Zelenskyj kritizoval Evropu za ruské tankery. Macron dnes jeden zadržel

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Plánované páteční a sobotní jednání o ukončení války na Ukrajině označil prezident za pozitivní krok a řekl, že Rusko i Ukrajina by měly přistoupit na kompromisy. Upozornil však také, že zatím nebyly vyřešeny územní otázky. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi. Ruská strana zatím žádná jednání nepotvrdila, napsala agentura DPA.

Na telegramu pak ukrajinský prezident potvrdil, že ukrajinští vyjednavači už jsou na cestě do SAE. „Náš tým nyní míří do Emirátů na setkání s americkou i ruskou stranou,“ uvedl večer. „Počkáme, jak to půjde, a rozhodneme o dalších krocích,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinskou delegaci v SAE budou podle Zelenského tvořit hlavní vyjednavač Rustem Umerov, vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, náčelník generálního štábu Jurij Hnatov, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.

Situace kolem Grónska se uklidnila, Evropa ale musí zůstat ostražitá a připravena využít své nástroje. Při příchodu na večerní mimořádné jednání lídrů zemí Evropské unie to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie je podle něj připravena podílet se na cvičení Severoatlantické aliance u ostrova, který je autonomním územím Dánska.

Macron ocenil deeskalaci, která podle něj nastala v posledních dnech. „Zůstáváme extrémně ostražití a připravení využít naše nástroje, kdybychom se znovu ocitli v ohrožení,“ řekl Macron novinářům. O uklidnění situace se podle něj zasloužila jednotná reakce Evropy, která si vysloužila respekt. EU v reakci na novou celní hrozbu hovořila o možných odvetných clech, Francie či Německo zmiňovaly i možnost poprvé využít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes řekl, že je vděčný, že americký prezident Donald Trump upustil od svého původního plánu na získání Grónska a že se rozhodl neuvalit další cla na skupinu evropských zemí, které s jeho plány nesouhlasily. Kancléř také vyjádřil naději, že Evropská unie a Spojené státy najdou cestu k překonání napětí.

Šéf spolkové vlády to řekl novinářům při příchodu na mimořádný summit EU, který se koná v reakci na Trumpovy požadavky na získání arktického ostrova, který je autonomním územím Dánska.

„Jsem velmi vděčný, že se prezident Trump distancoval od svých původních plánů zmocnit se Grónska. A jsem také vděčný, že upustil od uvalení dalších cel od 1. února,“ řekl Merz novinářům.

Po středečním proslovu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přednesl na fóru v Davosu, americký dolar oslabuje. Trump v proslovu vyloučil možnost, že by Spojené státy usilovaly o převzetí Grónska silou. Zároveň ustoupil od hrozeb zavedení nových cel.

Pozornost trhů se zároveň soustředila na nová makroekonomická data z USA, která však kurz dolaru výrazně neovlivnila, protože odpovídala očekávání analytiků.

Kolem 17:15 středovevropského času dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesal o 0,4 procenta a 98,35 bodu. Euro vůči dolaru posilovalo o 0,5 procenta na 1,1746 USD. Kurz jenu vůči dolaru zůstal téměř beze změny, pohyboval se kolem 158,31 JPY. Euro vůči jenu rostlo o 0,5 procenta na 185,96 JPY.

A klesají i ceny ropy na světových trzích. V minulých dnech cena suroviny na burzách rostla, když americký prezident Donald Trump hovořil o možné intervenci v Íránu a eskaloval situaci kolem Grónska hrozbou cly státům, jež odmítaly jeho záměr arktický ostrov anektovat.

Cena severomořské ropy Brent kolem 18:00 klesala o 1,93 procenta na 63,98 USD za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate ve stejnou dobu vykazovala pokles o 2,05 procenta na 59,38 USD.

„Došlo ke snížení rizikové prémie související s debaklem v Grónsku a snížilo se také riziko výpadku dodávek z Íránu,“ uvedl analytik komoditního trhu Ole Hansen z dánské Saxo Bank.

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil.

Plánované páteční a sobotní jednání o ukončení války na Ukrajině označil prezident za pozitivní krok a řekl, že Rusko i Ukrajina by měly přistoupit na kompromisy. Upozornil však také, že zatím nebyly vyřešeny územní otázky. Ruská strana zatím žádná jednání nepotvrdila, napsala agentura DPA.

Později Zelenskyj novinářům nabídl i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny okupovat.

„Mluvíme o jednom problému, který je nejobtížnější a nebyl vyřešen, a myslím, že třístranné schůzky ukážou všechny varianty,“ věří Zelenskyj.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen uvedl, že nezná podrobnosti dohody o Grónsku a celé arktické oblasti, na které se ve středu v Davosu rámcově shodli šéf NATO Mark Rutte a americký prezident Donald Trump. Grónsko chce podle Nielsena pokračovat v mírovém dialogu a trvá na svém právu na sebeurčení, informují agentury AFP a Reuters.

„Jsme připraveni jednat o možném lepším partnerství s USA, ale naše suverenita je červenou linií,“ řekl ve čtvrtek novinářům v hlavním městě Nuuku grónský premiér. „Jsme připraveni více spolupracovat, i na partnerství v oblasti nerostných zdrojů, ale to je něco, o čem musíme jednat ve vzájemném respektu,“ uvedl Nielsen. Šéf grónské vlády na otázku o protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule) odpověděl, že Grónsko je přesvědčené, že lze vypracovat řešení, které bude výhodné pro všechny zúčastněné strany.

Rámec dohody o Grónsku s americkým prezidentem předpokládá, že Severoatlantická aliance zesílí ostrahu Arktidy. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters prohlásil Rutte, který ve středu s Trumpem o věci jednal. Trump po jednání řekl, že součástí rámce dohody bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy i jejich evropské spojence a také spolupráce na zmíněném Golden Dome. Rutte ale podle Reuters řekl, že o využívání důležitých nerostných surovin s Trumpem nehovořil.

Podle mluvčí vlády Karly Mráčkové dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ve čtvrtek na okraj fóra v Davosu formálně ustavil Donald Trump, také Česká republika. Stanovisko pro vládu připravuje ministerstvo zahraničí.

Více informací zde:

Do rady pozval americký prezident řadu světových lídrů. Mezi zakládající člny, kteří dokument ve čtvrtek v Davosu podepsali, patří například maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů. Například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.

Pozvání do nově vznikajícího uskupení obdržel i polský prezident Karol Nawrocki. Podle polských médií na fóru uvedl, že nabídku považuje za prestižní, ale odmítl se připojit z právních důvodů. Podle něj by připojení nejdříve musela schválit polská vláda a parlament.

Jedná se o tankery s nejasnou vlastnickou strukturou a pochybným pojištěním. Původně stínová flotila vznikla jako nástroj Moskvy pro obcházení evropských sankcí.

Jak Seznam Zprávy psaly už dříve, některé evropské země hlásí, že z tankerů uniká ropa, která znečišťuje pobřeží. Dánsko a Francie navíc tato plavidla dávají do souvislosti s vysíláním dronů nad některá evropská letiště.

Společnost Lloyd’s Register Group, která se zabývá riziky a pojištěním v námořní dopravě, odhaduje počet lodí v ruské stínové flotile na 1200 až 1600. Většinou jde o stroje staré kolem 20 let, které Rusové nakoupili v různých koutech světa.

Velkou pozornost si vyžádalo nedávné zadržení jednoho z plavidel Američany. Tanker Marinera, dříve známý jako Bella 1, se vyhýbal americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a pobřežní stráž ho pronásledovala dva týdny.

Námořníci během akce na trup namalovali ruskou vlajku, loď změnila jméno a byla zapsána do oficiální ruské databáze plavidel. Moskva rovněž podala formální diplomatickou žádost, jejímž cílem bylo přimět Spojené státy, aby tanker přestaly pronásledovat. Neúspěšně.

V době, kdy Volodymyr Zelenskyj v Davosu kritizoval přístup Evropy k ruské stínové flotile, prezident Emmanuel Macron na síti X napsal, že francouzské námořnictvo ve čtvrtek ráno zadrželo tanker plující z Ruska, na který jsou uvaleny sankce a je podezřelý z plavby pod falešnou vlajkou.

„Operace byla provedena na volném moři ve Středozemním moři za podpory několika našich spojenců. Byla provedena v přísném souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu,“ napsal šéf Elysejského paláce s dodatkem, že činnost stínové flotily přispívá k financování agresivní války proti Ukrajině.

Vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu sejdou ve Spojených arabských emirátech, řekl v Davosu Volodymyr Zelenskyj. Formát setkání neupřesnil.

Do Moskvy v současnosti míří američtí vyjednavači, kteří by měli jednat se špičkami režimu. Trumpův zmocněnec Steve Witkoff dnes ráno uvedl, že v jednáních o ukončení ruské války na Ukrajině došlo k velkému pokroku a zbývá vyřešit jednu otázku. Rusko ale dosud jakékoliv návrhy odmítalo a trvalo na svých maximalistických požadavcích.

Ukrajinský prezident světové lídry obvinil i v souvislosti s děním posledních týdnů v Íránu.

Ten zachvátila vlna protestů, při nichž podle některých odhadů zemřelo přes 16 tisíc lidí. Svět sice podle Zelenského o protestech mluvil, reálně ale nic neudělal a režim ajatolláhů nepokoje „utopil v krvi“.

„Když odmítnete pomoci lidem bojujícím za svobodu, následky se vrátí – a vždy jsou negativní,“ prohlásil.

Jako příklad uvedl Bělorusko, kde tamní diktátor Alexandr Lukašenko v roce 2020 zmanipuloval prezidentské volby a zadusil následné protivládní demonstrace. I díky tomu mohla ruská armáda z běloruského území zaútočit v únoru 2022 na Ukrajinu a koncem loňského roku rozmístit mezikontinentální střely Orešnik. „Rakety nejsou jen na ozdobu,“ upozornil Zelenskyj.

Co se agrese vůči Ukrajině týče, Zelenskyj řekl, že se Rusko pokouší Ukrajince nechat umrznout k smrti. Narážel tak na útoky proti energetické infrastruktuře, kvůli níž jsou bez elektřiny a topení miliony lidí.

Minulý týden dokonce ministr energetiky oznámil, že na Ukrajině už není jediná plně funkční elektrárna.

Prezident se rovněž podivil tomu, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů. Zmínil v té souvislosti nejen Čínu, ale i součástky z Evropy, Spojených států či Tchaj-wanu.

Po jednání s Donaldem Trumpem vystoupil Volodymyr Zelenskyj s projevem na Světovém ekonomickém fóru.

Zmínil v něm film Na Hromnice o den více, kdy hlavní hrdina prožívá stále dokola stejný den. „Takhle nechce nikdo žít - opakovat po týdny, měsíce, roky stále dokola to samé. A přesně tak teď žijeme,“ řekl.

Kritizoval Evropu, že nejedná sama, ale čeká na USA, a to i v kontextu dění posledních dní, kdy americký prezident mluvil o potřebě USA převzít Grónsko. „Když pošlete 14, nebo 40 vojáků do Grónska, jaký to má smysl? O jakou zprávu jde pro Putina nebo pro Čínu?“ ptal se.

Pozastavil se rovněž nad tím, že Evropa nezabavuje Rusku ropu jako USA Venezuele. „Proč prezident Trump zastavil tankery stínové flotily, ale Evropa neudělala nic?“ ptal se. „Tyto tankery vydělávají Putinovi peníze,“ upozornil.

Americký prezident Donald Trump vzkázal svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že válka musí skončit.

Výrok padl po jeho jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. To šéf Bílého domu označil za „velmi dobré“.

O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Do Moskvy nyní míří vyjednavači USA.

Bílý dům oznámil, že americký prezident Donald Trump jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským asi hodinu. Ještě ve středu přitom nebylo jasné, zda k setkání opravdu dojde.

Na stole byla podle plánu jednání o ukončení války, kterou na Ukrajině před téměř čtyřmi roky rozpoutalo Rusko.

Detaily čtvrteční schůzky ještě nejsou známy. Americký prezident má se Zelenským komplikovaný vztah. Nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že si myslí, že Ukrajina chce mír méně než Rusko.

Během loňského roku se Trump a Zelenskyj sešli sedmkrát. Připomeňte si jednání ve fotografiích.

Ve švýcarském Davosu začalo jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

Prezidenti se setkávají na okraj Světového ekonomického fóra, a to po sérii jednání, jež vedl Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Ten avizoval, že došlo k výraznému pokroku v jednáních ohledně ukončení ruské války na Ukrajině. Ještě dnes se vydá do Moskvy, kde by se měl sejít s Vladimirem Putinem.

Trump novinářům před začátkem schůzky řekl, že si myslí, že mírové úsilí se blíží ke konci.

Evropští politici dávají po středečním projevu Donalda Trumpa v Davosu najevo jistou úlevu. Americký prezident oznámil, že ve sporu o Grónsko nepoužije sílu a že nezavede cla proti deseti zemím, které podle jeho názoru blokují americkou snahu získat největší ostrov světa.

Zároveň Trump později řekl, že s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dospěl ohledně Grónska k dohodě. Jak by mohla vypadat, aby byla přijatelná pro Washington, Kodaň i pro 57 tisíc obyvatel Grónska?

Rusko je připraveno poskytnout nově vzniklé Radě míru amerického prezidenta Donalda Trumpa jednu miliardu dolarů (20,8 miliardy korun) na podporu palestinského lidu z ruských aktiv zmrazených ve Spojených státech.

Na jednání se šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem v Moskvě to podle ruské státní agentury TASS řekl Vladimir Putin.

Abbás na závěr své dvoudenní návštěvy Ruska jednal s Putinem o vývoji na Blízkém východě. Putin také uvedl, že Rusko myšlenku využití zmrazených ruských aktiv pro Radu míru probíralo už dříve se Spojenými státy a že otázka využití těchto aktiv bude rovněž tématem dnešního jednání s americkými představiteli v Moskvě.