologicko-logistická společnost, láme jeden rekord za druhým a skokově roste. Letos o 129 procent na obrat dvě a půl miliardy korun.

Zásilkovna taky letos otevřela nové, už 14. logistické centrum v Nehvizdech. Už za rok se tam zaměstnanci nebudou navzájem plést pod nohy. „Chceme úplně přeskočit automatizaci jako vývojovou etapu a půjdeme rovnou do robotizace,“ říká zakladatelka Simona Kijonková.

Kurýři Dodo se stali dokonce nejrychleji rostoucí českou firmou roku. Před čtyřmi roky začínali jako parta nadšenců. Od té doby přidali 8400 procent a najali 1000 nových kurýrů. Ti rozvážejí zboží pro velké e-shopy i online prodejce potravin.

Z uzavření restaurací profitovaly i společnosti jako třeba Dámejídlo.cz.

4) Bezpečí „v onlajnu“

„Nám se nic nestalo, my se nepotřebujeme proti kyberzločincům chránit, tvrdily firmy ještě před pár lety,“ říká majitel kyberbezpečnostní firmy GreyCortex Petr Chaloupka.

Když koronavirus přesunul fungování řady firem do online prostředí, nabylo bezpečí na důležitosti. A IT firmy z toho těží. Firmám pomohly nejen s přechodem na Teams, Zoom či Webex, ale i s ochranou důležité komunikace, know-how nebo dat.

Poražení

1) Cestovní ruch

V letošním roce klesl v Česku dramaticky počet zahraničních turistů, v Praze víc než o 90 procent. Pociťují to nejen dopravci a cestovní kanceláře, ale i ubytovací zařízení.

Čedok zažil snad nejhorší rok ve své letos stoleté historii. „Propad bude v zimě ještě větší než těch 80 procent, které zažíváme nyní,“ předpovídá jeho šéf Stanislav Zeman. A podobně na tom jsou další v oboru.

Cestovní kancelář Firo Tour požádala koncem srpna o ochranu před věřiteli. Pantour měla potíže dojednat si nové pojištění proti úpadku, bez něhož cestovky nesmí podnikat.

Řadu cestovních kanceláří drží nad vodou lex voucher, díky kterému nemusí zatím klientům vracet peníze za zrušené zájezdy. „Zatím peníze vracet nebudeme, máme s klienty uzavřenou dohodu, mají vouchery,“ tvrdí ředitel Čedoku. Klienti tak své peníze uvidí až v září 2021. Podle Evropské komise je to protiprávní.

Obří ztráty čekají leteckou společnost Smartwings a dceřiné České aerolinie. Plánují zůstat další tři měsíce v režimu mimořádné ochrany před věřiteli.

2) Bary a restaurace

Restaurace musely letos kvůli covidu-19 zavřít už třikrát. Během jarní vlny, když přišla na podzim ta druhá, a teď před Vánocemi potřetí. Mezitím se učily fungovat v omezeném režimu: méně hostů, kratší zavíračka, přísná hygiena.

Podle majitele brdského pivovaru Malý Janek Jiřího Janečka si vláda vybrala gastropodniky jako obětního beránka a odhodlal se k bojkotu opatření. „Narvané korporátní obchody, metra, děti ve školách nevadí, ale vadí restaurace s desítkami lidí,“ napsal.

Letos podle odhadu Asociace malých a středních podniků padne pětina gastronomických firem. „Přežijí ty nejsilnější, které si dokážou nejlépe poradit. A rozhodně to neznamená, že zaniknou jenom ty špatné. Zanikne i spousta dobrých,“ řekl Seznamu majitel tří pražských podniků a šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.

Bary a diskotéky jsou v ještě složitější situaci. Pandemie je zavřela jako jedny z prvních, otevírat budou až jako poslední.

3) Hoteliéři

Pro hotely je tenhle rok smrtící. „Čeká mě odpojení od elektřiny, a tak tady na hřebeni v Krkonoších zmrzneme. Vaše slibované kompenzace jsou jenom plané řeči,“ vyjádřila frustraci hoteliérů provozovatelka Rýchorské boudy na hřebeni Krkonoš Alena Dušková. Po opětovném uzavření hotelů nemá na měsíční zálohy.

„To, co se děje ve Špidlu, to je naprostá frustrace, beznaděj a vztek. Čekali jsme, že se na silvestru zahojíme, a místo toho musíme zavřít,“ stěžuje si Martin Jandura, majitel ubytovacího portálu ve Špindlerově Mlýně.

Hoteliérům tak nezbývá než vymetat pavučiny a větrat, aby jim podnik nezpustl. Jsou i výjimky, které se pokoušejí vládní uzávěru obejít. Využívají skulinu v pravidlech a zvou klienty na pracovní pobyt nebo na home office.

4) Kultura

„Jako první mě samozřejmě napadli Cimrmani – otevřeli si kino, ale začali jim do něj chodit lidi. Z pohledu kin je to opatření samozřejmě úsměvné,“ komentuje nejnovější protiepidemické opatření vlády předseda Asociace provozovatelů kin Martin Pošta.

Kina a divadla jsou totiž oficiálně otevřená, ale nesmí do nich diváci. Představení se mohou jen streamovat. Na podporu z vládního programu COVID-Kultura I a II řada provozovatelů kulturních podniků nedosáhla. Kultura funguje už desátý měsíc ve velmi složitých existenčních podmínkách.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované