Článek
„A pak mi to najednou došlo. Uvědomil jsem si, že možná právě tohle je peklo - strávit celý zbytek věčnosti v podělaných Bruggách. A opravdu jsem doufal, že neumřu.“
Možná jste to poznali, jsou to závěrečná slova Raye, hlavního hrdiny už starší punkové krimi „V Bruggách“ od Martina McDonagha.
Snímek je zasazený do vánočního období a zatímco Rayův parťák Ken, oba nájemní zabijáci, si užívá romantiku Brugg, kam se musela dvojice na chvíli zdekovat, on sám netouží po ničem jiném, než z nich vypadnout. A to i ve chvíli, kdy ho postřeleného nakládají do sanitky uprostřed starobylého náměstí a z oblohy na něj začíná něžně sněžit.
Belgické Bruggy bývaly bohatá obchodní křižovatka, s koncem 15. století ale přišel pád, protože kanál, který město spojoval s mořem, se zanesl pískem a obchodní lodě se přeorientovaly na sousední Antverpy. Bruggy zůstaly odříznuté od okolního světa a zakonzervovaly se v čase.
Téměř kamkoli se tu vydáte, otevře se před vámi malebné zákoutí nebo starý kamenný most, po kočičích hlavách tu dodnes klapou koňská kopyta. Už tak dramatické kulisy v zimě ještě umocňují brzká tma a všudypřítomné svíčky.
Jedno prosincové ráno tohoto roku, když se ještě nad kanálem válela mlha, vtrhla belgická policie do domu Federiky Mogherini a v té době rektorku College of Europe sídlící ve městě zatkla. Mogherini, výrazná italská politička, měla sehrát klíčovou roli v korupčním skandálu, který se točí okolo této bruggské školy.
O co šlo? College of Europe vyhrála zakázku Evropské unie na zřízení akademie pro mladé diplomaty a od zadavatele, unijního „ministerstva zahraničí“ - úřadu pod zkratkou EEAS -, dostala dotaci jeden milion eur. Podle vyšetřovatelů dopomohla škole k výhře v tendru právě Federica Mogherini.
Ve finále výběrového řízení na přelomu let 2021-2022 byly College of Europe a madridská diplomatická akademie. Mogherini, sama bývalá šéfka EEAS, znala lidi v centrále této instituce a přes dalšího zatčeného, vysoce postaveného italského úředníka Stefana Sanniniho, měla předem dostat informace o podmínkách tendru. Policie ji obvinila ze střetu zájmů, korupce, podvodu a porušení profesní etiky.
Churchill zakladatel
Zdá se, že jde o jednoduchý příběh. Mogherini, která krátce po zatčení rezignovala na post rektorky, pomohla „svojí“ škole k prestižnímu grantu a někdo, dost možná naštvaní Španělé, to na ni práskl. Jestli si Mogherini cestou část dotace vzala nebo ji někomu dala, není známo.
Mluvíme každopádně o jednom milionu eur, v přepočtu zhruba 24 milionech korun, což je velmi malá částka i na český korupční standard. Navíc v případě půdy, kde školné stojí tři čtvrtě milionu na rok a instituce umí sestavit dobrý akademický program.
Z českého pohledu je tohle na celém případu nejparadoxnější. O College of Europe se v zemi neví a když už se o ní mluví a píše, je to kvůli korupci. Jde přitom o jednu z nejlepších univerzitních adres v Evropě, na kterou Česko coby člen EU přispívá ze státního rozpočtu.
Školu spoluzakládal po druhé světové válce Winston Churchill, z jejích studentů se stali premiéři a premiérky, Margaret Thatcher si právě tuhle půdu vybrala pro svůj historický projev v roce 1988, ve kterém nastínila konzervativní vizi Evropy.
Čechů a Češek tu dlouhodobě studuje velmi málo. Jednak kvůli zmíněnému školnému, ale také právě proto, že o možnosti studia v Bruggách málokdo v Česku ví. Byly roky, kdy tu nebyl jediný český student, zatímco Maďarů a Poláků jsou běžně desítky.
Sedm statečných se našlo
Česká vláda nabízela dvě stipendia ročně, ale jen pro státní úředníky a ani ta se mnohdy nenaplnila. Přijímačky na College of Europe, kde se v magistru nebo postgraduálně studují evropské právo, byznys či dějiny evropské integrace, přitom zjevně nejsou tou hlavní překážkou.
„Vyžadujeme alespoň základní znalost francouzštiny a velmi dobrou angličtinu, protože studium probíhá v obou jazycích,“ řekl mi před dvěma lety Pierre Bachelier, tehdejší šéf pro administrativní záležitosti školy. „Češi s tím ale nemívají problém. Letos jsme měli sedm českých přihlášek a uspělo pět studentů. To je mimořádný poměr.“
Opomíjení College of Europe rozhýbalo v roce českého předsedání EU několik domácích aktérů včetně prezidenta Petra Pavla. Společný tlak vedl k tomu, že vláda Petra Fialy (ODS) rozšířila počet stipendií na pět ročně a padlo i omezení, že se o něj mohou ucházet jenom úředníci. V letošním akademickém roce tak v Bruggách studuje „historických“ sedm Čechů a všechna vládní stipendia se využijí.
Úspěšní absolventi školy říkají, že to pro ně byla klíčová životní zkušenost. „Studium je strašně intenzivní. Od snídaně do večera jsme byli všichni pořád spolu, běžně jsme měli přednášky v sobotu i v neděli. Člověk si vytvoří obrovskou síť kontaktů a přednáší mu nejlepší mozky v oboru,“ tvrdí například diplomat Matti Tetřev, bývalý mluvčí českého týmu při NATO v Bruselu.
Podobně to zhodnotil vůbec první český absolvent College of Europe - v 70. letech - Ivan Hodač, emigrant a bývalý dlouholetý šéf hlavní automobilové lobby v Evropě pod zkratkou ACEA.
„Nikdy jsem si nemusel hledat práci, vždycky si našla ona mě. Že jsem vystudoval Bruggy, v tom hrálo zásadní roli, jak jsem zjistil,“ říká Hodač. „Sám pak, když jsem přijímal lidi k sobě do týmu, jsem si vždycky dával životopisy lidí z College of Europe stranou.“
Studium se navíc odehrává ve zmíněných kulisách středověkého města, kde všude dojdete pěšky nebo dojedete na kole. Ray z McDonaghova filmu by jistě nesouhlasil, ale rok v Bruggách nemusí být peklo. Italka Mogherini tu žila pět let a chtěla strávit dalších pět.
