Hlavní obsah

Lidská práva půjdou nejspíš stranou, Evropa potřebuje plyn

Foto: Profimedia.cz

Loď převážející zkapalněný plyn LNG u izraelských břehů.

Reklama

18. 6. 9:05

Šéfka Evropské komise mluvila tento týden o plném využití potenciálu vztahů mezi EU a Egyptem. Dohoda o navýšení vývozu plynu z Egypta a Izraele ale má i své stinné stránky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu oznamovala dohodu s Egyptem a Izraelem o plynu, označila ji za „historický krok“. Diverzifikace dovozců plynu by měla Unii pomoci se zbavit ruských surovin a pomoci k přechodu od fosilních paliv k trvale udržitelné energii. „Chceme diverzifikovat dovoz k důvěryhodným partnerům a Egypt důvěryhodným partnerem je,“ prohlásila šéfka evropské exekutivy.

Dohoda mezi Egyptem, Izraelem a Evropskou unií umožní, aby byl na území EU dovážen v Izraeli vytěžený plyn, který se bude zpracovávat v Egyptě a do Evropy se pak přepravovat ve zkapalněné podobě (LNG).

Část plynu si bude moci nejlidnatější arabský stát koupit pro svoji potřebu nebo pro další přeprodej. „Pro evropskou energetickou bezpečnost je to historický den,“ radovala se eurokomisařka pro energetiku Kadri Simson.

Dohoda také obsahuje opatření, která by měla vést ke snížení úniků metanu a vyšší produkci vodíku. Očekává se, že také přispěje k nárůstu zahraničních investic do egyptského plynařského průmyslu.

Evropská unie plánuje, že by z Egypta dovážela 14 až 15 miliard kubíků plynu ročně, tedy asi desetinu současného dovozu z Ruska, informuje EUObserver. Egypt hodlá do konce roku zvýšit vývoz plynu o 114 procent, napsal s odvoláním na ministra pro ropu a minerální zdroje Tárika Mollu server Egypt Today.

Egypt ale patří ke státům, které každoročně čelí kritice lidskoprávních organizací i EU kvůli porušování lidských práv. V květnu napsaly otevřený dopis, v němž žádaly, aby Evropská unie reagovala na nedostatečný pokrok země v oblasti lidských práv. Ten by měl mít na unijní podporu vlády Abdal Fattáha Sísího „vážné dopady“.

Neziskovky, mezi nimiž byla například Amnesty International nebo Human Rights Watch, vyjmenovaly i konkrétní kroky, které by měl Egypt podniknout: propustit lidi zadržované na základě náboženské a sexuální identity a orientace, zavést moratorium na trest smrti a časem ho zrušit, ukončit mučení ve věznicích, přestat se zastrašováním občanských aktivistů, ukončit cenzuru, zajistit přístup nezávislých novinářů na Sinajský poloostrov zmítaný konfliktem s radikálními islamisty a další.

Plyn bude hrát klíčovou roli až do roku 2030

Aby vyvinula tlak na prezidenta Sísího, vyzval von der Leyenovou těsně před její návštěvou Káhiry také europoslanec Mounir Satouri, který je parlamentním zpravodajem pro Egypt. „Paní von der Leyenová, z těch 118 milionů eur podpory nebude mít prospěch lid, ale diktátor, a jsou v rozporu s lidskoprávní politikou Evropské unie a Evropského parlamentu,“ napsal na twitteru.

Podporu Egyptu ve výši 300 milionů eur, z čehož 118 milionů tvoří přímý dar z unijního rozpočtu, oznámil už dříve komisař pro rozšíření a sousedství Oliver Varhelyi.

Mezinárodní lidskoprávní organizace jsou ale kritické i k dalšímu účastníkovi dohody, Izraeli. „Evropská unie přechází od jednoho represivního režimu k dvěma dalším. Dá přednost plynu před lidskými právy,“ citovala televize al-Džazíra Pascoea Sabida z neziskovky Corporate Europe Observatory, která se zabývá ovlivňováním politiky EU korporátním lobbingem.

Peníze, které zvýšením vývozu Izrael získá, mohou podle něj pomoci při budování ilegálních osad na Západním břehu a „odklon od ruského plynu půjde na úkor Palestinců“.

Al-Džazírou citované neziskovky Friends of the Earth a Food & Water Action Europe také upozornily na to, že dohoda počítá s tím, že plyn bude hrát v evropské energetice klíčovou roli až do roku 2030, tedy déle, než se čekalo.

Třístranné memorandum zmiňuje i plánovaný projekt EastMed v hodnotě 5,2 miliardy eur, kterým by mohl do Evropy proudit plyn. Potrubí by přes Kypr propojilo východní Středomoří s Řeckem a tím pádem i zbytkem kontinentu. USA ale výstavbu 1900 km dlouhého plynovodu nepodpoří, protože by trvala moc dlouho a byla by příliš nákladná.

Naděje von der Leyenové, že by se jednou měl tímto potrubím převážet vodík, považují experti z organizace Food & Water Action Europe za takřka nesplnitelné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované