Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelská vláda schválila zřízení 22 židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve čtvrtek o tom podle zpravodajského serveru The Times of Israel i tiskových agentur informovalo izraelské ministerstvo obrany, podle kterého Izrael zčásti legalizuje stávající osady a zároveň vybuduje nové.
Rozhodnutí vlády premiéra Benjamina Netanjahua označilo ministerstvo za historické, neboť židovský stát tak posílí strategickou kontrolu nad všemi částmi Judeje a Samaří. Tímto biblickým názvem označuje současná vláda, zejména ministři z krajně pravicových stran, území Západního břehu.
Rozhodnutí o zřízení osad „zakotvuje naše historické právo v Zemi izraelské a zakládá zdrcující odpověď na palestinský terorismus“, uvedl v prohlášení ministr obrany Jisrael Kac. Jde také o „strategický krok, který brání vzniku palestinského státu, jenž by ohrožoval Izrael“, dodal.
Netanjahuova vláda rozšiřování židovských osad na Západním břehu podporuje, jakkoli jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální a mezinárodní společenství je považuje za překážku pro mírové urovnání letitého izraelsko-palestinského konfliktu.
Izraelská organizace Peace Now či B'Tselem kritizují rozhodnutí o zřízení osad
Podle izraelské organizace Peace Now, která se staví proti osidlování, jde o nejrozsáhlejší krok svého druhu od dohod z Osla z roku 1993, jimiž započal ve čtvrtek již zmrazený mírový proces. Osady, které se nacházejí hluboko uvnitř palestinského území, „dramaticky promění tvář Západního břehu a ještě více upevní okupaci“, uvedla Peace Now.
Upřesnila, že plán počítá s povolením 12 stávajících osad, výstavbou devíti nových a klasifikováním jedné čtvrti současné osady na samostatnou. „Vláda dává jasně najevo - opět a bez zábran - že dává přednost prohlubování okupace a faktické anexi před snahou o mír,“ uvedla skupina.
Rozhodnutí izraelské vlády odsoudila také Západem podporovaná Palestinská autonomie, která vykonává na okupovaném území částečnou správu, a také hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy a které Západ označuje za teroristickou organizaci. Nabíl abú Rudajná, mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, postup izraelské vlády označil za nebezpečnou eskalaci a obvinil ji, že nadále vtahuje region do „kruhu násilí a nestability“.
„Tato extremistická izraelská vláda se snaží všemi prostředky zabránit vzniku nezávislého palestinského státu,“ řekl Rudajná agentuře Reuters a vyzval administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhla. Hamás prohlásil, že se Izrael svým rozhodnutím protiví vůli mezinárodního společenství, porušuje mezinárodní právo a pokračuje v „judaizaci palestinské půdy“.
Také přední izraelská organizace na ochranu lidských práv B'Tselem obvinila současnou pravicovou vládu z prosazování „židovské nadvlády skrz krádež palestinské půdy a etnické čistky na Západním břehu Jordánu“. Ve svém prohlášení rovněž kritizuje mezinárodní společenství za to, že údajně umožňuje Izraeli páchat jeho zločiny.
Izraelská vláda považuje osady podle vlastních zákonů za legální, a přestože některé takzvané základny či stanoviště jsou nezákonné, vláda je často tiše toleruje a později někdy i legalizuje. Británie, Francie a Kanada tento měsíc ve společném prohlášení Izrael varovaly, že by mohly uvalit cílené sankce, bude-li Izrael v rozšiřování osad na Západním břehu pokračovat.
Osady na Západní břehu
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války roku 1967 a od té doby Západní břeh v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Z Gazy se Izrael stáhl v roce 2005, kdy vyklidil všech 21 tamních osad. Dva roky poté se tam vlády násilím ujalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Palestinci chtějí všechna tato tři území pro svůj budoucí stát. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, jímž 7. října 2023 začala současná válka v Gaze, ale někteří vládní politici už otevřeně hovoří o anexi Pásma Gazy i Západního břehu.
Podle mapy, kterou zveřejnila Netanjahuova strana Likud, se 22 plánovaných osad nachází po celém Západním břehu, od severu k jihu přes jeho střed, a dále tak fragmentuje osadami už tak rozdělené území, napsala agentura AFP. Dvě z nově schválených osad, Homeš a Sanur na severu Západního břehu, jsou obzvláště symbolické: v roce 2005 byly totiž vyklizeny v rámci zmíněného plánu stažení z Pásma Gazy, který tehdy prosadil premiér Ariel Šaron, ale před dvěma lety Kneset umožnil jejich opětovné osídlení.
Izrael po celém území Západního břehu už vybudoval více než stovku osad, v nichž žije přibližně 500 tisíc židovských osadníků s izraelským občanstvím. Tyto obce sahají od malých stanovišť na vrcholcích kopců až po plně rozvinuté komunity s obytnými domy, nákupními centry, továrnami a veřejnými parky, napsala agentura AP. Západní břeh je také domovem zhruba tří milionů Palestinců, kteří žijí pod izraelskou vojenskou nadvládou. Část území je pod správou Západem podporované Palestinské autonomie.
Izrael v posledních letech, dávno před říjnem 2023, výstavbu osad urychlil, a vytlačuje tak Palestince na stále menší a menší území. Vyhlídka na vytvoření životaschopného nezávislého palestinského státu se tak ještě více vzdaluje, napsala AP.
