Zprávy z bojiště: Ukrajina uvěznila ruské síly na „ostrově“

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. V těchto dnech ještě ve větší míře než obvykle, protože ukrajinská strana výrazně omezila tok informací z chersonské fronty. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou odkázány prokliky v textu.

V dnešním textu se výjimečně nebudeme věnovat jiným úsekům fronty než jižní části u města Cherson. Nikde jinde se neodehrály významné či důležité změny, byť boje pokračují.

Ruské jednotky dál bombardují ukrajinské pozice na Donbase a pozemní jednotky útočí s větším či menším elánem na některé ukrajinské pozice. Bez většího úspěchu, byť se zřejmě schyluje (či už v posledních hodinách došlo) ke ztrátě ukrajinských pozic ve vesnici Kodema jižně od Bachmutu.

V ruských kanálech se objevila informace o tom, že Ukrajina chystá útok někde na charkovském úseku fronty. Zatím k ničemu takovému nedošlo, navíc se zdá poměrně nepravděpodobné, že by Kyjev tříštil své síly. (Na ruské předpovědi by ovšem mohlo být víc, než jsme si původně mysleli: stanice CNN 1. září informovala, že kyjevské velení uvažovalo o větší ofenzívě, ale nakonec od plány i díky konzultacím se západními stratégy upustilo.)

Nemusí nutně držet další ruské jednotky na frontě u Charkova, protože ruské pozice u Chersonu je už nyní těžké posílit – mosty přes Dněpr jsou totiž buď vážně poškozené či zcela zničené.

Věnujme se tedy tomu, co víme o událostech posledních dní právě u Chersonu, kde Ukrajina v pondělí 29. srpna spustila dlouho očekávanou ofenzivu. Kyjev vydal nová pravidla o informování z bojů, což je spolu s určitou autocenzurou proukrajinských komentátorů a analytiků důvod, proč máme z ukrajinské strany ještě méně přesných a spolehlivých informací než obvykle.

Po týdnech útoků na ruský týl, například na mosty přes řeky Dněpr a Inhulec, sklady munice či velitelská stanoviště, začala ofenziva i tak dalším mohutným ostřelováním s využitím všech dostupných zbraní, včetně raketových systémů HIMARS a M270.

A cílem byly opět právě mosty. Na začátku ofenzivy, a od té doby každý den znovu, probíhají raketové útoky například na Antonovský most u Chersonu. Jeden příklad za všechny: následující video ze dnů ještě před ofenzivou zachycuje dopad téměř celé salvy 12 střel M31 z HIMARS nebo M270.

Střely dopadly i na most u Nové Kachovky, který se stal nepoužitelným, a patrně i na železniční most u Chersonu. A cílem útoku byly zřejmě i přívozy a minimálně některé pontonové mosty, jež ruské jednotky v oblasti postavily. Střely z HIMARS nemají takovou „sílu“, aby odolnou infrastrukturu mohly zcela zničit, ale například Antonovský most údajně po opakovaném ostřelování již není použitelný ani pro osobní vozy.

Změna byla především v tom, že útoků přibylo a jejich cílem se staly i samotné ruské jednotky v blízkosti fronty, nikoliv pouze výše zmíněné významné cíle.

Mimochodem, ofenziva probíhala i na sociálních sítích, kde se objevilo zřejmě zinscenované video s údajným odvedencem z Ruskem obsazeného Doněcku, který si stěžuje na těžkou ukrajinskou palbu ze všech možných zbraní.

Zdá se, že poměrně velkou roli v ofenzivě hrají i ukrajinské vzdušné síly. Ukrajinské letectvo nemá rozhodně jasnou vzdušnou převahu a nemůže nad frontou působit, jak se mu zachce, ale ruská protivzdušní obrana není nejpevnější. Nad frontou působí údajně i turecké drony Bayraktar, pro které bylo v posledních měsících jinak na bojišti příliš nebezpečno.

Svou roli v tom nejspíše sehrálo nasazení amerických střel HARM, jež byly konstruovány speciálně jako zbraň proti protiletadlovým systémům. Ukrajina je nasazuje ze svých MiGů-29 a s jejich pomocí zřejmě dokázala ruskou obranu výrazně poničit či potlačit.

A svou roli mohly sehrát i nedávné útoky na Krymu, které donutily ruské letectvo alespoň dočasně posílit protiletadlovou obranu Krymu na úkor některých částí fronty. A také stáhnout letadla na vzdálenější základny, z nichž je to k Chersonu daleko.

Ukrajinské jednotky 29. srpna zaútočily v několika směrech na řadě míst fronty. Na západní části fronty, přímo směrem na Cherson, probíhal útok zhruba směrem na obec Kyselivka. Ve střední části fronty pak v okolí Davydiva Bridu. A v západní části chersonské fronty pak k nejtěžším střetům došlo u obce Vysokopillja. Boje probíhají zřejmě ještě východněji (u Zolote Balky), ale z těchto oblastí nemáme prakticky žádné podrobnější informace.

První den zaznamenaly ukrajinské jednotky výraznější postup pouze v jednom směru, a to ve středu fronty u Davydiva Bridu, kde útočily přes řeku Inhulec. V této oblasti ukrajinské jednotky přešly řeku údajně na dvou místech, u vesnice Andriivka a pak u Male Oleksandrivky. Cílem bylo možná vzít do „kleští“ jednotky právě kolem Davydiva Bridu, který leží mezi těmito dvěma místy.

Útok u Male Oleksandrivky ovšem byl zhola neúspěšný, útočící jednotka narazila na připravenou ruskou obranu (podle všeho ruské výsadkáře, tedy jedny z nejlepších jednotek, které Rusko dnes má). Přišla prakticky o veškerou techniku a nepochybně i alespoň o část mužstva. V jižní části, tedy u Andriivky, se situace pro ukrajinské jednotky vyvinula lépe.

Řeku zjevně překročily v místě, kde byly nasazeny jednotky samozvané Doněcké lidové republiky, tedy vlastně odvedenci, kteří obecně nemívají dobré vybavení a ani motivaci – obzvláště pokud jsou nasazováni mimo Doněck, tedy „své“ území. Své pozice prý opustili ve spěchu a nechali za sebou velké množství materiálu.

Útok se po překročení Inhulce rozvinul do několika směrů. Ten hlavní byl na východ směrem k vesničce Suchij Stavok, kterou útočící jednotky obsadily – a především pak v následujících dnech udržely. Přes řeku se dostaly i další posily a postoupily o několik kilometrů dále na východ, směrem na Bruskinske.

O tuto vesnici se během 31. srpna i 1. září stále bojovalo a patrně během té doby přešla z rukou jedné strany do rukou druhé. Vesnicí vede silnice T2207, která směřuje téměř přesně směrem na jih, k Dněpru a k mostu u Nové Kachovky.

Cílem ofenzivy v tuto chvíli je zřejmě jednak způsobit ztráty ruským jednotkám, jednak pohrozit obklíčením ruským silám severně od linie ukrajinského postupu. Ty zatím brání frontu na řece Inhulec, ale kdyby měly nepřítele i jižně od sebe, nejspíše by je to donutilo k ústupu.

V severní úseku probíhaly tuhé boje o zmíněnou Vysokopillju, kterou brání patrně jedna z nejlepších ruských jednotek na celé frontě (45. brigáda sil zvláštního nasazení, tedy Specnazu). Ukrajinské jednotky tu narazily na poměrně tuhý odpor, ale k 31. srpnu zřejmě dokázaly obec obklíčit víceméně ze tří stran. Což znamená, že jednotky v ní budou mít potíže se zásobováním a případný ústup bude s vysokou pravděpodobností probíhat pod palbou.

První dny ofenzivy tedy nepřinesly žádný bleskový postup ukrajinských jednotek. Ve středním úseku postoupily zhruba o desítku kilometrů. Nepochybně přitom zaznamenaly poměrně vážné ztráty, i když jejich výše se dá těžko odhadovat. Ukrajina přišla určitě o desítky bojových vozidel (tj. obrněných vozidel pěchoty a tanků).

To, že k většímu postupu došlo pouze na jediném místě fronty, není zřejmě z hlediska ukrajinského velení úplně špatně. Ono by jistě uvítalo, kdyby se ruská obrana zhroutila, ale těžko s tím mohlo počítat.

Útoky na několika místech fronty mají za úkol ruské jednotky vyčerpat a zabránit jim, aby si navzájem mohly pomoci a odlehčit. Jednotka, která čelí útoku nebo zjevnému riziku útoku, se nezvedne, aby šla pomoci jinam.

To se netýká pouze přímo jednotek v blízkosti fronty, ale také jejich záloh. Za první linií obrany jsou připravené mobilní zálohy, jejichž úkolem je pomoci „hasit“ potíže na přetížených částech fronty. Pokud je tedy „požárů“ najednou více, i zálohy se musí rozdělit.

V případě chersonské fronty je také důležité, že z ruského hlediska leží „na ostrově“, tedy na těžko přístupném druhém břehu Dněpru. Moskva tak v tuto chvíli bude patrně těžko na frontu dostávat nové jednotky a dost možná i nutné zásoby. Jakmile tedy síly, které jsou nyní v boji, budou mít velké množství padlých a raněných, těžko je bude někdo střídat.

Ukrajina tak vyvíjí patrně tlak na více místech s nadějí, že o to rychleji ruské síly na chersonském „ostrově“ vyčerpá a opotřebuje tak, že nebudou schopné dál bojovat. To, že ukrajinské síly v nějakém směru nepostupují, nutně neznamená, že ofenziva už skončila.

Chceme jen říci, že pouze z pohledu na mapu nelze přesně odhadnout, jak boj ve skutečnosti probíhá. Nepoznáme z něj, kolik mužů a techniky obě strany ztratily či jak velké mají rezervy. Ukrajina se zdá mít na chersonském bojišti zřejmě velikého spojence v geografii; bez mostů bude Dněpr pro ruskou logistiku nepochybně problém. Teoreticky by se tedy měly ruské jednotky na chersonské frontě vyčerpat rychleji než ty ukrajinské.

Úspěch není nevyhnutelný. Zásoby munice pro HIMARS nejsou nevyčerpatelné, takže ruská logistika může potíže nakonec překonat. Protivník se zatím nevzdává a na řadě míst kladl tuhý odpor, a pokud budou mít útočící jednotky příliš velké ztráty, nakonec nebude kam sáhnout.