Hlavní obsah

„Kam oko dohlédne, je uprchlický tábor.“ Pomoci pro Syřany je pořád méně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Jeden z řady uprchlických táborů v severosyrské provincii Idlib.

Reklama

Pokud si ještě nedávno Syřané díky pomoci dokázali uspořit na palivo na topení, tak teď už se jim to nejspíš nepodaří. Zásoby pro víc než tři miliony lidí se od ledna ještě víc ztenčí.

Článek

Na rozdíl od sousedního Libanonu se sice válka v Gaze dotýká Sýrie jen okrajově, i zde má ale jasně negativní vliv. Do země, kterou sužuje už 13. rokem občanská válka, přináší další konflikty. A především omezuje možnosti humanitární pomoci, kterou přitom v Sýrii potřebují podle OSN dvě třetiny obyvatelstva. Polovina Syřanů během války z vlasti utekla do zahraničí, nebo se proměnila v uprchlíky ve vlastní zemi.

Kdo zůstal, teď čelí chmurným vyhlídkám. Světový potravinový program OSN (WFP) totiž minulý týden oznámil další výrazné škrty v pomoci Sýrii.

„V Sýrii jsem od mnoha lidí slyšel to samé. Cítíme se světem opuštění,“ řekl Seznam Zprávám Petr Štefan z organizace Člověk v tísni, který se nedávno vrátil z krátké návštěvy provincií Idlib a Aleppo.

WFP už v posledních letech omezil svou podporu v Sýrii a sousedních zemích, které hostí miliony syrských uprchlíků. Jako důvody OSN uvádí tenčící se rozpočty na humanitární pomoc a únavu dárců. Ve své nejnovější zprávě WFP uvedla, že postiženy budou miliony lidí a že potravinová nejistota je „horší než kdy předtím“.

V současné době WFP pomáhá na 3,2 milionu Syřanů, od ledna už ale zachová jen menší programy pomoci, program školního stravování a iniciativy na obnovu syrských zavlažovacích systémů a pekáren.

Sýrie po zemětřesení

Přečtěte si, jak syrský režim dokázal využít přírodní katastrofu:

Na únavě dárců se podle agentury AP projevila pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a nyní i probíhající válka v Pásmu Gazy. Pomáhat je stále potřeba i kvůli ničivému únorovému zemětřesení, z něhož se oblast ještě stále nevzpamatovala.

Snížíme aktivity i počet lidí, kterým pomáháme

Podobné situaci čelí i Člověk v tísni, který na severu Sýrie dlouhodobě pomáhá. „Jeden institucionální donor nám řekl, že na příští rok musíme rozpočet na Sýrii zkrátit o 60 procent. Musíme proto v tomto projektu osekat naše aktivity, zúžíme je jen na humanitární pomoc, už nepůjde investovat do aktivit zaměřených na obnovu země. Snížíme také počet lidí, kterým můžeme pomoci, a hrozí i snížení pomoci jednotlivým lidem,“ řekl pracovník neziskovky Petr Štefan.

„Situace je tam neuvěřitelná. Stojíte na vršku a kam oko dohlédne, vidíte jeden velký uprchlický tábor,“ líčí poměry v Idlibu, který býval před válkou klidnou zemědělskou oblastí.

Teď je ale epicentrem humanitární krize v Sýrii. Právě sem uteklo na 2,9 milionu lidí z dalších oblastí v Sýrii, z toho dva miliony stále přežívají v uprchlických táborech. Zatímco někde se už stanové tábory začaly měnit v kontejnerová městečka nebo tam vyrůstají i zděné domy, část lidí stále žije ve stanech.

Těm nejpotřebnějším dodává Člověk v tísni poukázky na jídlo. „Typickou rodinou je vdova s pěti dětmi, ta nemá nejmenší šanci najít nějakou práci. Nezaměstnanost je někde až 90 procent,“ vysvětluje Štefan.

Nyní ale hodnota poukazů poklesne. Pokud dříve díky této pomoci lidem něco zbylo z vlastních úspor, mohli si koupit ještě například naftu nebo palivo na topení, teď už to nejspíš nepůjde.

Rozhovor ze Sýrie

„Situace je velmi špatná, chybí vyprošťovací stroje, voda, přikrývky,“ popisuje pro Seznam Zprávy zoufalou situaci v Sýrii fotograf a dobrovolník pomáhající záchranářům po zemětřesení Mohamad Kazmooz.

Humanitární krizi v posledních třech měsících silně zhoršila i eskalace násilí, k níž došlo od 5. října. Po útoku na vojenskou akademii v Idlibu následovalo silné bombardování povstaleckých oblastí, do něhož se kromě armády diktátora Bašára Asada zapojili i jeho ruští spojenci.

Útoky se nevyhýbají ani čistě civilním cílům – jejich terčem se podle OSN stalo mimo jiné na 40 nemocnic a zdravotnických zařízení, stejně jako 27 škol. 120 tisíc lidí muselo před útoky utéci na jiná místa v zemi.

Bombardování má také silně negativní vliv na vzdělávání, jen v Idlibu žijí na dva miliony dětí školou povinných, asi milion z nich ale školy nenavštěvuje. Při eskalaci násilí přestávají chodit i ty děti, které dříve chodily, protože je to příliš nebezpečné.

Konkurence konfliktu v Gaze

Na situaci v severní Sýrii se projevuje i válka v Gaze. Syrská hranice s Izraelem sice na rozdíl od libanonské zůstává poměrně klidná, i tak ale dochází k občasným náletům, kdy Izrael cílí na konvoje zbraní Hizballáhu. Terčem byla ale i mezinárodní letiště, což také komplikuje práci humanitárních organizací.

Jak pomoci v Sýrii

Kdybyste teď před Vánoci uvažovali, jak lidem v Sýrii pomoct, tak je to možné například prostřednictvím sbírky Člověka v tísni SOS Sýrie a Irák nebo pomocí darovacího certifikátu na e-shopu Skutečný dárek.

„Nejvýznamnější eskalace související s válkou v Gaze v Sýrii se však netýká Izraele ani Hamásu, ale Iráku. Od 17. října nová skupina, která si říká „Islámský odpor v Iráku“, střílela na americké vojenské základny ve východní Sýrii,“ informoval Aron Lund, švédský výzkumník mapující dění na Blízkém východě. Výše zmíněná skupina je frontou několika šíitských milicí podporovaných Íránem.

Konflikt v Gaze je problémem i proto, že řada dárců může přesměrovat svoji pomoc ze Sýrie do zničeného Pásma Gazy. Jisté není ani to, že vláda v Damašku ponechá otevřené dva přechody na severu země pro příjezd pomoci. 11. listopadu dostala OSN tříměsíční povolení, režim Bašára Asada ale považuje opoziční provincie za hnízda teroristů a trvá na tom, že povolení budou časově omezená. Režim opakovaně obviňovaný z válečných zločinů má přitom silného zastánce v Radě bezpečnosti – Rusko.

Reklama

Doporučované