Hlavní obsah

Jak se žije v zemi zničené tsunami? Vliv mají nadpřirozené síly i LGBT

Foto: Profimedia.cz

Snímek po erupci sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai.

Reklama

22. 1. 11:07

Jak izolovaná část světa dokáže přežít výbuch sopky a tsunami, jak funguje společnost rozdělená podle nadpřirozených sil a co překvapilo i Jamese Cooka? Tongu zničenou tsunami v rozhovoru představuje antropolog Rick Feinberg.

Článek

Do výbuchu podmořské sopky a následné tsunami z minulého týdne bylo tichomořské souostroví Tonga pro značnou část lidí neznámým pojmem. Snímky následků přírodní katastrofy obletěly svět, stejně jako nejméně dvě tlakové vlny, které pocítila i Česká republika.

Obyvatelé Tongy dál odklízejí popel z vybuchlé sopky, odstraňují trosky a chybí jim pitná voda. V posledních dnech ale naštěstí dorazily první dodávky humanitární pomoci z Austrálie a Nového Zélandu.

Vzhledem k odlehlosti ostrovů a přerušenému podmořskému kabelu, trvalo dlouho, než začaly přicházet první jasné zprávy o následcích katastrofy. I dál jsou informace omezené. Seznam Zprávy se i proto spojily s americkým emeritním profesorem Rickem Feinbergem, který dlouhodobě národy v oblasti Oceánie studoval.

Vysvětlil například, jak se lidé v regionu připravují na poměrně časté katastrofy, které jim nejen zničí obilí, ale slaná voda jim také znehodnotí půdu. Místní se naučili zakopávat plodiny na horší časy pod zem. „Zakopaná plodina začne fermentovat, ne jako alkohol, ale spíš vinný ocet, a za takových podmínek vydrží několik let,“ říká v rozhovoru Feinberg.

Začněme základní otázkou – kde Tonga leží a čím je z geografického hlediska charakteristická?

Na Wikipedii byste našli, že je Tonga malé souostroví. Já bych ho ale malým nenazýval, táhne se jihozápadním Pacifikem, ze severu na jih má téměř tisíc kilometrů. Na západě ho obklopuje Fidži, Vanuatu, Šalamounovy ostrovy, dále Papua Nová Guinea, na jihu Austrálie, na severu Samoa, na východě Niue.

Tonga je jedním z míst, kde se vyvíjela původní polynéská kultura. Pravděpodobně někdy před třemi tisíci lety lidé, kteří používali austronéské jazyky, přišli na Tongu a Samou, od té doby známe polynéskou kulturu, která se pak rozšířila dále. Do těchto míst připluli na kánoích.

Ostrovy jsou ale rozděleny do tří hlavních skupin. Hlavní je Tongatapu s hlavním městem Nuku‘alofa. Ha‘apai, kde vybuchla sopka, je extrémně zranitelný vůči přírodním jevům. Na severu je pak další skupina Vava‘u, která je položená výše než třeba Ha‘apai. Ostatní ostrovy jsou ještě izolovanější, žije na nich asi tisíc lidí.

Jak se na takto izolovaných ostrovech žije? Čím se lidé živí?

Realita je na míle daleko od běžných způsobů obživy, které byste si představili. Turistický ruch v oblasti není příliš rozsáhlý, i vzhledem k povrchu ostrovů a geografické poloze a byl bych velmi překvapený, kdyby se na Tonze turistický ruch někdy rozjel ve velkém. Většině lidí tak pro obživu musí stačit jen půda. Pěstují plodiny, jsou závislí hlavně na úrodě sladkých brambor, kokosů, chovají prasata a malá zvířata, v některých oblastech jsou i chovy skotu. V malé míře tam funguje i mezinárodní obchod.

Jak vzpomínáte na svou návštěvu Tongy?

Tongu jsem navštívil během svého doktorského výzkumu na Šalamounových ostrovech, kde jsem byl asi rok a půl. Místní lidé o Tonze a Samoe mluvili jako o své původní domovině a velice se o ně zajímali, kolovaly o ní různé příběhy. Na Tonze jsem strávil nějaký čas na své cestě zpět do USA, v roce 1973, takže už velice dávno. Vzpomínky mám hlavně na povídání s místními, uměl jsem nějaké polynéské jazyky, které se podobaly těm jejich, takže něco jsem rozuměl já jim, něco oni mně. V hlavním městě Tongy jsem trávil čas s dobrovolníky, kteří mě seznámili s místními a ti mi zajistili pobyt i na Ha’apai.

Kdo je Rick Feinberg?

Emeritní profesor na Kent State University a prezident tamní asociace penzistů. Desítky let se zabývá kulturou, jazyky, společností i politikou polynéských národů. Nejčastěji se věnoval ostrůvku Anuta, který patří k Šalamounovým ostrovům. Je čestným členem Asociace pro sociální antropologii v Oceánii, členem Výkonné rady Společnosti seniorních antropologů nebo Výkonného výboru ve Folknet (tradiční hudba v severovýchodním Ohiu). V roce 2019 strávil také semestr na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Foto: Kent State University

Rick Feinberg.

Jak si takto izolovaná země poradí s přírodní katastrofou o rozměru, který jsme viděli?

Je právě velice těžké vůbec zjistit, co se na místě děje. Jedním z následků výbuchu sopky a tsunami je přerušení spojení. Radiokomunikace nefunguje, lidé jsou stále schopní komunikovat přes satelity a díky tomu máme alespoň nějaké informace. Věřím, že jim Austrálie a Nový Zéland pomohou, ale momentálně je problém i covid-19. Jsou to izolované státy, kterým se tak logicky dařilo držet se od covidu stranou. A najednou tam přijíždí spousta lidí a možná i nakažených.

Jak vůbec na ostrovech vypadá zdravotní systém?

Jsem spíš v úzkém kontaktu se Šalamounovými ostrovy, ale řekl bych, že zdravotnictví Tongy na tom bude velmi podobně. Jejich systém poskytuje péči každému, kdo se k ní dostane. Prakticky jediná nemocnice je v hlavním městě a na menších ostrovech fungují jen stany se zdravotníky, většinou ani nemají doktory, jen sestry s minimálním vzděláním. Pokud máte menší zdravotní obtíže, postarají se o vás. Pokud je to vážnější, je třeba najít způsob jak se dostat do hlavního města.

Předpokládám, že na Tonze to bude velice podobné, ale na rozdíl od Šalamounových ostrovů Tonga nikdy nebyla kolonizovaná Británií, přesto s ní udržuje blízké kontakty.

Potkala někdy v minulosti Tongu podobně rozsáhlá přírodní katastrofa? Připravují se nějak ostrovní národy na tyto situace?

Nevzpomínám si, že by Tongu někdy postihlo něco takových rozměrů, všeobecně jsou ale tyto státy náchylné na všechny druhy přírodních katastrof, zejména na různé bouře, což je problém zejména v níže položených oblastech Tongy. Jestliže po bouři stoupne hladina moře, způsobí hrozné škody. Nejenže jim zničí domy, ale slaná voda znehodnotí také půdu, která je jejich hlavním zdrojem obživy. Historicky si nejsem vědom toho, že by Tonga podnikala něco víc než evakuaci v případě nebezpečí.

Ale je pravda, že existují místa, která jsem sám navštívil, kde se lidé snaží budovat mořské zdi. Ale i ty jsou problematické. Pamatuju si na jeden ze svých výzkumů, který probíhal na jednom z atolů. Lidé se snažili chránit atol mořskými zdmi, ale geologové jim řekli, že takové zdi jsou špatný nápad a měli by je zbořit. Bez nich se ale moc dělat nedá. Jen evakuujete nejzranitelnější oblasti, a pokud to jde, přesídlíte je.

Co místní také naučila historie, je chránit své plodiny. V některých oblastech lidé vezmou sladké brambory a další zeleninu a ovoce a zakopou je do jámy několik metrů pod zem. Zakopaná plodina začne fermentovat, ne jako alkohol, ale spíš vinný ocet, a za takových podmínek vydrží několik let. A tento způsob umožňoval uchovat plodiny i v případě přírodních katastrof. Když přišla bouře a smetla úrodu, dočasným zdrojem potravin byly tyto jámy se zakopanými potravinami.

V jednom z článků The Guardianu jsem narazila na rozhovor s umělkyní, jejíž strýc žije na Tonze a je na invalidním vozíku. Přestože o něj po erupci sopky měla strach, zmínila, že vzhledem k jeho postavení ve společnosti mu někdo bude muset pomoct. Jak funguje tamější hierarchický systém společnosti?

Tonga, stejně jako další polynéské společnosti, je organizovaná do hierarchického systému. Každému přísluší jistá úroveň na základě spirituální síly, která se pojí s polynéským výrazem mana. Obecně ti, u kterých se věří, že mají vyšší manu, dosahují vyšší úrovně. Chlapci obecně dostávají přednost před dívkami, muži před ženami, starší sourozenci před mladšími.

V praxi to funguje tak, že jste povinni poslouchat ty s vyšší manou, prokazovat obřadní respekt. Na druhou stranu, pokud patříte k vyšší třídě, jste povinni využívat svou spirituální sílu na ochranu slabších. Takže oni jsou povinni vás respektovat, vy jste povinni postarat se o ně – aby měli co jíst, chráníte je před nemocemi, nepřáteli.

Mana

Mana je nadpřirozená síla nebo moc, kterou lze připsat osobám, duchům nebo neživým předmětům. Mana může být dobrá, nebo zlá, prospěšná, nebo nebezpečná. Termín byl na Západě poprvé použit v 19. století v rámci debat o původu náboženství. Poprvé bylo označení mana použito k popisu toho, co bylo zjevně interpretováno jako neosobní, amorální, nadpřirozená síla, která se projevovala mimořádnými jevy a schopnostmi. Za odlišnost od normálu (např. neobyčejně tvarovaný kámen) může mana, kterou předmět či osoba má.

Podle současných vědců se mana neobjevuje v jednoduchých kmenech, ale spíše v organizovanějších melanéských společnostech. Jde o symbolický způsob vyjádření zvláštních vlastností přisuzovaných osobám se statusem a autoritou ve společnosti, poskytování sankcí za jejich činy a vysvětlení jejich selhání.

Ke společenskému uspořádání mě překvapil i jejich přístup k LGBT. Prý už James Cook zaznamenal existenci homosexuálních a transgender lidí mezi místními a bisexualita je součástí historie Tongy. Je tomu tak i dnes?

Ano, přinejmenším Tonga a Samoa ustanovily kategorie genderové orientace. Například na ty, kteří jsou biologicky muži, ty, kteří se orientují na ženy a tak dále, mají pro vše i vlastní pojmenování. Existuje tam velká skupina uznávaných homosexuálních lidí, muži, kteří se identifikují jako ženy a mají homosexuální orientaci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované