Článek
Koncem srpna vtrhli agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) do domu Johna Boltona v Marylandu a jeho kanceláře ve Washingtonu.
Podle soudního příkazu pátrali po přísně tajných dokumentech, které měl Bolton údajně zadržovat. Žádné však nenašli.
Bývalý poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost a v současnosti jeden z nejhlasitějších kritiků republikánského prezidenta se tak ocitl v centru ostře sledované kauzy, která okamžitě vyvolala otázky o jejích motivech.
Sám prezident tvrdí, že se o razii dozvěděl až z televize. Experti i kritici nicméně mluví o politicky motivovaném zásahu.
„Celé to zapadá do širšího schématu: Trump používá federální aparát k nátlaku na své odpůrce,“ říká pro Seznam Zprávy amerikanista a pedagog na University of New York in Prague Jakub Lepš.
Že prezidentovo jednání není ojedinělým „fenoménem“, ale systematickou strategií, popisují v posledních měsících američtí odborníci i novináři v celé řadě studií a investigativních zpráv.
Například dubnová analýza americké neziskové mediální organizace NPR uvádí, že Trump během prvních 100 dnů svého druhého mandátu podnikl kroky namířené proti více než stovce jednotlivců a institucí.
Namátkou: svému předchůdci Joeu Bidenovi odebral zhruba dva týdny po lednovém návratu do Bílého domu bezpečnostní prověrku, ke stejnému kroku přistoupil i u své rivalky ve volbách Kamaly Harrisové či exministra zahraničí Antonyho Blinkena. Útokům ale čelili i Trumpovi někdejší spojenci.
V případě prestižního washingtonského Kennedyho centra múzických umění prohlásil, že odvolává členy správní rady a sám stanul v jejím čele. Zaměřil se i na univerzity, a to včetně Harvardovy, Kolumbijské a Kalifornské, když jim pozastavil federální financování.
Do toho, co prezidentovi kritici označují za „kampaň politické odvety“, zapojil širokou škálu federálních úřadů. Podle NPR využívá nejen klíčová ministerstva spravedlnosti, obrany a vnitřní bezpečnosti, ale také úřady jako daňovou správu IRS, regulační komisi FCC či Úřad pro rovné pracovní příležitosti. Do celé věci byla zatažena i Federální agentura pro financování bydlení (viz infobox).
Trump vs. Cooková
Donald Trump 25. srpna oznámil, že odvolává členku Rady guvernérů centrální banky (Fed) Lisu Cookovou. Jako důvod uvedl podezření z hypotečního podvodu, na které upozornil šéf Federální agentury pro financování bydlení Bill Pulte.
Opakující se vzorec
Donald Trump pokračuje i v sérii osobních žalob proti médiím a firmám, které ho údajně poškodily, a snaží se je finančně postihnout.
Například po CBS News požadoval dvacet miliard dolarů, a to za loňský předvolební rozhovor s demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou.
Paramount Global, mateřská společnost televize, začátkem července souhlasila s mimosoudním vyrovnáním ve výši 16 milionů dolarů. A to navzdory faktu, že podle většiny právních expertů bylo zkrácení rozhovoru standardním redakčním zásahem a Trump by žalobu pravděpodobně prohrál.
Po deníku Wall Street Journal chce miliardy dolarů za to, že zveřejnil přání sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi, jehož autorství je Trumpovi připisováno.
Novináři z agentury Reuters nebo britského deníku The Guardian podrobně popsali, kterak administrativa cíleně zasahuje proti soudcům, právníkům, médiím či dozorovým orgánům, čímž systematicky oslabuje nezávislé kontrolní mechanismy. Zásahy se týkají rovněž oblastí diverzity, rovnosti a inkluze a ochrany občanských práv.
The Guardian ve článku popisuje, jak Trump během prvních 100 dnů „vytlačil nejstarší demokratický systém na světě směrem k autoritářství rychlostí, jakou by mu záviděli tyrani po celém světě“.
Prezident už odvolal desítky kontrolorů (v angličtině inspector general, pozn. red.) dohlížejících na vládní úřady, zastavil financování veřejnoprávních médií NPR a PBS, za kritiku vedení vyhodil zaměstnance Agentury pro životní prostředí (EPA) a spustil (podle kritiků politicky motivovaná) vyšetřování proti vysoce postaveným demokratickým politikům a státním zástupcům.
Analýzy poukazují na opakující se vzorec: od justice přes akademickou sféru až po média dochází k zastrašování, diskreditaci a tlaku, který zpochybňuje jejich nezávislost a omezuje schopnost čelit prezidentovi.
„Nejde jen o běžnou politickou soutěž mezi vládou a opozicí, ale o cílené oslabování institucí, které mají ve fungující demokracii představovat protiváhu výkonné moci,“ vysvětluje Lepš. Kritici varují, že šíře a rychlost těchto zásahů nemají v moderních amerických dějinách obdoby a představují cílený útok na pilíře demokracie.
Důvod, proč to Trump dělá, je podle amerikanisty zřejmý. „Nevěří v demokratickou kulturu, v otevřenou debatu ani v to, že kritika má v politice legitimní místo. Naopak, reaguje na ni jako autoritář, snahou umlčet, zastrašit a potrestat,“ míní.
Trump ostatně dlouho před svým loňským zvolením avizoval, že si na své odpůrce posvítí. „Jsem vaše odplata,“ řekl svým stoupencům už v roce 2023.
„To se ve zdravé demokracii neděje“
Bývalý federální prokurátor na ministerstvu spravedlnosti Ankush Khardori ve svém komentáři pro deník Politico napsal, že by každého Američana mělo znepokojovat, že prezident využívá pravomoci státu k pokusu stíhat své protivníky. „To se ve zdravé demokracii neděje a způsobí to skutečnou újmu skutečným lidem.“
V úvodu zmíněný případ Johna Boltona nicméně podle deníku The Atlantic vyčnívá a představuje varování: kampaň proti tzv. deep state nabrala vyšší rychlosti. „V americké politice to nikdy v této míře nebylo,“ řekla Seznam Zprávám zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová.
Jak již bylo naznačeno, někdejší poradce pro národní bezpečnost se po odchodu z Bílého domu otevřeně vymezil vůči Trumpově politice. Dokonce napsal knihu, v níž prezidenta popsal jako nekompetentního a nezkušeného v oblasti zahraniční politiky. Trump mu odplatu sliboval řadu let.
Agent FBI během razie v domě Johna Boltona v Bethesdě.
Patelův seznam
Není bez zajímavosti, že Bolton patří mezi ty, kteří podle současného ředitele FBI Kashe Patela „vyzbrojovali vládu proti občanům“.
Jméno někdejšího velvyslance USA při OSN lze najít v dodatku Patelovy knihy Government Gangsters (Vládní gangsteři) z roku 2023, a to na seznamu přibližně 60 lidí, kteří podle Patela ohrožovali vládu a její fungování.
Kash Patel, jehož do funkce jmenoval sám Trump, během lednových slyšení v Kongresu kategoricky popřel, že by šlo o seznam lidí, které ve funkci šéfa FBI plánuje pronásledovat. Razie u Boltona je nicméně už pátým vyšetřováním zaměřeným na lidi ze zmíněné knihy.
Pod drobnohledem agentů se už dříve ocitli bývalý šéf FBI James Comey, exředitel John Brennan, někdejší vysoký úředník ministerstva vnitřní bezpečnosti a whistleblower Miles Taylor a bývalý důstojník armády a svědek při prvním Trumpově impeachmentu Alexander Vindman.
Kdo je Kash Patel (44 let)
Narodil se v Garden City ve státě New York. Jeho rodiče pocházejí z Indie, patří k indoárijské etnolingvistické skupině, která žije převážně v západoindickém státě Gudžarát nebo z něj pochází. I proto byl Patel vychováván jako hinduista.
Britský deník The Guardian píše o přímém zneužívání FBI jako zbrani proti Trumpovým kritikům.
Vyšetřování typicky začíná nařízením z vyšších míst, jako jsou federální úřady nebo bezpečnostní agentury, které jednají na základě informací o možném porušení zákona. Pokud existují důkazy o nelegálním chování, jako je držení tajných dokumentů, může FBI provádět razie a vyšetřování za účelem shromáždění důkazů.
Loajální ředitel
Ve Spojených státech může prezident ovlivňovat vyšetřovací procesy, zejména pokud se týkají bývalých vládních představitelů. Přesto by ministerstvo spravedlnosti a FBI měly jednat nestranně a dodržovat zákon. Politický tlak sice může existovat, ale instituce jsou povinny posuzovat situace nezávisle.
„Pokud by Trump plánoval vyšetřování svých oponentů, musel by k tomu mít oprávněné důvody a důkazy. Jinak se jakožto vlivný politik potýká s rizikem, že jeho činy budou vnímány jako politická odplata, což by mohlo narušit důvěru ve spravedlivost vyšetřování,“ vysvětluje Lepš.
Odborníci a média Kashe Patela obecně popisují jako politicky loajálního k Trumpovi, který se aktivně podílí na prosazování jeho agendy. Během Trumpova prvního mandátu zastával klíčové pozice v Pentagonu i ve Výboru pro zpravodajství Sněmovny reprezentantů a byl úzce zapojen do podpory Trumpových tvrzení o volebních podvodech a ochraně prezidentových spojenců.
„Pravděpodobnost, že by se to stalo náhodou, je zanedbatelná. Už během prvního období čelili mimořádně důkladné kontrole finančního úřadu i bývalý šéf FBI James Comey a jeho náměstek Andrew McCabe,“ připomíná Ciglerová.
Trumpův postup má podle Lepše také historické paralely. „Připomíná takzvanou aféru Watergate, jež v roce 1974 donutila prezidenta Nixona k rezignaci,“ vysvětluje.
Nixon tehdy využil vliv svého úřadu k pokusu o politickou šikanu oponentů – jeho administrativou byli zapojeni agenti, kteří se vloupali do sídla Demokratické strany, a následně se snažili zakrýt své stopy. Skandál odhalil, jak může prezident zneužít moc federálních institucí pro vlastní politický prospěch.
Stejně jako Nixon, i Trump podle analytiků využívá vliv federálních institucí, aby chránil svou moc a oslabil odpůrce. Nixonovi přitom jeho schéma značně uškodilo, když jeho míra podpory po aféře Watergate rychle klesala, což mělo zásadní dopad na jeho odchod z funkce.
Trumpovy ukazatele podpory v poslední době klesly, což potvrzují různé průzkumy veřejného mínění. V některých se například ukazuje, že rozdíl mezi podporou a odporem vůči Trumpovi dosahuje až 20 %, což naznačuje vážný pokles popularity.
„Je ale běžné, a v Americe ještě víc, že se průzkumy ohledně Trumpa mýlí, zejména pokud se zohlední historické trendy voleb a demografické změny,“ upozorňuje Lepš. Dlouhodobá data podle něj často ukazují nižší podporu pro Trumpa, než jakou prezident ve skutečnosti může mít.
