Článek
Írán nemá v úmyslu vyvinout jadernou zbraň, prohlásil před Valným shromážděním OSN íránský prezident Masúd Pezeškján. Učinil tak jen necelé čtyři dny před obnovením sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho spornému jadernému programu. Írán tvrdí dlouhodobě, že o získání jaderné zbraně neusiluje.
„Tímto znovu a před tímto shromážděním prohlašuji, že Írán nikdy neusiloval a nebude usilovat o výrobu jaderné bomby. Jaderné zbraně nechceme,“ řekl Pezeškján.
Velká Británie, Francie a Německo, takzvaná skupina E3, zahájily 28. srpna třicetidenní proces vedoucí k opětovnému uvalení pozastavených sankcí OSN na Írán, neboť Teherán podle této trojice zemí nedodržuje závazky ohledně mezinárodní kontroly svého jaderného programu vyplývající z dohody z roku 2015. Rada bezpečnosti OSN pak minulý pátek zamítla návrh, který zmrazení sankcí prodlužoval.
Evropské mocnosti Íránu na konci srpna nabídly, že obnovení sankcí odloží až o šest měsíců, aby poskytly prostor pro jednání o dlouhodobé dohodě za předpokladu, že Írán znovu povolí přístup inspektorů OSN do svých jaderných zařízení, vyřeší obavy ohledně svých zásob obohaceného uranu a zahájí jednání se Spojenými státy. Teherán tyto podmínky označil za nerealistické.
Pezeškján skupinu E3 obvinil, že zahájila podle něj „nezákonný“ proces obnovení mezinárodních sankcí vůči Íránu „na příkaz Spojených států amerických“.
Pozastavené sankce podle agentury AP počítají se zákazem dodávek zbraní do Íránu, zákazem výroby jaderných zařízení, omezením balistického programu, zmrazením majetku a cestovními omezeními.
Analytik mezinárodních vztahů Richard Gowan podle agentury AFP minulý týden nevyloučil možnost, že se Írán a evropské země dohodnou na dalším pozastavení sankcí na poslední chvíli na okraj jednání Valného shromáždění OSN. Podle evropských diplomatů to ale není příliš pravděpodobné.
Íránský jaderný program zřejmě výrazně poničily izraelské a americké údery z červnové 12denní vzdušné války, které cílily na hlavní jaderná zařízení i na vědce aktivní v programu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí nedávno uvedl, že zásoby uranu obohaceného na 60 procent jsou zavalené pod sutinami zasažených jaderných zařízení.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent, obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
