Hlavní obsah

Francouzská Ústavní rada zamítla návrh na referendum o důchodech

Foto: Profimedia.cz

Emmanuel Macron minulý měsíc podepsal zákon o zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, a to navzdory několikaměsíčním stávkám.

Reklama

Francie stále řeší kontroverzní důchodovou reformu prezidenta Macrona. Ve středu francouzská Ústavní rada znovu zamítla už druhou žádost o vyvolání referenda. Opozice má ale ještě záložní plán, jak reformu zrušit.

Článek

Francouzská Ústavní rada ve středu podruhé zamítla žádost opozice o uspořádání občanského referenda o nepopulární důchodové reformě prezidenta Emmanuela Macrona, píše agentura Reuters.

Rada ve svém prohlášení uvedla, že navrhované referendum nesplňuje zákonná kritéria definovaná v ústavě. O jeho vyvolání se opozice pokusila už 14. dubna. Bylo zamítnuto mimo jiné proto, že zákon o důchodech ještě nebyl přijat a navrhované referendum by nevedlo ke změně zákona, zmiňuje server BNN Bloomberg.

Macron se vzepřel silnému odporu veřejnosti a týdnům někdy i násilných protestů proti svému plánu zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let a protlačil legislativu parlamentem bez závěrečného hlasování. Minulý měsíc ji podepsal.

Od té doby se jeho popularita propadá. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že naprostá většina Francouzů pozdější odchod do důchodu odmítá. To je koneckonců vidět i v ulicích.

Verdikt, ačkoli byl všeobecně očekáván, byl velkou ranou pro odborové organizace a opoziční strany. Odbory okamžitě vyzvaly k dalším stávkám na 6. června. Ty od ledna neutichly a pondělní prvomájové pochody zaznamenaly největší účast za více než dvě desetiletí oslav Svátku práce. Během akce došlo k násilným střetům mezi některými protestujícími a policií, stovky lidí byly zatčeny a více než 400 policistů zraněno.

Plán B

Macron tvrdí, že Francouzi musí pracovat déle, jinak se důchodový rozpočet do konce desetiletí propadne o miliardy eur ročně. Důchodový systém je ale základním kamenem ceněného francouzského modelu sociální ochrany a odbory tvrdí, že peníze lze najít jinde, mimo jiné i vyšším zdaněním bohatých.

Pokud by byl návrh uznán za ústavně proveditelný, měli by jeho předkladatelé devět měsíců na to, aby shromáždili podpisy alespoň 10 % registrovaných voličů, tj. přibližně 4,8 milionu lidí, a mohli jej postoupit. To by pravděpodobně znovu povzbudilo členy opozice a protestující, ačkoli by návrh stále potřeboval dalších šest měsíců na případné přezkoumání parlamentem.

To však neznamená tlustou čáru za pokusy o zrušení reformy. Zákonodárci skupiny Liot mají ještě záložní plán. Opoziční poslanci chystají vyvolat hlasování, do kterého se pokusí získat parlamentní většinu a reformu zrušit. Macronova centristická skupina Renesance a její spojenci nemají v parlamentu absolutní většinu, ale stále jsou největší silou.

Poslanec Bertrand Pancher ze strany Liot uvedl pro Rueters, že doufá, že se mu podaří přesvědčit řadu konzervativních Les Republicains. „Pouze spojením sil můžeme přesvědčit zákonodárce a vládu, aby ustoupili,“ řekl pro agenturu Reuters.

Iniciativa je však plná problémů. Macronova strana by mohla použít zdržovací taktiku, aby zabránila jejímu přezkumu před parlamentní půlnocí. Navíc, i kdyby návrh Národní shromáždění přijalo, je nepravděpodobné, že by prošel Senátem.

Hlasování, které by se mělo odehrát 8. června, by měla podpořit i další masivní odborová stávka.

Reklama

Doporučované