Hlavní obsah

Pokus o německý puč: Šlechtic spoléhal na vojáky i Rusko

Foto: Boris Roessler/DPA, Profimedia.cz

Německý šlechtic Heinrich Reuss se měl stát po převratu hlavou státu.

Reklama

7. 12. 2022 16:10

Německá policie a prokuratura ve středu oznámily, že při rozsáhlé razii zhatily pokus o státní převrat. Relativně malá skupina pohlcená konspiračními teoriemi měla představy o návratu monarchie z roku 1871.

Článek

Síť tzv. Říšských občanů (Reichsbürger) od listopadu 2021 plánovala v Německu útok na parlament v Berlíně. Jak daleko až plány zašly, není přesně jasné. Počítalo se i s vraždami a dalším násilím.

Z informací od německého státního zastupitelství a ze zpráv v médiích vyplývá, že ozbrojená teroristická skupina chtěla vtrhnout do Bundestagu a zaútočit také na energetická zařízení. Pučisté počítali s tím, že tím v Německu vyvolají nepokoje.

Část bezpečnostních sil pak v jejich představách zřejmě měla být k pokusu o převrat „solidární“ a umožnit tak této malé skupině násilné svržení vlády. Následovat měla instalace přechodné vojenské vlády a pak jednání o novém řádu s vítěznými mocnostmi druhé světové války.

Největší operace v historii

Detaily o plánu, stupni jeho přípravy nebo o jeho proveditelnosti zatím nejsou známé, ale policie ve středu zasahovala na zhruba 135 místech. Jde o dosud největší protiteroristickou operaci v německé historii. Podílely se na ní tři tisíce policistů.

Klíčovou postavou měl být ve skupině pučistů Heinrich Reuss, známý také jako Jindřich XIII., ze starobylého německého knížecího rodu Reussů původem z Durynska.

Reuss je mezi 25 zatčenými a vedl „politickou buňku“ skupiny. Německý šlechtic žije ve Frankfurtu nad Mohanem a obchoduje s nemovitostmi. V durynském Bad Lobensteinu vlastní lovecký zámeček Waidmannsheil.

O Reussovi a Bad Lobensteinu německá média letos v létě psala v souvislosti s napadením novináře. Na toho zaútočil nezávislý starosta městečka Thomas Weigel kvůli tomu, že ho z dálky nahrával na městských slavnostech při schůzce s Reussem a politikem AfD.

Incident je zachycený na videu (viz níže). Reuss je na něm ve světlém obleku s brýlemi. Média o něm psala jako o „kontroverzním hostovi“, který má blízko k tzv. Říšským občanům, jejichž je jedenasedmdesátiletý Reuss stoupencem.

Říšští občané (ŘO) se domnívají, že současná Spolková republika Německo není legitimní ani suverénní a odkazují se na Německou říši vzniklou v roce 1871. Současnou republiku podle ŘO ovládají „cizí mocnosti“, čili vítězové druhé světové války.

21 tisíc Říšských občanů

Říšští občané podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) čítají asi 21 tisíc lidí, včetně zhruba 2100 lidí připravených použít násilí. Zhruba 1150 lidí z ŘO navíc úřad řadí k extrémní pravici.

Za zlom ve vnímání „říšských“ se považuje 19. říjen 2016, kdy příznivec ŘO v bavorském Georgensgmündu zastřelil člena policejní jednotky SEK. Policisté muži měli zabavit střelné zbraně.

Části ŘO tvrdí, že Německá říše dál existuje a že její ústava stále platí. S odkazem na tuto říšskou ústavu požadují, aby byl za německého císaře dosazený prapravnuk císaře Viléma II., který v roce 1918 abdikoval.

Právě zmíněný Heinrich Reuss by měl po provedení puče zastávat v monarchii roli regenta, tedy hlavy státu. Reuss byl zároveň v čele „rady“, tedy jakési vlády, kterou skupina vytvořila.

Politička AfD a berlínská soudkyně

V ní měla funkci také bývalá poslankyně populistické a krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová.

Do parlamentu se Malsacková-Winkemannová dostala v roce 2017 z funkce soudkyně, do které se pak po neúspěchu v loňských parlamentních volbách vrátila. A to i přes to, že byla mezi podezřelými z pravicového extremismu a zemská vláda v Berlíně se neúspěšně snažila o její předčasný odchod do penze.

Foto: Profimedia.cz

Německá politička a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová.

V „radě“ pučistů měla Malsacková-Winkemannová na starost resort spravedlnosti. Policie ve středu prohledala berlínský dům soudkyně, do kterého se dostala pomocí beranidla.

Reuss na sebe už v minulosti upozornil antisemitskými výroky a ve svých projevech tvrdil, že Německo není suverénní stát a že židovské elity kvůli svému prospěchu podněcují války.

Knížecí rodina se letos od Jindřicha XIII. a jeho výroků distancovala. Mluvčí šlechtického rodu v létě uvedl, že Reuss rodinu před čtrnácti lety na vlastní žádost opustil a příbuzní s ním dlouhodobě nejsou v žádném osobním kontaktu.

Extremismus v Německu

Po letech vyšetřování a soudů v Německu padl verdikt v případu důstojníka, který plánoval atentáty na politiky. „V tom příběhu se koncentrují německá traumata,“ říká zpravodaj ČT Pavel Polák. Více si poslechněte v podcastu 5:59.

Rodina označila Heinricha Reusse za „vzdáleného příbuzného“ a jako „částečně zmateného starého muže“, kterého pohltily konspirační teorie.

Reuss se měl kvůli plánům na puč snažit kontaktovat i ruské velvyslanectví v Německu. Pomoci mu v tom měla ruská občanka Vitalija B., která je rovněž mezi zatčenými.

„Podle dosavadního vyšetřování však nic nenasvědčuje tomu, že by zkontaktované osoby na jeho žádost reagovaly kladně,“ uvedl k věci spolkový prokurátor.

Spojení s Říšskými občany ve středu odmítla i přímo ruská ambasáda v Berlíně.

Pro Reusse mělo být Rusko hlavní silou, se kterou chtěl probírat uspořádání po převratu. Sám se totiž dlouhodobě hrdě zmiňuje o příbuzenství svého šlechtického rodu s posledním carským rodem Romanovců.

Foto: Boris Roessler/dpa, Profimedia.cz

Heinricha Reusse zatkla ve středu policie.

Říšští občané chtěli k naplnění svých cílů naverbovat především členy Bundeswehru a policie, což se jim do jisté míry povedlo. Plány probírali na nejméně čtyřech schůzkách v Bádensku-Württembersku.

O vojenské záležitosti se ve skupině měl starat její druhý vůdce uváděný jako Rüdiger von P., bývalý velitel speciální jednotky výsadkářů. Službu musel opustit poté, co se ukázalo, že ze skladů kradl zbraně. Jeho skupina se pokusila vyzbrojit a nacvičovala střelbu.

Letos v říjnu členové „vojenské složky“ organizace zkoumali kasárna Budeswehru v Hesensku, Bádensku-Württembersku a Bavorsku, „aby prověřili jejich vhodnost pro ubytování vlastních vojáků po svržení vlády“.

Mezi obviněnými členy skupiny je podle ZDF Heute mimo jiné plukovník Bundeswehru ve výslužbě. Dále jde o bývalého policistu a pak také provozovatele jednoho z největších kanálů o bizarní konspirační teorii QAnon o spiknutí pedofilních satanistů.

„Vyšetřování je zaměřeno mimo jiné na aktivního vojáka a několik záložníků Bundeswehru,“ řekl ve středu v Kolíně nad Rýnem mluvčí vojenské kontrarozvědky (MAD). Aktivní voják je členem velení speciálních sil, ale nezastával tam řídicí funkci.

Skupina je propojená také s hnutím Querdenker, tedy „jinak smýšlejících“, které v Německu vedlo protesty proti epidemickým omezením. Během takových demonstrací zaznívaly mimo jiné požadavky na zatýkání politiků a na sociálních sítích se šířily výzvy k jejich vraždám.

Loni na jaře se šířily i tzv. seznamy nepřátel a „seznamy smrti“. Ty kromě extremistů z řad popíračů pandemie v posledních letech opakovaně vytvářeli a šířili také neonacisté. Jde o jména a osobní údaje politiků, aktivistů a dalších lidí, které extremisté označují za své nepřátele.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované