Hlavní obsah

Evropa je nepřipravená, doplatíme na to, varuje před volbami pirátka

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Hybridní válka má mnoho podob, a není snadné je rozpoznat a označit.

Reklama

„Stále je až slepě přehlížena propaganda a vliv dezinformačních kampaní,“ upozorňuje česká europoslankyně Markéta Gregorová, která se specializuje na boj s dezinformacemi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představy veřejnosti o dezinformacích nebo hybridní válce bývají často mlhavé. To ztěžuje pochopení tohoto problému i účinnou obranu proti manipulaci.

Lidé si dezinformace často představují jako klasickou propagandu. Podle členky Zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, europoslankyně Markéty Gregorové, je to ale mnohem složitější. Na příkladech ukazuje, jak může „naleptávání důvěry“ fungovat.

Jaké jsou největší mýty nebo nedorozumění, s nimiž se setkáváte ohledně hybridní války? Je něco, co lidem stále nedochází?

Lidé často nevědí, co je to hybridní válka. Tento pojem je volně zaměňován za šíření dezinformací, nebo za jeden kybernetický útok na nemocnici. Hybridní válka v principu ale znamená kombinaci konvenčních a těch nekonvenčních typů války.

Jak funguje hybridní válka?

Pojmem hybridní válka se označuje vedení operací nevojenskými, méně nápadnými metodami. Patří mezi ně informační operace, sabotáže, dezinformace, kybernetické útoky, ekonomické a kulturní působení nebo propaganda. Více v našem podrobném článku:

Pro hybridní válku je příznačné utajení, neurčitost a možnost popření. Bývá těžké nebo nemožné vysledovat, zda je konkrétní událost součástí hybridní války.

Tedy ruská propaganda v Česku nestačí na to, abychom mohli tvrdit, že jsme v hybridní válce s Ruskem. Ale neoznačení zelení mužíčci, měsíce tvrdé propagandy a dezinformací, manipulace voleb a další prvky chování Ruska na Krymu v roce 2014 rozhodně do této kategorie spadají. To samozřejmě neznamená, že bychom neměli ve veřejném prostoru označovat nástroje hybridní války, které vůči nám používají jiné země či aktéři – protože jen prevence a připravenost může zabránit eskalaci do skutečné (hybridní) války.

Které konkrétní dopady hybridní války na digitální ekosystém jsou často přehlíženy?

Osobně bych řekla, že stále ještě je až slepě přehlížena propaganda a vliv dezinformačních kampaní. Možná se podivíte – vždyť dezinformace dnes řeší každý. Není tomu tak. Neexistují proti tomu účinná opatření.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Markéta Gregorová je poslankyní Evropského parlamentu (Piráti) od roku 2019.

Znesvářejí rodiny, podrývají důvěru v demokratické instituce i volby. A úspěšně plní svůj hlavní cíl: rozkládají celou společnost zevnitř. Jejich vliv není okamžitý, jako třeba u kybernetického útoku – nemůžete hlásit počet obětí v nemocnici, kde zrovna nešla elektřina, či které systémy vám vypadly v kritické infrastruktuře a na kolik hodin.

Používám v souvislosti s tím slovo „naleptat“. Protože postupně vrstvu za vrstvou ve společnosti a u každého jednotlivce páchají často trvalé škody.

Existuje vztah mezi hybridními hrozbami a polarizací společnosti?

Polarizace společnosti je cílem aktivit hybridní války a tedy jednou z hybridních hrozeb. Je podmnožinou psychologických operací, propagandy a dezinformačních kampaní.

Můžeme to pozorovat na příkladu Krymu, ale také na příkladu debaty o migraci v Čechách či o koronaviru ve světě. Využít existujícího rozporu ve společnosti – a přiživit ho – je vysoce účinné pro její rozložení. Následně můžete takovou společností snáze manipulovat vlastními narativy.

Potenciál vychýlit rovnováhu

Jaké jsou podle vás klíčové strategie pro zvýšení odolnosti obyvatel Evropy proti dezinformacím a kybernetickým útokům?

Strategií je mnoho. Já jsem po návštěvě Tchaj-wanu s misí Evropského parlamentu vyhodnotila to, co jsem tušila z rozhovorů s odborníky již předtím. Pevnou důvěru v politický systém a instituce nic nenahradí.

A tím nemyslím, že by nemělo být možné zpochybňovat, co politici dělají. Myslím tím důvěru v to, že demokracie je sice práce, ale funguje, pokud o ni pečujeme. Že demokracie je lepší než autoritářství.

Uvedu příklad: V průběhu covidu museli na Tchaj-wanu dodržovat velice přísná opatření. Každý večer ve státní televizi v hlavním vysílacím čase ale nevystoupil žádný politik s proklamacemi, jak je „best in covid“, aby nahnal politické body. Místo toho vystoupilo pět doktorů, kteří na datech ukazovali, kolik a kde je nemocných, co to znamená pro zdravotní systém, nemocnice, jak fungují roušky a proč je nutné udržovat určitá opatření.

V Česku neseme následky koronaviru, které nejsou zdravotní, ale psychologické. A přispívají k tomu i akce dezinformátorů.

Již nyní výzkumy naznačují, že se část společnosti radikalizovala a „odštípla“ od jakékoli důvěry v systém. Někteří dokonce tvrdí, že jsme je ztratili, že ta důvěra již obnovit nepůjde. Mělo na to vliv mnoho věcí, ale podrytí základní důvěry v to, že vás vláda nenechá žít v chaosu a strachu, má obří vliv.

Každý si asi občas zanadává na politiky, na to, jak to tam kazí, jak kradou apod. Ale ve výsledku systém stojí na tom, že si to drtivá většina obyvatel skutečně nemyslí a chodí k volbám. Dezinformace, konspirace a propaganda mají potenciál tuto rovnováhu vychýlit.

Jak hodnotíte účinnost současných iniciativ EU na ochranu voleb před zahraničním vměšováním a dezinformacemi?

Já jsem bohužel z nepřipravenosti EU na nadcházející volby trochu nešťastná. Mluvíme s digitálními platformami o jejich algoritmech díky Zákonu o digitálních službách – takže budeme tušit, co na nás útočí, ale bez páky to ovlivnit. Zákon o svobodě médií, Zákon o politické reklamě ani Zákon o financování organizací ze třetích zemí nejsou ještě v platnosti či hotové. A směrem na členské země EU míří jen „doporučení“ k ochraně voleb.

Doporučení nestačí, jsme nepřipravení a doplatíme na to. Bohužel se pro tento mandát nenašla v Komisi podpora napříč komisaři k tomu, aby došlo k významnějším návrhům, ačkoli například naše komisařka Věra Jourová se snažila.

Může k odolnosti vůči hybridním hrozbám přispět nedávno schválený AI Act nebo do praxe uvedený Digital Markets Act?

Zmiňovala jsem již, že drobně může k boji přispět Zákon o digitální službách, tedy Digital Services Act. Zákon o digitálních trzích de facto bojuje s digitálními monopoly, což typicky znamená, že Google nemá na svých službách nabízet výhradně produkty Googlu. Také to ale znamená, že nebude moci například sledovat koncového uživatele jiné platformy a skrze tato nasbíraná data mu nabízet reklamu.

Jelikož má Google podle investigativy ProPublica značně neúspěšnou historii hlídání nezávadnosti reklam, které je ochoten zobrazovat, je to drobné pozitivum v boji s těmi dezinformátory, kteří si u těchto digitálních gigantů zaplatí přesné cílení podle jejich pohybu na internetu. Váš pohyb na internetu bude o trochu méně sledovaný, a tedy budete i hůře zacílitelný.

Co se týče Zákona o umělé inteligenci, věnuje se osmi oblastem, v nichž reguluje používání nástrojů umělé inteligence. Jedná se typicky o biometrické sledování, soudnictví, ale i vymáhání práva – tedy policii – či řízení a provoz kritické infrastruktury.

Klec pro umělou inteligenci v EU

Nově schválená evropská regulace umělé inteligence (tzv EU AI Act) určuje různá pravidla pro zapojení tzv. umělé inteligence dle případných rizik. Konkrétní rozdělení jsme popsali v roce 2023:

Legislativa byla schválená 13. března 2024 Evropským parlamentem, a v platnost vstupuje v květnu 2024. Jednotlivé oblasti mají ale odloženou platnost o půl roku až o tři roky. Jako první vstoupí v platnost zákaz použití AI, která představují „neakceptovatelné riziko“, například zapojení AI nástrojů pro manipulaci lidského chování nebo biometrická identifikace lidí na veřejnosti.

Většina z těchto oblastí může být zajímavým individuálním cílem hybridního útoku. A ačkoli takový útok by vyžadoval nemalé náklady a věnovanou snahu, nelze ho vyloučit a Zákon o AI tak do velké míry pomáhá se proti takovému útoku připravit.

Nenápadná dezinformační kampaň na facebooku

Jaké konkrétní příklady hybridní války podle vás mohou lidem lépe pomoci pochopit její podstatu?

Bývalý šéf bezpečnosti Facebooku, Alex Stamos, na slyšení v Evropském parlamentu v našem podvýboru pro bezpečnost a obranu uvedl jeden miniaturní, ale návodný příklad. Možná si někteří z vás vzpomenou, že na Facebooku dříve kolovaly zprávy typu „Od 1. 1. se mění pravidla Facebooku a Facebook nyní bude vlastnit všechen obsah, který jste na něj publikovali. Zkopírujte si do statusu tuto zprávu, abyste vyjádřili Facebooku nesouhlas s převodem vašich práv!“

Foto: Hoax.cz

Ukázka slovenské verze této virální dezinformace, která se v různých obměnách šíří minimálně od roku 2012.

Pro mnoho lidí to byla zpráva nezajímavá, u těch informovanějších to pozvedlo koutky. Facebook všechno, co mu sdílíte, už dávno vlastní a žádné statusy s tím nic neudělají. Někteří lidé jsou však náchylnější k důvěře v takovou zprávu. Nebo to alespoň z opatrnosti nasdílí, protože co kdyby.

Právě Stamovoso oddělení později odhalilo, že se jednalo o kampaň. Stamos i Facebook si dávali vždy pozor, aby neřekli „ruskou“. Nicméně šlo o kampaň dezinformátorů, kteří následně skrz jednoduchý program všechny tyto lidi, kteří status sdíleli, automaticky pozvali do nevinně se tvářících skupin.

Mohlo to být „Máme rádi zvířátka“, nebo i oblastnější, třeba „Kam na Šumavě?“ (oba tyto příklady jsou smyšlené, pozn. red.). Řada lidí takové pozvánky přijala. A v těchto skupinách se pak sdílel mix nevinných zpráv s těmi dezinformačními.

Nepředstavujte si to jako jeden příspěvek s hezkou kočičkou a druhý o hordách migrantů. To by nefungovalo. Jak jsem již popisovala, jde o naleptávání postojů a důvěry. Stačí občas propašovat nějakou negativní zprávu, občas to správné slovo, které vyvolá vztek nebo strach, domnělý rozhovor s oblíbenou celebritou, která podporuje nějaký narativ…

Ono se to v mozku postupně nasčítá. Proč o tom takto dopodrobna mluvím? Protože se to děje každý den, na každé síti, každému z nás, kdo na těchto platformách má účet a používá ho. Ne všechno je výtvor ruských trollích továren, ale všechny tyto věci mají podobný vzorec, a rozhodně ruské hybridní válce pomáhají. Proto chci, aby o tom lidé alespoň věděli.

Reklama

Související témata:

Doporučované