Online: Napětí v Davosu. Čeká se na vystoupení prezidenta Trumpa

Donald Trump se zpožděním kvůli problémům s letadlem přiletěl do Curychu, odkud nyní zamíří do Davosu, kde přednese projev na Světovém ekonomickém fóru.

Loňský návrat Donalda Trumpa do Bílého domu zamíchal vztahy s americkými spojenci v Severoatlantické alianci.

Bezpečnostní záruky přestaly být jistotou a řada lídrů hledala cestu, jak si získat přízeň šéfa Bílého domu. V mapě shrnujeme hlavní proměny.

Bilaterální jednání mezi Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem v Davosu bylo zrušeno, uvedly německé zdroje agentury Reuters. Důvodem má být Trumpův zpožděný přílet.

V Davosu nakonec nebude ani britský premiér Keir Starmer, který se v posledním týdnu ostře vymezil proti americkým nárokům na Grónsko. „Má jiné závazky a s prezidentem Trumpem bude jednat svým vlastním způsobem,“ řekl ministr energetiky Ed Miliband stanici BBC.

Velká Británie se snaží nadále s americkým prezidentem vyjednávat. Podle Starmera by měl Londýn na Trumpova cla, která kvůli Grónsku na evropské země uvalil, reagovat s klidem a pragmaticky. Čím dál více tamních politiků na něj ovšem apeluje, aby se americkému prezidentovi konečně postavil.

„Spojené státy jsou nejdůležitějším polským spojencem a NATO je stabilní,“ uvedl ve středu v Davosu prezident Karol Nawrocki. Účastnil se panelové diskuze věnované obraně Evropy.

„Spojené státy jsou pro Polsko nejdůležitějším spojencem,“ zdůraznil. Zároveň řekl, že navzdory napětí kolem Grónska zůstává Severoatlantická aliance stabilní. Nawrocki také vyjádřil naději, že se otázka Grónska vyřeší diplomatickou cestou.

O polském postoji k Trumpovi a grónské krizi píšeme podrobněji zde:

Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek v Moskvě setká se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, uvedla státní agentura TASS s odvoláním na Kreml.

Witkoff dříve oznámil, že do ruského hlavního města pojede společně s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Oba Američané jsou momentálně v Davosu. Se zástupci ruské diplomacie se scházejí opakovaně.

Amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka při vystoupení na jedné z večeří na Světovém ekonomickém fóru (WEF) opakovaně přerušovali. Informuje o tom s odkazem na účastníky akce britský list Financial Times (FT).

Lutnick podle deníku čelil posměchu, někteří hosté na protest odcházeli a další musel uklidňovat pořadatel večeře Larry Fink, šéf investiční společnosti BlackRock a prozatímní spolupředseda WEF.

Ministr na sebe před akcí upoutal komentářem ve FT, kde mimo jiné napsal: „Nejedeme do Davosu, abychom udrželi status quo. Chceme se mu postavit čelem.“ A dále: „Jsme tady v Davosu, abychom jasně řekli jednu věc: S prezidentem Trumpem má kapitalismus nového šerifa ve městě.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém úterním vystoupení na zasedání Světového ekonomického fóra kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu.

Hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Osobní schůzku s Trumpem v Davosu neplánuje, na rozdíl od německého kancléře Friedricha Merze.

Jedním z projevů, který v Davosu zarezonoval nejvíce, byl ten, s nímž přišel kanadský premiér Mark Carney. Odkazoval se v něm i na esej Moc bezmocných, kterou v roce 1978 napsal Václav Havel a ptal se v ní, jak se komunistický režim drží u moci.

Carney vyzval ostatní středně velké mocnosti, aby se spojily, a prohlásil, že starý řád, který stojí na hegemonii Spojených států, se už nevrátí. Jeho ostré řeči světoví a korporátní lídři tleskali vestoje, což nebývá obvyklé, napsal deník The New York Times. Premiér zároveň znovu potvrdil závazky Kanady v rámci Severoatlantické aliance a odmítl nátlak Donalda Trumpa na Evropu prostřednictvím ohlášených amerických cel.

Vývoj v Davosu může také napovědět, jakým směrem se budou ubírat další jednání o ukončení války na Ukrajině, která se už téměř rok snaží Trumpova administrativa zprostředkovat. Prezident kriticky vystoupil vůči oběma stranám, nedávno ovšem v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že jednání nyní blokuje Ukrajina. Ta přitom nabídla řadu ústupků ze svých původních cílů, zatímco Kreml nadále trvá na svých maximalistických požadavcích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nakonec na Světové ekonomické fórum nepojede. Zůstává prý ve své zemi, která po ruských útocích na energetickou infrastrukturu čelí těžké situaci. Naopak zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev na místě bude a má se sejít se členy americké delegace.

Mezi účastníky jednání už je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Do švýcarského Davosu dorazil v úterý.

Ministr financí USA Scott Bessent v Davosu vyjádřil přesvědčení, že Evropané nevyhrotí vztahy s Washingtonem kvůli americkému cíli koupit Grónsko.

„Jsem si jist, že lídři nepřistoupí k eskalaci a že to bude vyřešeno způsobem, který bude velmi dobrý pro všechny,“ řekl novinářům.

„Říkám všem: Zhluboka se nadechněte. Nebuďte impulzivně nahněvaní, jak vidíme, a hořcí,“ prohlásil rovněž. „Proč si nesednou, nepočkají na prezidenta Trumpa a nevyslechnou si jeho argumenty?“

Spojenci v Severoatlantické alianci by neměli připustit, aby je napětí kolem Grónska odvedlo od potřeby bránit Ukrajinu, prohlásil ve středu generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Ukrajina by měla být prioritou číslo jedna, je to zásadní pro bezpečnost Evropy a Spojených států,“ prohlásil podle agentury Reuters v panelové diskuzi v Davosu.

„Mám opravdu obavy, že ztratíme přehled a že Ukrajinci mezitím nebudou mít dostatek stíhaček, aby se mohli bránit,“ dodal.

Pro Evropu jde v Davosu o zásadní chvíli. Za poslední rok se její vztahy se Spojenými státy staly méně stabilní, v posledních týdnech ale ochladly ještě více. Tématem sporu jsou nároky amerického prezidenta na Grónsko, které je ale součástí Dánska. A to je stejně jako USA součástí Severoatlantické aliance.

Některé evropské státy se stupňující se rétorikou Donalda Trumpa ustoupily od své dosavadní strategie, kdy se snažily na jedné straně postavit například proti jeho proruským výrokům, ale současně s ním nadále udržovaly dobré vztahy a zdůrazňovaly jeho důležitou roli.

Poté, co Trump uvalil na osm evropských států cla kvůli jejich podpoře Dánska, se nyní debatuje o tom, jaké odvetné opatření může i Evropa zavést. Ať už ale sáhne po čemkoliv, nedá se očekávat, že to transatlantickým vztahům pomůže. Na stranu druhou čelí někteří lídři kritice za to, že ustupují Trumpovi a staví se tak i proti hodnotám, na jakých Unie stojí, například respektování suverenity státu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Davosu oznámila, že Evropská unie pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě a chce kvůli tomu masivně investovat do Grónska.

Poznamenala, že Evropa chce s USA v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyjádřila naději, že se Evropa může vyhnout nástrojům, jako je takzvaná ekonomická bazuka, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI).

Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země EU ekonomický tlak.

Co bude s NATO v případě, že se Donald Trump pokusí získat kontrolu nad Grónskem silou? Podle analytika Michala Smetany může Aliance nadále fungovat jako „institucionální zombie“, která bude vyčkávat na změnu v Bílém domě.

Situace, při které by jeden ze států NATO napadl jiný členský stát, byla donedávna nepředstavitelná. Teď s výroky kolem Grónska ale nad Aliancí visí jako reálná hrozba.

Pro podobný případ neexistuje precedens a ani smlouva nestanovuje, co by se za takových okolností stalo, píše ve svém textu Kateřina Motyčková.

Americký prezident Donald Trump o ambicích získat Grónsko mluvil už ve svém prvním funkčním období, tehdy je přitom nikdo nebral moc vážně. Nyní rétoriku přiostřil a podle něj musí Spojené státy ostrov získat.

„Jak jsem každému jasně řekl, Grónsko je nezbytné pro (americkou) národní bezpečnost a pro bezpečnost světa. Není cesty zpět – všichni se na tom shodují,“ napsal na své síti Truth Social.

Zájem zdůvodňuje především bezpečnostními obavami spojenými s aktivitami Ruska a Číny v okolí Grónska. Tyto obavy ale při bližším pohledu stojí na chatrných základech. Navíc evropské státy v souvislosti s americkou kritikou nedostatečné obrany ostrova rozhodly o posílení vojenské přítomnosti v oblasti. Krátce nato se ale právě tyto země staly terčem desetiprocentních cel.

Američané navíc mají v Grónsku základnu, a pokud by chtěli, mohli by tam po dohodě s Dánskem více rozšířit svou vojenskou přítomnost.

Jsou samozřejmě i další důvody, proč americký prezident o ostrov tak usiluje, ale během svých vyjádření je zkrátka nezmiňuje. Prvním může být nerostné bohatství, které Grónsko má, nicméně i to má své ale. Vzhledem k jiným krokům jeho administrativy se pak objevuje i argument o snaze zvětšit mapu Spojených států.

Zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu pokračuje třetím dnem. Čeká se především na odpolední vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Půjde o jeho třetí návštěvu fóra v Davosu v roli šéfa Bílého domu.