Hlavní obsah

Až Čína zaútočí na Tchaj-wan, USA zasáhnou. Čína ale na dobytí ostrova nemá

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden při pondělním projevu.

Reklama

23. 5. 16:10

Vyjádření Joea Bidena, že USA v případě napadení Tchaj-wanu Čínou zasáhnou vojensky, Bílý dům zaskočilo, Tchaj-wan potěšilo a Čínu rozezlilo. Analytici se shodují, že Čína na dobytí ostrova nemá kapacity, ale hlavně zkušenosti.

Článek

Dlouho si Čína lámala hlavu s tím, jak by svět zareagoval, kdyby zrealizovala své choutky uzmout Tchaj-wan silou. Jistou představu jí dala válka na Ukrajině.

Zvláštní zřetel přitom brala na reakci Spojených států. Na Ukrajinu směřuje administrativa Joea Bidena rekordní pomoc, Kyjev pomáhá vyzbrojit i zásobovat. Ale vojáky neposílá.

Až do pondělí tak nebylo jasné, jak by USA zareagovaly v případě, že by invaze proběhla v Jihočínském moři. Podle slov Joea Bidena by se bez přítomnosti amerických vojáků neobešla.

Proč Čína na dobytí Tchaj-wanu nemá

Od začátku války na Ukrajině se objevují paralely s ohrožovaným ostrovem. Už v únoru britský premiér Boris Johnson prohlásil, že se „ozvěny“ toho, co se děje na Ukrajině, „ponesou až na Tchaj-wan“. „Lidé by mohli dospět k závěru, že se agrese vyplácí,“ řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Peking však několikrát zopakoval: Ukrajina není Tchaj-wan. Z jeho pohledu by invaze na ostrov totiž nepředstavovala napadení cizího suverénního státu. Čína Tchaj-wan považuje za svou „vzbouřeneckou provincii“, a to přesto, že se ostrov 70 let těší samostatnosti.

Čínskou provincií byl ostrov pouze 10 let, než byl roku 1895 postoupen Japonsku jako kolonie. Na konci 2. světové války spadl pod správu Čankajškovy Čínské republiky. Čankajšek se po prohrané občanské válce s Mao Ce-tungem stáhl z pevniny na ostrov. Mao Ce-tung s komunisty na pevnině vyhlásil vznik Čínské lidové republiky. Pod Čankajškovým vedením na ostrově dál existovala Čínská republika. Tchaj-wan tak fakticky Čínské lidové republice nikdy nepatřil.

Peking na to má však jiný názor. Přestože výhrůžkami o „znovusjednocení“ Číny nešetří celé roky, k útoku se stále nemá. Podle analytiků Čína moc dobře ví, že by bylo dobývání Tchaj-wanu krvavou epizodou.

„Četl jsem řadu studií, které tvrdí, že Čína pro napadení Tchaj-wanu zatím nemá dostatečnou vojenskou výbavu. Přestože má největší loďstvo na světě, není nejsilnější, tím disponují Spojené státy. Čína prý nemá dostatek potřebných výsadkových lodí, nemá dostatek vojenské techniky, aby obsazení Tchaj-wanu proběhlo rychle. I kdyby ho nenapadla, Čína se díky Ukrajině učí, jak svět na takový konflikt reaguje. Ale stejně tak se učí i Tchajwanci,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Tomáš Etzler.

„Jak ale upozorňuje řada západních generálů, Čína nemá žádné bojové zkušenosti. Vůbec se neví, jak by se zachovali, jak by armáda byla schopná bojovat. Naposledy bojovali v roce 1979 ve Vietnamu, kde dostali hrozný výprask,“ dodal Etzler.

Jeho slova potvrzují řady studií. Čína podle analytiků West Pointu jednoduše nemá zkušenosti s bleskovou invazí, natož pak s takzvaným obojživelným útokem. Až nyní čínská armáda údajně začíná trénovat kombinované zbraně. Dostatečně schopné na zabezpečení tchajwanských letišť není ani čínské letectvo.

Problémem by bylo samotné místo potenciálního bojiště – Tchajwanský průliv. Vzhledem k hloubce úžiny, proudům a povětrnostním podmínkám by bylo prakticky nemožné obojživelnou invazi provést.

Vědci také porovnali strategii potřebnou pro úspěšnou invazi na Tchaj-wan s obojživelnými invazemi, které známe z historie. Dle nich je dnes již prakticky nemožné dosáhnout komplexního obojživelného útoku jako například při Dni D, invazi v Normandii. Tehdy bylo zapotřebí 176 000 pozemních sil a 50 000 vzdušných sil přepravených na 3 000 vyloďovacích lodích a více než 10 000 letadel.

Toho dnes Čínská lidová armáda není schopná, uvádí analýza odborníků West Pointu. Operace Causeway, což byla americká plánovaná invaze na Tchaj-wan v letech 1943–1944 během druhé světové války, potřebovala pozemní síly 400 000 vojáků a námořní pěchoty proti 30 000 japonských vojáků.

Početně Čína tolik vojáků má. Logisticky si však s takovým počtem neporadí.

„Tyto příklady zdůrazňují velký rozdíl v současné schopnosti Číny provést jakoukoli obojživelnou invazi, natož kombinovanou obojživelnou invazi ze vzduchu,“ dodává Christopher Lee z West Pointu.

Analýza Atlantic Council dodává, že „s dnešní obranou o 450 tisíc Tchajwancích využívajících tradiční poměr útočníků a obránců vyučovaných na válečných školách by Čína k provedení invaze potřebovala přes 1,2 milionu vojáků z celkových dvou milionů aktivních sil. Přepravit by je muselo několik tisíc lodí.“

Nejen tyto dvě instituce se tak shodují na tom, že Čína prozatím ostrov napadnout nemůže.

Americká brzda

Krom toho byla jistou brzdou pro Čínu také nejistota, zda by v případě napadení Tchaj-wanu přispěchaly ostrovu na pomoc Spojené státy. Odmítnutí USA rozmístit bojové jednotky na Ukrajině dalo Pekingu jistou naději. Než však americký prezident Joe Biden upustil od pověstné strategické nejednoznačnosti a vyslal jasný vzkaz.

Pokud k útoku Číny na Tchaj-wan dojde, Spojené státy zasáhnou vojensky, řekl Biden na tiskové konferenci s předsedou japonské vlády Fumio Kišidou.

Biden dodal, že by byl v případě pomoci Tchaj-wanu ochoten zajít dál než nyní na Ukrajině.

„Z pochopitelných důvodů jste se nechtěli zapojit vojensky do ukrajinského konfliktu,“ řekl reportér na tiskové konferenci Bidenovi. „Jste ochoten zapojit se vojensky do obrany Tchaj-wanu, pokud na to dojde?“

„Ano,“ odpověděl prezident na rovinu.

„Opravdu jste?“ navázal reportér.

„Je to závazek, který jsme přijali,“ dodal Biden s narážkou na fakt, že USA oficiálně uznávají „politiku jedné Číny“. „Ale myšlenka, že si ji (politiku jedné Číny) lze vydobývat silou, prostě není dobrá,“ dodal.

Podle zahraničních zpravodajských agentur dodal, že Čína si zahrává s ohněm. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí.

Bidenova slova vyvolala rozmanité reakce. V první řadě svým nekompromisním vyjádřením zaskočil některé členy jeho vlastní administrativy. Ačkoli USA už dříve Tchaj-wanu pomoc v případě nutnosti slibovaly, doposud zůstávalo u obecných proklamací.

Bílý dům se Bidenova slova pokusil urovnat a zvrátit jejich vyznění, že by Spojené státy stály proti oficiální politice vyžadované Pekingem. „Naše politika se nezměnila,“ uvedl Bílý dům v prohlášení, které spěšně zaslal novinářům. „Joe Biden zopakoval naši politiku jedné Číny a náš závazek k míru a stabilitě v Tchajwanském průlivu. Zopakoval také náš závazek podle zákona o vztazích s Tchaj-wanem poskytnout Tchaj-wanu vojenské prostředky k jeho obraně,“ stojí v prohlášení.

Dohoda na obraně

  • Po letech vřelejších americko-čínských vztahů se Spojené státy v roce 1979 za vlády prezidenta Jimmyho Cartera rozhodly přerušit oficiální vztahy s Tchaj-pejem ve prospěch Pekingu. Dveře si USA ale nezavřely úplně. Započala společná cesta neformálních vztahů a spoluprací řízená prostřednictvím obchodních a kulturních institutů, která vyústila v důležité bezpečnostní spojenectví.
  • Téhož roku totiž vešel v platnost Taiwan Relations Act (TRA), americký zákon o spolupráci a společné obraně, ve kterém se Spojené státy zavázaly Tchaj-wan v případě ohrožení Čínou chránit. Co je pak rozhodující a dodnes diplomaticky palčivé téma – na základě znění zákona Spojené státy zajišťují prodej zbraní na ostrov pro účely obrany. Podmínkou USA pak byla dohoda o mírovém řešení případných konfliktů mezi oběma stranami a udržování snah o „konstruktivní dialog“.

Jenže Bidenova slova pouhé shrnutí dalece přesahovala, analyzují New York Times. Tchaj-wan se nikdy netěšil takových bezpečnostních záruk jako Japonsko, Jižní Korea nebo další spojenci NATO. O to víc Bidenův komentář analytici označují za významný.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí směrem k Washingtonu vyslalo za slova podpory poděkování.

O poznání méně šťastný je však Peking. Mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin novinářům řekl, že je „Tchaj-wan nezcizitelná část území Číny“.

„Čína vyjadřuje svou akutní nespokojenost s USA a nejostřejší protest proti jejich poznámkám,“ řekl Wang na pravidelném tiskovém brífinku. „Tchajwanská otázka je pro Čínu čistě vnitřní záležitostí,“ řekl. „V otázkách dotýkajících se klíčových zájmů suverenity a územní celistvosti Čína nemá prostor pro kompromisy nebo ústupky.“

Wang dodal, že Čína bude své zájmy hájit silou 1,4 miliardy obyvatel. „Nikdo by neměl podceňovat pevné odhodlání, pevnou vůli a silnou schopnost čínského lidu bránit národní suverenitu a územní celistvost.“

Provokace

Minulý týden Čína do zóny protivzdušné obrany ostrova poslala 14 letadel, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany. Tchaj-wan v reakci na to použil stíhačky, ale žádný přímý konflikt nenahlásil.

Čínská letadlová loď Liao-ning.Video: Facebook/CGTN

Letadlovou loď Liaoning vyslala Čína také na východ od Tchaj-wanu, směrem k Japonsku. Tokio to zhodnotilo jako zkoušku, jak daleko Japonsko a Spojené státy Číně dovolí zajít.

Liao-ning od 3. května prováděl výcvik vzletů a přistávání jižně od ostrova Išigaki v prefektuře Okinawa. Japonská média uvedla, že tréninky jsou pravděpodobně známkou toho, že Čína rozmístila stálé síly poblíž Tchaj-wanu, což ukazuje schopnost Liao-ningu zaútočit na Tchaj-wan z východu.

Náčelník japonského štábu Jamazaki Koji na tiskové konferenci 12. května uvedl, že takové aktivity poblíž Tchaj-wanu a jihozápadního Japonska vyvolávají bezpečnostní obavy.

„Americko-japonské spojenectví je již dlouho základním kamenem míru a prosperity v Indo-Pacifiku a Spojené státy zůstávají plně odhodlány podpořit obranu Japonska,“ řekl Biden na začátku jednání s Kišidou.

Na následné tiskové konferenci mimo jiné oznámil spuštění Indopacifického hospodářského rámce (IPEF), což je nový druh obchodní dohody, čítající více než desítku partnerů. Podle Bidena pro obyvatele regionu z dohody vyplynou „konkrétní přínosy“.

Bidena během dvoudenní návštěvy Japonska čeká v úterý summit lídrů zemí čtyřstranné bezpečnostní aliance Quad, v níž jsou kromě Japonska a USA také Indie a Austrálie.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované