Hlavní obsah

Italský prezident dal stranám čas do středy, aby odvrátily pád Draghiho vlády

Foto: Alessia Pierdomenico, Shutterstock.com

Italský premiér Mario Draghi při projevu v Římě, prosinec 2021.

Reklama

14. 7. 19:15
aktualizováno • 15. 7. 11:48

Italský premiér Mario Draghi uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Prezident Sergio Mattarella ale jeho rezignaci odmítl přijmout.

Článek

Italský prezident Sergio Mattarella odmítl demisi premiéra Mario Draghiho. Ministerský předseda ve čtvrtek večer oznámil, že rezignuje. A to poté, co se zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) nezúčastnili hlasování o důvěře vládě.

Prezident Sergio Mattarella ale jeho rezignaci nepřijal a šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament, a získal tak jasný obraz o politické situaci.

Mattarella dal partajím čas: chce, aby se do středy pokusily najít východisko z vládní krize. V ten den má nestranický premiér Draghi předstoupit před zákonodárce. Mattarella podle místních médií doufá, že do té doby se zmírní napětí v široké vládní koalici, složené z téměř všech parlamentních stran, a jejich lídři si uvědomí naléhavost pokračování vlády v těžkém období globální krize.

Draghiho vláda sice ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci M5S expremiéra Guiseppeho Conteho pro ni ale nezvedli ruku. Pro návrh na vyslovení důvěry hlasovalo 172 senátorů, 39 jich bylo proti. „Koalice národní jednoty, která podporovala tuto vládu, již neexistuje,“ uvedl Draghi v prohlášení.

Podle analytiků se Conte snaží své straně, z níž koncem června odešlo šest desítek zákonodárců, vrátit přízeň voličů, kterou strana od posledních voleb v roce 2018 výrazně ztratila. Zatímco po volbách byla nejsilnější stranou s podporou asi 33 procent voličů, nyní jí průzkumy dávají asi 12 procent.

„Máme pět dní na to, abychom se dohodli a co nejrychleji vyvedli Itálii z této dramatické spirály,“ napsal na Twitteru Enrico Letta, lídr středolevé Demokratické strany (PD).

Rovněž šéf menší strany Živá Itálie (Italia Viva), expremiér Matteo Renzi, se vyslovil pro pokračování vlády. „Alternativa k Draghimu je Draghi,“ řekl ministr zahraničí Luigi Di Maio, který minulý měsíc kvůli neshodám s Contem, i ohledně další vojenské pomoci Ukrajině, opustil M5S a založil stranu Společně pro budoucnost (Insieme per il futuro).

Spolu s ním odešlo šest desítek zákonodárců, a M5S tak v pozici nejsilnější strany v dolní komoře vystřídala krajně pravicová Liga. V Senátu mají Liga a M5S nyní stejně zástupců.

Italská vláda se otřásala kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard Kč). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasí a ohlásilo, že se proto v Senátu zdrží hlasování.

Vláda ovšem podle pravidel horní komory spojila hlasování o finančním balíku s návrhem na vyslovení důvěry, a postoj M5S tedy znamená, že hnutí odepřelo podporu kabinetu jako celku.

I další ze stran vládní koalice, středolevá PD, zřejmě nebude ochotna se podílet na nové vládě, pokud v ní nebude M5S, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na svůj zdroj z PD.

Naopak lídr pravicové strany Vzhůru Itálie a expremiér Silvio Berlusconi deníku La Stampa tvrdil, že vláda může pokračovat i bez M5S.

Draghi se v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, stává podle některých politiků stále důležitější postavou Evropy, zejména v souvislosti s blížícím se odchodem britského premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura AP. Berlusconi v Senátu oznámil, že pád Draghiho vlády by dokonce mohl vyvolat destabilizaci Evropy.

Současná italská vláda vznikla pod vedením nestraníka a někdejšího šéfa Evropské centrální banky (ECB) Draghiho loni v únoru poté, co se rozpadl předchozí kabinet vedený Giuseppem Contem. Šlo o širokou koalici, v níž byly zastoupeny formace od stran levého středu až po krajně pravicovou Ligu.

Od posledních parlamentních voleb v roce 2018 má Itálie už třetí vládu. První dvě sestavil Conte, ještě jako nezávislý. První se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Salviniho Liga, tu pak ve druhé Conteho vládě vystřídala do té doby opoziční PD. Začátkem loňského roku se Conteho druhá vláda rozpadla, a to zejména kvůli sporům o plán obnovy ekonomiky a rozdělení peněz z unijního covidového fondu obnovy.

Hlavní index milánské burzy FTSE/MIB dnes kvůli politické krizi klesl o 3,4 procenta a uzavřel nejníže od listopadu 2020.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované