Rusko kosí sociální sítě. Zdroj naděje pro Ukrajinu mu léta odolává

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když chtěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prvních dnech po začátku ruské invaze ujistit spoluobčany, že zůstává v Kyjevě a povede odtud obranu země proti agresorům, nezvolil klasický projev v televizi nebo rozhlase. Natočil „selfie“ na ulici a v první řadě ho rozeslal přes komunikační aplikaci Telegram.

Byla to logická volba. Telegram je na Ukrajině oblíbenější než Facebook nebo Twitter a během války se stal možná nejdůležitějším prostředkem pro šíření informací. Zároveň je aplikace hojně používaná také v Rusku.

Během války se ukázalo, v čem je Telegram silný – spojuje prvky komunikační platformy a sociální sítě. Kromě volání, posílání zpráv nebo videí umožňuje i jednoduché sledování účtů jako například Twitter. Díky tomu slouží jako kanál pro šíření oficiálních i neoficiálních zpráv o bojích a souvisejících událostech.

Poté, co ruské úřady omezily přístup k Facebooku, ohlásily stejný krok vůči Instagramu a donutily opoziční média k zániku, nabízí Telegram jednu z mála alternativ vůči naprosto dominujícímu prokremelskému zpravodajství. Obyvatelé Ruska se přes aplikaci mohou dostat k záběrům se zničenou ruskou vojenskou technikou nebo k natočeným výpovědím zajatých vojáků, které ve státní televizi nemají šanci vidět.

Problém je v tom, že ustrojení Telegramu současně nahrává také šíření státní propagandy a dezinformací. Stačí se podívat na účty některých prominentních ruských moderátorů, jako je například Vladimir Solovjov, který přes aplikaci průběžně zásobuje statisíce svých fanoušků různými komentáři, snímky a zprávami, jež neochvějně sledují proputinovskou linii.

Nechybělo přitom málo a Telegram se od válečných událostí na Ukrajině odstřihl. Zakladatel a šéf platformy Pavel Durov několik dnů po zahájení ruského útoku oznámil, že omezí přístup k aplikaci v obou zemích kvůli jejímu zneužívání.

„Nechceme, aby byl Telegram používán jako nástroj, který vyhrocuje konflikty a podněcuje etnickou nenávist,“ zdůvodnil Durov svůj záměr. Vyvolal tím ale takovou vlnu protestů uživatelů, že ještě ten samý den od svého nápadu ustoupil.

Právě na Durovovi záleží, do jaké míry si Telegram udrží svoji nezávislost. Sedmatřicetiletý rodák z Petrohradu zdůrazňuje, jak důsledně lpí na ochraně soukromí svých uživatelů a svobodě projevu. Kvůli tomu, že se zdráhal zasahovat proti nenávistným projevům, si ostatně Telegram v západních státech vysloužil tak trochu nálepku aplikace, kterou vyhledávají radikálové všeho druhu.

Během ukrajinské války se ukazuje, jak důležitá je odolnost šéfa Telegramu, zejména vůči ruské vládě. V minulosti už vícekrát zakusil nátlak Kremlu, a protože nechtěl ustoupit, už řadu let žije a podniká v zahraničí.

První střety s režimem Vladimira Putina zažil ještě jako šéf jiné sociální sítě VKontakte, nyní VK, kterou založil se svým bratrem Nikolajem před šestnácti lety coby ruskou obdobu Facebooku.

V roce 2011, kdy Rusko zasáhly masové demonstrace proti zmanipulovaným parlamentním volbám, Pavel Durov odmítl požadavek na odstranění účtů opozičních politiků. O pár let později, kdy už většinový podíl ve VK kontrolovaly podnikatelské skupiny spřízněné s Putinem, odmítl poskytnout ruským bezpečnostním složkám údaje ukrajinských vzbouřenců proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi nebo zablokovat stránku ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Následovalo jeho odvolání z řídící funkce ve firmě a odchod z Ruska. V současnosti má Durov občanství karibského ostrovního státečku Svatý Kryštof a Nevis a současně občanství francouzské.

Ještě v Rusku vyvinuli s bratrem Telegram, který nakonec uspěl v globálním měřítku. Tentokrát už byl Pavel Durov obezřetný a do společnosti si nepustil ruské investory. Sídlo pro firmu si vybral v Dubaji.

Potížím s Kremlem se ale Durov nevyhnul ani v zahraničí.

V roce 2018 jeden z moskevských obvodních soudů rozhodl o zablokování přístupu k Telegramu na území Ruska kvůli tomu, že nepředal šifrovací klíče ruským bezpečnostním složkám. Šlo o nesplnění zákona, oficiálně namířeného proti teroristům, podle něhož musely všechny internetové společnosti působící v Rusku poskytnout úřadům informace potřebné k dekódování zpráv jejich uživatelů.

Soudnímu verdiktu předcházel spor Telegramu s Federální službou bezpečnosti (FSB). Durov se bránil argumentem, že jde o technicky nesplnitelný úkol, neboť klíče k soukromým chatům nejsou uchovávány ve firmě, ale v přístrojích uživatelů.

Ruské soudy mu sice nevyhověly, snaha úřadů o zablokování aplikace ale narazila na technické problémy. Pro ruské uživatele zůstal Telegram dostupný. Po necelých dvou letech Moskva od blokování ustoupila, když se firma navenek zavázala potírat „terorismus a extremismus“. Že by udělal Kremlu nějaké další ústupky, Durov vždy rozhodně popíral.

Už během zostřování napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se začalo v odbornější komunitě probírat, zda má Telegram dostatečné zajištění soukromé komunikace svých uživatelů. Zakladatel konkurenční aplikace Moxie Marlinspike na konci loňského roku varoval, že ačkoli jsou uživatelé Telegramu ujišťováni o spolehlivém zašifrování, v jeho cloudové databázi jsou všechny odeslané i přijaté zprávy uchovány ve formě prostého textu, a tedy nezašifrované. Což může představovat lákadlo pro ruskou vládu.

Na tyto pochybnosti reagoval začátkem týdne Pavel Durov osobně laděným textem, ve kterém prohlásil, že Telegram se zavazuje chránit uživatelská data „za každou cenu“. Zdůraznil, že po své matce je také částečně ukrajinského původu a válka je i pro něj osobně tragédií.

Možné pochybnosti Ukrajinců, zda je Telegram dobře chráněn před Kremlem, se Durov snažil na svém účtu rozptýlit připomínkou toho, jak v roce 2013 odmítl ruské bezpečnostní službě FSB vydat osobní data ukrajinských uživatelů sítě VK a jak byl posléze sesazen z vedení firmy a donucen opustit Rusko.

„Od té doby uteklo mnoho let. Mnoho věcí se změnilo: Už dlouho nežiju v Rusku a nemám tam ani žádné firmy a zaměstnance. Jedno se ale nezměnilo – jsem na straně uživatelů, ať se děje cokoli. Jejich právo na soukromí je svaté. Nyní více než kdy jindy,“ uvedl Durov.