Článek
Spojené státy a Izrael chtěly údajně v úvodu války dosadit do vedení Íránu bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda známého svými ostrými výroky vůči Západu. Informoval o tom deník The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele.
Prezident Donald Trump bezprostředně po zahájení války, která začala 28. února, veřejně prohlásil, že by bylo nejlepší, kdyby moc v zemi převzal „někdo zevnitř“ Íránu.
Volba měla padnout právě na Ahmadínežáda, který se v době vypuknutí války nacházel v domácím vězení. Plán na jeho dosazení měl vypracovat Izrael, Spojené státy ho schválily.
Podle NYT je výběr prezidenta z let 2005 až 2013 překvapivý vzhledem k Ahmadínežádovým dlouhodobě protiizraelským a protiamerickým postojům, které projevoval právě během svého mandátu.
Ahmadínežád proslul mimo jiné výzvami k „vymazání Izraele z mapy“, podporou íránského jaderného programu i tvrdým potlačováním domácí opozice. Kontroverze vyvolával také popíráním holokaustu nebo svým známým výrokem, že „v Íránu není jediný homosexuál“.
Plán ztroskotal
Původní americko-izraelský plán zřejmě rychle ztroskotal. Ahmadínežád byl podle zdrojů deníku zraněn při izraelském náletu na jeho dům v Teheránu, jehož cílem mělo být osvobození politika z domácího vězení.
Útok provedený izraelským letectvem měl za cíl zabít stráže hlídající pana Ahmadínežáda, šlo o součást plánu na jeho propuštění z domácího vězení, uvedli američtí představitelé pro NYT.
Krátce po útoku se v íránských médiích objevily zprávy, že bývalý prezident při bombardování zemřel. Státní tiskové agentury však později uvedly, že přežil. Podle NYT ale od té doby nebyl veřejně spatřen a jeho současný pobyt ani zdravotní stav nejsou známy.
Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová se k informacím o Ahmadínežádovi přímo nevyjádřila. Uvedla pouze, že „prezident Trump měl od samého začátku jasno v cílech operace a armáda Spojených států splnila nebo překročila všechny své cíle“. Dodala také, že američtí vyjednavači nyní pracují na dohodě, která by „nadobro ukončila íránské jaderné schopnosti“.
Mluvčí izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad se odmítl vyjádřit.
Podle zdrojů deníku měl Ahmadínežád po převzetí moci zastávat podobnou roli, jakou po americkém zásahu ve Venezuele získala Delcy Rodríguezová poté, co byl začátkem letošního roku zajat dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro.
Írán není jako Venezuela
Donald Trump se stále vrací k úspěšné vojenské operaci z 3. ledna, kdy americké komando v Caracasu dopadlo venezuelského socialistického vůdce. Nicoláse Madura následně v prezidentském paláci Miraflores nahradila dlouholetá viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která s USA podle Trumpa „skvěle spolupracuje“.
Zopakovaní tohoto scénáře v Íránu ale experti považují za bláhové. Tamní režim má úplně jiné základy než ten venezuelský.
Američané podle NYT sázeli na to, že Ahmadínežádovi se podaří ukočírovat Írán v nestabilní době. Jeho pozice v Íránu po odchodu z prezidentského úřadu byla složitá.
Ahmadínežádův obrat
Politik se postupně dostal do sporů s režimem zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího a začal íránské vedení otevřeně kritizovat. Veřejně obviňoval vysoké představitele režimu z korupce a neschopnosti a v letech 2017, 2021 a 2024 se neúspěšně pokusil znovu kandidovat na prezidenta. Zabránila mu v tom ale Rada strážců, která posuzuje způsobilost kandidátů ucházet se o politický úřad.
Přestože byl dlouhá léta znám jako jeden z nejtvrdších kritiků Spojených států, později výrazně změnil rétoriku vůči prezidentovi Trumpovi. Už v roce 2019 v rozhovoru pro The New York Times prohlásil, že „pan Trump je muž činu“, a vyzýval ke zlepšení vztahů mezi Teheránem a Washingtonem.
Pozornost vzbudily také jeho cesty do Maďarska v letech 2024 a 2025, kde přednášel na univerzitě spojené s bývalým premiérem Viktorem Orbánem. NYT také poukazují na to, že se Ahmadínežád v červnu loňského roku prakticky zdržel kritických vyjádření na adresu izraelských úderů na Írán.
