Hlavní obsah

Bez výcviku na frontu. Ruské rodiny pociťují dopady mobilizace

Foto: Profimedia.cz

Muži odvedení do armády před odvodovou kanceláří v Moskvě.

Reklama

Ruská mobilizace si vybírá první oběti a mezi rodinami padlých vládne rozhořčení. Někteří rekruti neprojdou ani základním výcvikem a jsou rovnou posíláni na frontu.

Článek

Mobilizaci v Rusku provází kritika také proto, že se již mnoho čerstvých rekrutů vrátilo z fronty předčasně – a to v rakvi. Kritici poukazují rovněž na agresivní nábor, špatnou morálku či nízkou úroveň a nedostatečnou délku výcviku.

Ostatky obyčejných Rusů, kterým byla nejprve přislíbena rychlá „zvláštní vojenská operace“ a nyní byli povoláni, aby šli bojovat do války, se nyní vracejí z Ukrajiny do Ruska. Jejich smrt možná značí další milník pro zemi. Velmi nedbale provedená „částečná“ mobilizace donutila k útěku ze země více než půl milionu mužů a způsobila neshody i uvnitř Kremlu, píše The Guardian.

Mnoho nově naverbovaných vojáků zemřelo během několika týdnů po vyhlášení mobilizace, kterou prezident Putin ohlásil 21. září. Patří mezi ně i Andrej Nikiforov, právník z Petrohradu, který byl jedním ze stovek tisíc mužů, kteří byli odvedeni do armády. Svůj povolávací rozkaz obdržel 25. září. Zemřel o dva týdny později, 7. října.

Putinova mobilizace nejde podle plánu

Putinova částečná mobilizace rozhodně nejde podle plánu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu sice tvrdí, že armáda už díky ní posílila o 200 tisíc lidí, přičemž původní deklarovaný cíl byl 300 tisíc. Ještě víc Rusů ale, zdá se, před odvody ze země uteklo.

„Nevíme, co se stalo,“ uvedl Alexander Zelenskij, šéf Něvského právnického kolegia, jehož byl Nikiforov členem. Zelenskij a člen Nikiforovovy rodiny potvrdili jeho povolání do armády a smrt. „Vše, co máme, je datum a místo úmrtí.“ Tím místem je Lysyčansk, jedno z nejnebezpečnějších míst poblíž fronty.

Zpráv o úmrtích nově naverbovaných vojáků přibývá, Čeljabinská oblast ve čtvrtek oznámila smrt pěti mobilizovaných vojáků z jediného vojenského komisariátu. Úmrtí vyvolala pobouření na sociálních sítích, když se někteří místní podivovali, proč muži neprošli výcvikem.

V sobotu se objevily zprávy, že další čtyři rekruti zemřeli jen ze samotného Krasnojarského regionu. Rodinní příslušníci některých padlých uvedli, že rekrutům byl slíben dvouměsíční výcvik před odchodem do předních linií.

Podle ruské redakce BBC dalších 14 rekrutů zemřelo ještě před dosažením fronty následkem sebevražd, infarktů, v šarvátkách a za dalších prapodivných okolností. BBC dodala, že v pondělí list Večernyj Karpinsk (ve Sverdlovské oblasti na Urale) informoval o tom, že u Chersonu přišli o život tři obyvatelé města, kteří byli zmobilizováni do armády na konci září. List It's My City informoval o smrti Jevgenije Bizjajeva z Krasnoturinsku (rovněž ve Sverdlovské oblasti), kterého zmobilizovali 28. září.

Počet mobilizovaných Rusů, kteří již byli na Ukrajině zabiti, bude však pravděpodobně mnohem vyšší než hrstka dosud zveřejněných jmen.

Podle Valentiny Grebenikové, tajemnice Svazu matek ruských vojáků, nejsou úmrtí oznamována podle toho, kdy byl voják zabit na bojišti, píše deník Moscow Times. „Tělo musí být nejprve přivezeno zpět do Ruska… jsou vyhotoveny potřebné dokumenty a teprve poté uvědomí rodiny,“ řekla deníku.

Dokonce i podporovatelé Kremlu vyjádřili znepokojení nad nedostatkem výcviku poskytovaného mobilizovaným mužům, z nichž někteří nemají žádné předchozí vojenské zkušenosti.

Rozhněvané rodiny padlých

Četná úmrtí tak brzy po začátku odvodů vyvolala u mnohých rodin hluboké rozhořčení. Alexej Martynov, 28letý zaměstnanec moskevského městského úřadu, byl mobilizován 23. září, jak uvedl jeho otec. Jeho smrt byla potvrzena 10. října. „Můj syn zemřel, k čemu jsem?“ napsal otec v příspěvku 13. října. „Nevíme nic víc než to, co bylo zveřejněno na internetu,“ řekl deníku Observer.

Ruský novinář Roman Super, který informoval o rozhořčení mezi státními zaměstnanci, uvedl, že Martynovova smrt vedla k odporu mezi vzdělanými kádry moskevských městských pracovníků.

Hněv vůči ruskému vojenskému vedení vedl k četným střetům v ruské vládě. Výrazná byla především kritika armádních špiček od čečenského vůdce Ramzana Kadyrova a šéfa soukromé Vagnerovy armády Jevgenije Prigožina.

Boj za zdmi Kremlu

V posledních týdnech se objevily signály o rozepřích v nejvyšších ruských mocenských kruzích, které se týkaly války na Ukrajině.

Rusové nyní začínají pociťovat dopady mobilizace i doma, a proto byl Vladimir Putin nucen přijít s další obhajobou procesu. Národu sdělil, že povolávací akce pravděpodobně skončí za dva týdny a že osobně nařídí vyšetřování v otázce porušování pravidel při náboru rekrutů.

Putin na páteční tiskové konferenci v Astaně také uvedl, že na Ukrajině již bojuje 16 tisíc mobilizovaných vojáků a celkem 222 tisíc Rusů již bylo povoláno. Řekl rovněž, že mobilizovaní Rusové absolvují základní výcvik v délce pěti až deseti dnů a poté výcvik jednotek v délce pěti až patnácti dnů. „Následně bude bojový výcvik pokračovat,“ tvrdil.

Některá úmrtí však jasně ukazují, že muži byli odesláni do války mnohem rychleji. Několik ruských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdilo, že neprošli téměř žádným výcvikem.

Reklama

Doporučované