Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Informací z jihu je málo, ale pro Kyjev jsou velmi příznivé

Foto: AP Photo/Kostiantyn Liberov, Profimedia.cz

Ukrajinský voják si dělá „selfíčko“ před samohybnou houfnicí.

Reklama

6. 9. 2022 11:55
aktualizováno • 6. 9. 2022 14:11

Ukrajinská strana v podstatě zakázala novinářům informovat přímo z bojů na jižní frontě. Podle dostupných informací se ovšem zdá, že boje u Chersonu se nachylují ve prospěch Kyjeva.

Článek

Aktualizace: Po vydání článku se začaly v ukrajinských, a částečně i ruských zdrojů objevovat informace o nové ukrajinské ofenzívě na severní části fronty, kolem města Balaklija. I když nejsou tyto zprávy zatím nezávisle potvrzeny, zdá se, že intenzita bojů v této oblasti je v tuto chvíli výrazně vyšší, než uvádíme v textu. Ten popisuje tedy spíše situaci v této oblasti k začátku týdne.

Stejně jako v minulém textu ze seriálu o vývoji ukrajinské fronty se i tentokrát budeme věnovat především vývoji v jižní části fronty, u města Cherson. Tedy oblasti, kde ukrajinské jednotky na konci srpna zaútočily na několika místech.

Není to pouze autorská libovůle, jde o odraz dění na frontě. V jiných úsecích probíhalo v posledních dnech poměrně malé množství střetů a spíše v menším měřítku. Na ruské straně jistě bude hrát roli personální nouze, ukrajinská strana možná nechce své zálohy plýtvat jinde a raději bude udržovat tlak právě na jihu. Obě vysvětlení zní pravděpodobně, není ovšem jisté, že pravdě skutečně odpovídají.

Pokud tedy začneme jako tradičně od severu, na frontě u Charkova docházelo v posledních dnech pouze k velmi sporadickým střetům. Obě strany se věnovaly především ostřelování pozic protivníka.

Podobná byla situace i jižněji u Izjumu. Tady na sebe určitou pozornost připoutala akce ukrajinských sil ve vesnici Ozerne, kterou podle některých zpráv ukrajinské síly osvobodily. Je to zajímavé proto, že tato obec leží na levém – v daném místě tedy severním a Rusy drženém – břehu řeky Severní Doněc.

Spíše než o trvalé osvobození této oblasti ukrajinskými silami jde o malou taktickou operaci. Zatím víme jistě pouze to, že se do města přeplavila nepočetná ukrajinská jednotka, natočila de facto propagační video a pak se znovu stáhla.

Bylo to možné, protože v obci není žádná ruská posádka. Ruské síly nemají vojáků nazbyt, navíc jde o nevýhodnou pozici. Obec leží nízko, případnou posádku by tedy bylo možné jednoduše ostřelovat z druhého břehu. Samozřejmě pokud se objeví nová fakta, názor opravíme, zatím se však nezdá, že by došlo k osvobození Ozerneho v pravém slova smyslu.

Otázky a odpovědi

Ukrajina oznámila zahájení protiofenzivy proti ruským okupantům na jihu země. Rusové píšou o útoku jako o „nečekaném“, ztráty ale nepřipouští. Co zatím víme? Jaké jsou vyhlídky na úspěch? A co se píše v Moskvě?

Na Donbasu při starém

Ani dále na východ a jih se situace prakticky nijak nezměnila. Stále se bojuje na stejných místech jako v posledních týdnech a měsících.

Už týdny se tak například bojuje o obec Kodema u Bachmutu. Ruské jednotky také nedokázaly postoupit za obec Pisky, jejíž obsazení bylo vlastně jedním z mála viditelných ruských úspěchů na donbaské frontě od obsazení Lysyčansku na přelomu června a července.

Na řadě úseků zřejmě došlo k rotaci ukrajinských jednotek za čerstvé síly (což asi nebude náhodné načasování), které jsou údajně v obraně agresivnější než unavené jednotky, jež frontu držely během předcházejícího období. Údajně tak například na předměstí Bachmutu dokázaly tyto síly vytlačit ruské jednotky z výhodných taktických pozic. Nelze to označit za „ofenzivu“, jde pouze o drobné boje, které mají pomoci vyztužit obranu, Ukrajinci ovšem „kazí“ v některých případech až týdny snahy ruské armády.

Relativně klidná má být i situace v záporožské oblasti fronty. Z ní ruské velení odvelelo údajně tolik jednotek, že těm zbývajícím nestačí síly na nic jiného než na udržování obrany. Ani předtím nebyla přitom tato fronta z ruské strany příliš hustě obsazena.

Před zvýšením intenzity bojů u Chersonu se spekulovalo, zda ukrajinský útok nepovede právě tudy. A do budoucna se k tomu tamní otevřený terén jeví jako poměrně vhodný. Zvláště když tudy vede asi nejschůdnější cesta na Krym.

Proč Rusové touží po Záporožské jaderné elektrárně

V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.

Bitva o mosty

Záporožské frontě ovšem z ukrajinského hlediska něco důležitého chybí: Dněpr.

Tato široká řeka je zjevně důležitou ingrediencí ukrajinské strategie v chersonské oblasti. V „bitvě o mosty“, jak současné ofenzivě někteří začali přezdívat, si totiž ukrajinská armáda v posledních dnech stále udržuje zjevnou převahu.

Mosty přes Dněpr v posledních dnech utrpěly znovu vážné škody. Silniční Antonivský most je v těchto dnech cílem každodenních útoků. Do pondělí 5. září ráno stále stojí, je ovšem podle zpráv z Chersonu naprosto nepoužitelný. Do vody už se zřítil kus mostu u Nové Kachovky.

Tam, jak si možná vzpomínáte, tento most vede po hrázi přehrady. Střely ze systémů HIMARS a M270 se tedy mohly soustředit pouze na dva zranitelné úseky mostu v místech, kde není přímo na hrázi. Po několika zásazích se v posledních dnech zřítila do vody část konstrukce o rozměrech zhruba 20 × 10 metrů v části mostu přes plavební komoru. Bez rozsáhlé opravy je nyní most nepoužitelný. Totéž se týká údajně i kolejí, které vedou podél silnice.

Nemáme jasně potvrzeno, v jakém stavu je železniční most u Chersonu, ale víme, že byl minimálně poničen při předchozích útocích.

Ukrajinské dělostřelectvo také útočilo na pontonové mosty a přívozy, které ruská armáda používá. Do jaké míry je schopno jejich provoz narušit, těžko samozřejmě určit. Ruští logistici údajně nainstalovali přes Dněpr potrubí pro přepravu paliva a takový systém by mohl být poměrně odolný proti ostřelování.

Zásobovací potíže ruských vojsk jsou zřejmě nemalé. I ruské zdroje, například „vagnerovský“ účet Grey Zone na Telegramu, si stěžují, že dělostřelecká podpora vojsk na chersonské frontě je příliš slabá. Pěchota musí údajně v některých případech na pomoc děl čekat hodiny. Bylo by logické se domnívat, že svou roli v tom hraje i snížená dostupnost munice, kterou je na chersonské předmostí těžké dostat.

Mohlo by vás zajímat

Ruská armáda dosud povolávala především obyvatele odlehlých a polozapomenutých končin země. Nyní se chce zaměřit i na etnické Rusy z bohatších vrstev společnosti, tvrdí ukrajinská rozvědka.

Stejný zdroj si stěžoval i na špatnou podporu letectva, ale to v této válce není neobvyklé. Ruské i ukrajinské stroje se omezují hlavně na bezpečné, zato méně účinné „metání“ střel na nepřítele obloukem z poměrně velké dálky.

Byť i proto letecká podpora nehraje rozhodující roli ani pro jednu stranu, na té ukrajinské v posledních dnech zřejmě byly nadále nezvykle činné turecké drony Bayraktar.

Za běžných podmínek byly na frontě příliš snadno zranitelné, ale u Chersonu se zřejmě podařilo ukrajinským zbraním do značné míry umlčet ruskou protiletadlovou obranu.

Bayraktary utrpěly i ztráty, ale údajně pomáhají nadále ničit těžkou ruskou techniku v blízkosti fronty; techniku, kterou by (podobně jako munici) mělo být na předmostí v tuto chvíli dosti obtížné nahradit.

Pomalu vpřed?

Zdá se, že ukrajinská strategie zatím funguje – a ukrajinští velitelé ji vlastně od začátku této akce nemění. Po prvotním rychlém útoku, zřejmě s pomocí jednotek s tanky a obrněnými vozy, tedy „mechanizovaných“ sil, postup spíše zvolnil a zpomalil. Více se využívá ostřelování a dronů.

Možná díky tomu zatím nemáme ověřené informace o velkých ukrajinských ztrátách. Samozřejmě to může být také důsledek mediálního „blackoutu“. Ruské zdroje rozhodně mluví o vysokých ukrajinských ztrátách, ale oficiální údaje ruského ministerstva obrany ztratily v průběhu války veškerou důvěryhodnost. Podle oficiálních údajů už například Rusko zničilo (TASS) několikanásobně více vojenských letadel a vrtulníků, než Ukrajina na začátku války měla k dispozici (podle některých odhadů měla Ukrajina 35 vrtulníků Mi-24, ne 18, ale i tak by dohromady neměla ani zdaleka tolik strojů, kolik Rusko údajně sestřelilo).

Na západní části fronty u Chersonu na ruské síly stále dotírají, ovšem podle toho mála, co víme, se Ukrajinci nepouštějí do velkých útoků. Díky tomu drží na místě síly, které by mohly pomoci jinde.

Podívejte se na snímky z Mykolajivu:

+5

V prostřední části úseku, v okolí Davydiva Bridu, ukrajinské jednotky pomalu postupují. Zatím rozšiřují předmostí, které si vytvořily hned první den útoku po přechodu řeky Inhulec u vesnice Andriivka.

V tuto chvíli se zdá, že předmostí je hluboké i široké přes 10 kilometrů. Není zřejmě tak bezpečné, aby do něj ukrajinské jednotky mohly poslat bez obav vlastní dělostřelectvo. Protože se v něm však nachází několik vesnic, ve kterých se mohou obránci zakopat (jiné úkryty v otevřené krajině prakticky nejsou), pro ruské jednotky už nebude vůbec jednoduché předmostí zničit.

Na severu pak v neděli 4. září ukrajinské jednotky vztyčily vlajku nad obcí Vysokopillja, kterou několik dní bránila brigáda ruských speciálních jednotek. Ukrajinské síly dokázaly obec téměř zcela obklíčit (ze tří stran). Hrozba obklíčení donutila ruskou jednotku k ústupu, který zřejmě proběhl relativně úspěšně, tedy bez velkých ztrát.

Vysokopillja leží na vyvýšenině. Dá se tedy očekávat, že Ukrajinci budou moci z této pozice dobře ostřelovat ruská postavení v dalších obcích v okolí a postupně budou moci obsadit i ty. Pokud je ruské síly nevyklidí (či už nevyklidily) samy, aby se stáhly na výhodnější obranou linii.

Nejasná je situace dále na východ od Vysokopillji. V této oblasti zřejmě ukrajinské jednotky zatlačily ruské o něco jižněji, potvrzené ovšem tyto informace nemáme.

Mohlo by vás zajímat

Ukrajinská obrana proti Rusku je podle CNN postavená na základě americké strategie vyvinuté v roce 2013. Koncept odporu přezdívaný ROC (podle anglického Resistance Operating Concept) vznikl v reakci na rusko-gruzínskou válku, která se odehrála pět let předtím. Slouží jako plán pro menší země, jež čelí většímu sousedovi a potřebují se účinně ubránit. Cílem je do odporu kromě armády zahrnout i civilní populaci, která funguje v koordinaci s ozbrojenými složkami.

Celkově se zdá, že dosavadní průběh operace naznačuje, že ukrajinskou strategií bude spíše pomalý postup a „vyčerpání“ ruských sil na předmostí. Jak to může celé dopadnout, lze v tuto chvíli samozřejmě pouze odhadovat.

Ruské velení zřejmě má ještě čas stáhnout všechny jednotky za Dněpr, pokud se k tomu rozhodne. Ruská obrana se může také rychle zhroutit, pokud dojde k úplnému přerušení zásobování. V takovém případě by asi velká část ruských sil za Dněprem skončila v zajetí.

Ruské velení se ovšem snaží síly u Chersonu stále posilovat, takže tuto možnost zřejmě zatím nevidí jako příliš reálnou hrozbu.

Ukrajinská ofenziva se může vyčerpat, což se nejeví jako příliš pravděpodobné vzhledem k relativně opatrnému postupu kyjevského velení (podle všeho po vyšších ztrátách během prvních dní, dodejme). Reálně se dá také očekávat, že postup ukrajinských sil by mohl být postupně čím dál těžší. Ukrajinské jednotky se během dalšího postupu dostanou na dostřel ruského dělostřelectva na druhém břehu Dněpru, které nemohou „vyhladovět“ bombardováním mostů.

Ovšem tento problém asi není bezprostřední. Než začne hrozit, musí ukrajinské jednotky postoupit o další desítky kilometrů. Kdyby se podařilo zachovat stávající tempo postupu, ruské dělostřelectvo umístěné na druhém břehu řeky by začalo hrát větší roli nejspíše za několik týdnů.

Do té doby se může situace zcela změnit.

Válka na Ukrajině

Rusko 24. února napadlo Ukrajinu pod záminkou „speciální vojenské operace“, jak celou invazi nazval prezident Putin. Vojenské boje stále trvají. Rusko jde vstříc svým cílům a Ukrajina se odmítá vzdát. Aktuální informace o situaci na Ukrajině sledujte zde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované