Hlavní obsah

Místo amnestie popravy. Tálibán si dál vládne „po svém“

Foto: Profimedia.cz

Obavy panují zejména o životy bývalých afghánských vojáků, žen, etnických menšin a LGBTQ lidí. Ilustrační foto.

Reklama

2. 12. 2021 15:50

Znepokojenému světu slíbili, že afghánským vojákům spolupráci s Američany odpustí. Tvrdili, že budou jiní než Tálibán před 20 lety. Zprávy od samotných Afghánců ale vypovídají o tom, že se Tálibán dávných praktik nevzdal.

Článek

Ve chvíli, kdy se členové afghánských bezpečnostních sil Tálibánu vzdaly, „spravedlnost“ vykonaná jménem vládnoucího radikálního hnutí je neminula. Tálibové zavraždili desítky lidí.

Podrobnosti o řádění Tálibánu v prvních měsících od převzetí moci v Afghánistánu popisuje nový výzkum organizace Human Rights Watch (HRW). Mezi 15. srpnem a 31. říjnem došlo k „hromadným popravám nebo vynucenému zmizení“ 47 bývalých členů afghánských národních bezpečnostních sil (ANSF), včetně vojenského personálu, policie, členů zpravodajských služeb a polovojenských milicí. A to i navzdory tomu, že se Tálibům vzdali.

Tálibán převzal nad Afghánistánem vládu po bleskové ofenzivě v době, kdy ze země po 20 let trvající válce odcházeli poslední američtí vojáci. Hnutí, které předtím vedlo krvavou kampaň proti afghánským bezpečnostním silám, při převzetí moci ujistilo bývalé zaměstnance vlády prezidenta Ašrafa Ghaního, že budou v Afghánistánu v bezpečí.

Zpráva HRW je založena na celkem 67 rozhovorech, včetně 40 osobních zpovědí svědků, příbuzných a přátel obětí a bojovníků Tálibánu. Mnozí vystoupili pod příslibem anonymity. V některých případech rodiny přinášely zprávy, že se po jejich příbuzných slehla zem.

Zjištění HRW si tak přímo odporují s tvrzením Tálibánu. Ten se před mezinárodním společenstvím nechal slyšet, že hodlá vést inkluzivnější vládu než před dvaceti lety. Vůdci slíbili zrušení nebo zmírnění trestů pro všechny, kteří během přítomnosti cizích vojsk v zemi s Američany spolupracovali.

Zpráva se zaměřuje na provincie Ghazní, Hílmand, Kunduz a Kandahár, podle HRW se ale obdobná situace týká i dalších částí země. CNN ani další média nebyla schopna tvrzení ve zprávě nezávisle ověřit.

Všechny tyto informace zástupce mluvčího Tálibánu zamítl s tím, že zmiňovaná všeobecná amnestie začala platit hned první den po převzetí moci v Afghánistánu. „Na základě toho bylo všem vojenským i nevojenským pracovníkům bývalé vlády odpuštěno a bylo jim řečeno, že mohou normálně žít v Afghánistánu, že jim nikdo nemůže ublížit,“ řekl Bilal Karimi pro CNN.

Uznal však, že došlo k jistým „událostem“. Při nich „byli někteří bývalí členové sil zranění“, ale nebylo jich tolik, kolik se uvádí. Dodal, že se veškeré „izolované incidenty“, při kterých došlo ke zraněním, staly „kvůli osobnímu nepřátelství“ spíše než kvůli politice Tálibánu.

„Nejméně stovka zabitých nebo zmizelých“

Počínaje 15. srpnem, kdy Tálibán převzal moc v Kábulu, nechal Tálibán zmizet či zavraždil více než stovku bývalých příslušníků bezpečnostních sil. „Zaměřili se také na rodinné příslušníky bývalých členů bezpečnostních sil,“ dodávají výzkumníci HRW s tím, že tento počet zahrnuje jen 4 ze 34 provincií.

Co následuje po jedné nečekané návštěvě Tálibů, popsal HRW muž z Kandaháru. Tálibové hledali jeho bratra, bývalého člena ANSF. „Ozvalo se zaklepání na dveře. Tálibán se zeptal: ‚Je váš bratr doma?‘ Řekl jsem ne. ‚Neboj se, řekni mu, chceme s ním mluvit.‘ Řekl jsem ne, není doma. O pár dní později sebrali mého bratra přímo na ulici. Hledali jsme ho všude. Šli jsme k Tálibánu, který popřel, že by mu cokoli udělal. O dva dny později jsme našli jeho tělo.“

„Amnestie slíbená vedením Tálibánu nezabránila místním velitelům v zabíjení bývalých afghánských vojáků a policistů,“ uvedla představitelka HRW Patricia Gossmanová. „Tálibán teď musí zamezit dalšímu zabíjení, dohnat odpovědné lidi před soud a odškodnit rodiny obětí,“ dodala.

Bývalý bojovník Tálibánu pak popsal, že se zabíjení netýkalo jen vojenských složek, ale také úředníků. „Velitelé [vězeňského úředníka] po několika dnech [po převzetí kontroly nad Kunduzem] povolali zpět do práce. Řekli: ‚Vaše práce je tady, tuhle práci už přece znáte‘. Muhammada zastřelili ještě mezi dveřmi,“ řekl pro HRW.

„V týdnech před obsazením Kábulu Tálibánem zabíjeli z pomsty, cílili i na vládní úředníky, kterých ve velkých městech a podél klíčových dálnic přibývalo,“ říká HRW a dodává, že „Tálibán prostřednictvím svých zpravodajských operací a přístupu k zaměstnaneckým záznamům, které po sobě zanechala bývalá vláda, určoval nové cíle pro zatčení a popravu.“

Informace, které tak původně měly sloužit „programu amnestie“ a zaručit bezpečí vzdávajících se členů ANSF, nakonec Tálibán zneužil k „zadržení, hromadné popravě nebo násilném zmizení jednotlivců během několika dní od jejich registrace, přičemž jejich těla byla ponechána příbuzným.“

HRW ve zprávě píše, že „mnoho dotazovaných Afghánců vyjádřilo strach z registrace u Tálibánu pro získání amnestie, protože by následně mohli čelit násilné odvetě. Tálibán zároveň hledal a zadržoval lidi, kteří se nezaregistrovali.“

Tálibové měli dál pátrat také po příbuzných bývalých členů bezpečnostních složek. „Často vyhrožovali a zneužívali rodinné příslušníky, aby prozradili, kde se ti lidé ukrývají,“ uvádí zpráva a dodává, že „někteří byli nakonec zatčeni, popraveni nebo vzati do vazby, aniž by byla známá jejich lokace nebo spáchaný prohřešek.“

HRW tvrdí, že zatímco představitelé Tálibánu opakovaně popírají, že by jejich složky zabíjely, „přibývající důkazy naznačují, že hromadné popravy, mizení a jiné zneužívání, provádí vysoké vedení Tálibánu na okresní nebo provinční úrovni.“ Předseda afghánské vlády vedené Tálibánem Muhammad Hasan Achund ve svém sobotním veřejném projevu popřel, že by k takovým odplatám docházelo.

Tálibán 21. září oznámil zřízení komise pro vyšetřování zpráv o porušování lidských práv, korupci, krádežích a dalších zločinech. Podle HRW ale „k 22. listopadu komise neoznámila žádné vyšetřování jediného nahlášeného zabití, ačkoli zaznamenává report o zatčení několika členů Tálibánu za krádeže a propuštění dalších pro korupci.“

Ženy a menšiny

Zjištění HRW jen doplňují řadu dalších zpráv o násilnostech, které se v Afghánistánu od odsunu cizích vojsk dějí. 30. srpna vojáci Tálibánu údajně zabili 13 etnických Hazárů, včetně devíti vzdávajících se bývalých vojáků, a 17leté dívky, zjistila v říjnu organizace Amnesty International.

Od stažení USA z Afghánistánu a následného převzetí moci Tálibánem panují obavy z dlouhodobého pronásledování etnických a náboženských menšin. Za předchozí vlády Tálibánu byla terčem menšinová etnická skupina Hazárů. Neméně jsou v ohrožení ženy jakékoli etnické příslušnosti.

V září Tálibové zavraždili těhotnou policistku přímo před očima její rodiny. Médiím to potvrdila sestra zavražděné Negar Masoomiová i místní novináři. Žena byla v osmém měsíci těhotenství. Tálibán odmítl, že by se na její vraždě jakkoli podílel.

Podle videa nahraného synem zavražděné vešli příslušníci Tálibánu k nim do domu, jeho s bratry zajali a svázali. „Zabili nám matku před očima. Zabili ji nožem,“ říká ve videu Hanif. Jeho samotného zabili Tálibové o měsíc později.

Obavy rostou také o práva náboženských menšin, LGBTQ lidí a bývalých úředníků. Když v září skupina žen v Kábulu protestovala proti vyhlášení čistě mužské vlády, bojovníci Tálibánu je bili biči a holemi. Ženám bylo na základě omezení nových médií nedávno zakázáno vystupovat v televizních dramatických pořadech.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované