Posílal muže řadou do minového pole. Kreml stáhl jednoho z klíčových velitelů

Kreml s vysokou pravděpodobností odvolal jednoho z nejvýše postavených ruských velitelů na ukrajinském bojišti.

O konci generálporučíka Rustama Muradova, velitele ozbrojených sil na Donbase, se spekulovalo už několik dní. Obvykle dobře informovaný list Moscow Times napsal už v pondělí s odkazem na své zdroje z ruského ministerstva obrany, že byl Muradov zbaven funkce vrchního velitele Východní skupiny ruských ozbrojených sil.

Se stejnou informací nyní vyrukovaly i britské zpravodajské služby, které mají za to, že Muradov skončil kvůli svým nezdarům na frontě.

Muradov velel ruským okupačním silám na východě Ukrajiny od října minulého roku. V čele Východní skupiny ruských sil vystřídal Alexandra Čajku, kterému Kreml vyčítal hlavně nezdařilý útok na Kyjev z prvních dnů války. Ruským silám se tehdy sice podařilo obsadit letiště v Hostomelu a postoupit na předměstí ukrajinského hlavního města, srdnatý odpor Ukrajinců však zapříčinil, že Rusové tuto zcela zásadní bitvu prohráli.

Muradov má pověst ostříleného velitele. Má za sebou nasazení v Sýrii, kde byl vojenským poradcem, sám déle než rok velel ruským jednotkám, které jsou umístěné ve sporném regionu Náhorního Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde dohlížejí na dodržování míru v oblasti.

Zda teď bude převelen na jiný úsek fronty, či zcela zbaven funkcí, je momentálně nejasné. Není zatím možné určit ani to, kdo se stane Muradovovým nástupcem. Dočasně se o chod Východní vojenské skupiny má starat generálporučík Andrij Kuzmenko.

Co podle britských zpravodajců jasné je, jsou důvody Muradovova pádu. Kreml mu vyčítá neúspěchy na východní frontě. Zejména nezdařený pokus o ofenzivu u ukrajinského Vuhledaru.

Jak připomíná Moscow Times, Vuhledar, ležící necelých 130 kilometrů od Bachmutu, byl letos v lednu a první polovině února svědkem tvrdých bojů. V posledních měsících se stal synonymem pro ruské válečné nezdary.

Rusové u Vuhledaru přišli o obrovský počet techniky a vojáků. Na vině byla špatná taktika, která často znamenala, že jednotky šly na jistou smrt. Například byly nuceny pochodovat v jedné řadě skrze minové pole. Důvod? Chyběla technika na odminování terénu.

Ve vrcholné fázi bojů ztratily Muradovovy jednotky 103 kusů vojenské techniky včetně 36 tanků během tří dnů. Oproti tomu Ukrajinci ve stejném časovém horizontu přišli pouze o 20 kusů vojenské techniky, z toho dva tanky, podotýká Moscow Times. Informace z bojiště ale nelze ověřit.

Za „nešťastná“ rozhodnutí, která stála životy stovek ruských vojáků, se Muradov stal terčem kritiky jak u vlastních mužů, tak mezi vlivnými proválečnými blogery. Ti jej pranýřovali kvůli vysoké úmrtnosti v jeho jednotkách a generálporučíkově zjevnému nezájmu o životy vojáků. 

Zvláště vysoké počty obětí byly podle blogerů hlášeny u 55. gardové námořní pěší brigády a 40. námořní pěší brigády poblíž Vuhledaru. Podle jednoho z mariňáků z 55. brigády, který poskytl rozhovor ruskému regionálnímu webu 7×7, byly ztráty opravdu vysoké. Z roty, která má v ideálním případě 100 vojáků, jich zbylo pouze osm. „Přál bych si být zajat a nikdy se nevrátit,“ řekl periodiku.

„Muradov byl odvolán, protože to byl blázen, který byl schopný vojáky poslat na jistou smrt,“ potvrdil pro Moscow Times jeden z nejmenovaných zdrojů redakce.

V případě, že se zprávy o odvolání generálporučíka potvrdí, půjde o dalšího ruského velitele, který byl zbaven velení poté, co nedosáhl Kremlem vytyčených cílů.

V lednu byl odvolán generál Sergej Sorovikin, který velel ruským ozbrojeným silám na Ukrajině od listopadu. Ve funkci ho nahradil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.

Stejný osud potkal velitele ruských parašutistů Michaila Teplinského. Ten byl odvolán na začátku tohoto roku. Všechny tři spojuje to, že ve funkci vydrželi jen několik málo měsíců, během kterých zaznamenali četné neúspěchy.

Na sociálních sítích se také začalo spekulovat o odvolání velitele Západního vojenského okruhu generálplukovníka Jevgenije Nikiforova.

K změnám dochází ve snaze zvrátit průběh války, která se nyní zastavila z pohledu Ruska na mrtvém bodě a jeho jednotky nejsou schopné dosáhnout významného postupu.

Podle některých odborníků však ani časté změny ve velení Rusku úspěch nepřinesou.

„Jsou tam zásadní problémy v kvalitě jednotek a nezkušeném velení, které nemůžou být jen tak vyřešeny. Nejde jen o to změnit taktiku,“ řekl pro Moscow Times vojenský analytik Michael Kofman. „Vzhledem k omezenému vojenskému potenciálu podniknout ofenzivu nepředpokládám, že bude ruská armáda schopná postupu na kterémkoliv úseku fronty,“ dodal.