Na to nejsou zvyklí. Harryho memoáry Windsory ztrapnily, říká královský korespondent

Britská královská rodina má za sebou turbulentní rok a v tom novém ji přivítala někdy až šokujícími zpověďmi naditá autobiografie prince Harryho. Znamená to také zkoušku pro nového krále Karla III., který se netěší takové popularitě jako jeho matka.

„Alžběta II. byla za svého života velmi silnou osobností a měla velkou podporu veřejnosti. Monarchie je jakožto instituce ovšem velmi silná sama o sobě a je překvapivě schopná se přizpůsobit změnám,“ komentoval pro Seznam Zprávy budoucnost rodiny královský korespondent BBC News Sean Coughlan.

V rozhovoru se novinář ohlédl také za tím, jak Velká Británie zvládla předání koruny i přítomnost kontroverzního prince Andrewa na pohřbu královny, a přibližuje také to, jak britská veřejnost vnímá dnes spíše nepopulární kroky prince Harryho a Meghan, vévody a vévodkyně ze Sussexu.

Princ Harry obsahem svých memoárů s názvem Spare mnohé šokoval. Myslíte si, že jeho kniha může královskou rodinu poškodit?

Pro královskou rodinu je samozřejmě trapné, že se jejich soukromé spory dostaly na veřejnost. Není to obraz, který by chtěli vytvářet, a je velmi neobvyklé, aby se objevily tak podrobné detaily z jejich soukromého života. Mohlo to však pro ně dopadnout mnohem hůř.

V knize sice najdeme osobní a nečekaná odhalení o princi Harrym a jeho vzpomínkách i pocitech, monarchii jako instituci to ale příliš neškodí. Je to překvapivě přizpůsobivá a pragmatická instituce, takže můžeme očekávat, že král Karel a princ William se jednoduše budou snažit pokračovat dál ve své práci.

Meghan a Harry jsou obecně velmi probíraným tématem. Jak moc ale ovlivňují obraz královské rodiny v očích veřejnosti? A co říkáte na jejich dokument na Netflixu?

Princ Harry a Meghan velmi rozdělují veřejné mínění; mají tu své silné příznivce, ale také velmi hlasité odpůrce. Myslím si, že jejich dokument má tendenci tyto názory jen potvrzovat, a to na kterékoliv straně – odpůrci páru budou ještě více proti nim, zatímco jejich příznivci budou ještě silněji nakloněni tomu, že se s párem zachází nespravedlivě.

V dokumentu se neobjevilo mnoho nových „bombastických“ tvrzení, přispěje však určitě k emocionálnímu odstupu mezi oběma stranami. Vše vlastně působí dojmem rodinné hádky, v epizodách ale nezaznělo nic, co by pověst královské rodiny závažně poškodilo. Nebylo v nich nic konkrétního, proti čemu by se potřebovala vymezit nebo to zpochybnit.

Důvod, proč se o Harrym a Meghan tolik píše, je částečně právě i to, že každý má svůj názor. Každý o nich chce číst a slyšet, ať už proto, aby si potvrdil svůj odpor, nebo svou podporu.

Z trochu jiného soudku: Velká Británie minulý rok ztratila královnu Alžbětu II. Jak podle vás palác zvládl předání moci jejímu synovi?

Byl to velmi hladký a pečlivě připravený proces se směsí symboliky a okázalosti, který ukázal, že jedna vláda skončila a druhá začala. Karel se sice stal králem v momentě, kdy zemřela jeho matka, existoval ale dobře naplánovaný soubor ceremonií a oznámení, které měly dát jasně najevo, že na trůně je nyní on. Na mysli mám například Nástupnickou radu a její oficiální prohlášení Karla králem.

Připomeňte si první dny Karla III. na britském trůnu.

Důležité bylo také to, aby se nový král ve dnech před královniným pohřbem objevil na veřejnosti, a to jak prostřednictvím televizního projevu, tak i návštěvami po celém Spojeném království. Ve finále pak vše působilo jako velmi uhlazená a důstojná změna panovníků.

Dalším důležitým obřadem však bude dění v květnu, kdy Karla oficiálně korunují králem. Půjde o další moment, který zvýrazní začátek nové vlády.

Jaké vyhlídky má královská rodina na další fungování bez královny Alžběty? Můžeme od Charlese očekávat nějaké zásadní změny, jako je „zeštíhlení“ monarchie nebo snad zasahování do politiky?

Karel III. mnohokrát hovořil o tom, že si uvědomuje, že jako král musí zůstat politicky neutrální a že nemůže vyjadřovat své názory tak, jak to mohl dělat v roli prince z Walesu. Myslím si tedy, že si je velmi dobře vědom možného rizika a bude si dávat dobrý pozor, aby nebyl považován za někoho, kdo se vměšuje do politiky. Bude velmi opatrný.

Alžběta byla za svého života velmi silnou osobností a měla velkou podporu veřejnosti. Monarchie je jakožto instituce ovšem velmi silná sama o sobě a je překvapivě schopná se přizpůsobit změnám. Může sice vypadat velmi rigidně a pevně, v případě potřeby se ale dokáže rychle změnit. Bude tedy pokračovat i bez královny.

Momentálně ještě k žádným dramatickým změnám nedošlo. Je to evoluční proces, který nabízí jistotu a stabilitu. O „zeštíhlení“ monarchie se nicméně hovořilo již mnoho let a v jistém smyslu k němu vlastně možná už došlo vzhledem k tomu, že princ Andrew a princ Harry s Meghan nyní nejsou „pracujícími členy královské rodiny“.

V dokumentu se neobjevilo mnoho nových „bombastických“ tvrzení, přispěje však určitě k emocionálnímu odstupu mezi oběma stranami. Vše vlastně působí dojmem rodinné hádky, v epizodách ale nezaznělo nic, co by pověst královské rodiny závažně poškodilo. Nebylo v nich nic konkrétního, proti čemu by se potřebovala vymezit nebo to zpochybnit.

Důvod, proč se o Harrym a Meghan tolik píše, je částečně právě i to, že každý má svůj názor. Každý o nich chce číst a slyšet, ať už proto, aby si potvrdil svůj odpor, nebo svou podporu.

Začátkem roku 2022 skončila finančním vyrovnáním kauza prince Andrewa, která se týkala sexuálního napadení. Jak velký dopad má jeho osobnost na obraz rodiny? A bylo v pořádku, že na pohřbu kráčel za královninou rakví?

Myslím, že lidé obecně očekávali a akceptovali, že se Andrew jakožto královnin syn pohřbu matky zúčastní. Větší otázkou ovšem je, jakou roli bude princ hrát v životě královské rodiny v budoucnu. I když dnes již není jejím pracujícím členem a nemá žádné formální královské povinnosti, stále je její součástí.

I když jakékoliv pochybení vždy popíral, jeho budoucí role zůstává pro zbytek královského kruhu i nadále složitou otázkou. Vždy tu totiž bude existovat riziko poškození královské značky.

Britská královská rodina je nejslavnější královskou rodinou světa, v 21. století už nicméně nejde o instituci, která by působila úplně aktuálně. Řekl byste, že jde o přežitek?

Monarchie je u britské veřejnosti stále oblíbená, i když ne všichni s její existencí souhlasí. Obzvláště v případě mladších lidí je méně pravděpodobné, že pro ni budou mít pochopení.

Jde ale o něco, co se dokázalo přizpůsobit době a co nám stále poskytuje důležitý pocit stability a kontinuity. Na politickém pozadí, které se někdy může zdát naopak chaotické a nestabilní, může občanům dodat klid právě ona.