Článek
Počet obětí čtvrtečních izraelských útoků v Pásmu Gazy vzrostl na 53 – především ve městě Gaza – a celkově už v celé oblasti od začátku války dosáhl více než 64 000, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová ve čtvrtek podle agentury AFP označila situaci v úzkém pobřežním pásmu za genocidu. Je první členkou evropské exekutivy, která se tak vyjádřila.
„Genocida v Gaze ukazuje neschopnost Evropy jednat a mluvit jedním hlasem, a to i ve chvíli, kdy se v evropských městech šíří demonstrace,“ řekla v projevu na vysoké škole v Paříži nejvýznamnější členka EK po její předsedkyni Ursule von der Leyenové.
K závěru, že izraelský způsob vedení války v Pásmu Gazy představuje genocidu, tedy cílený pokus vyhladit určitou skupinu obyvatel nebo její část, dospěly v červenci dvě izraelské neziskové organizace: lidskoprávní organizace Betselem a organizace Lékaři za lidská práva-Izrael (PHRI). Jihoafrická republika už v prosinci 2023 podala u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR v Pásmu Gazy dopouští genocidy a porušuje úmluvu OSN o zabránění genocidě a jejím trestání z roku 1948. ICJ řízení zahájil loni v lednu, ale zatím vynesl jen několik předběžných opatření a nerozhodoval o tom, zda se Izrael genocidy dopouští.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickým hnutím Hamás uvedlo, že ve čtvrtek zveřejněný celkový počet palestinských obětí války, který přesáhl 64 000, zahrnuje i přibližně 400 osob, které byly v minulosti vedeny jako pohřešované a nyní byly po ztotožnění prohlášeny za mrtvé, píše agentura AP. Počet úmrtí v důsledku akutní podvýživy podle čtvrtečních údajů ministerstva vzrostl na 370.
Podle svědků citovaných agenturou Reuters izraelské tanky pronikly ve městě Gaza hlouběji na předměstí Šajch Radván, zatímco letecké údery zasáhly čtvrtě Tuffáh, Zajtún, Sabra a Šudžáija. Izraelská armáda zde novou ofenzivu zahájila v polovině srpna s proklamovaných cílem úplně zničit Hamás.
Z města Gaza i ve čtvrtek prchali další obyvatelé. Podle izraelské armády, která opakovaně vydává příkazy k evakuaci jednotlivých částí, město opustilo již 70 000 lidí. Podle palestinských úřadů je jejich počet méně než poloviční, píše agentura Reuters s tím, že před vypuknutím současné války žilo ve městě okolo milionu lidí.
Někteří obyvatelé i přes opakované izraelské výzvy k odchodu na jih pásma odmítají město opustit. Mnozí obyvatelé města i celého pásma byli v minulých měsících nuceně vysídleni vícekrát. „Tentokrát ze svého domu neodejdu. Chci tady zemřít. Je jedno, jestli odejdeme nebo zůstaneme. Desítky tisíc lidí, kteří ze svých domovů odešli, Izrael stejně také zabil. Tak proč se namáhat?“ cituje agentura Reuters jistou matku pěti dětí. Obyvatelé mají mimo jiné odejít do oblasti Mavásí na jihu pásma.
Mavásí je takzvaná humanitární zóna, kde žijí stovky tisíc uprchlíků, velká část z nich ve stanech. Humanitární zóny jsou oblasti označené v minulosti Izraelem jako bezpečné, do kterých se podle izraelské armády mají stahovat obyvatelé z bojových zón Pásma Gazy. Mavásí se ovšem navzdory svému statusu humanitární zóny opakovaně stala cílem izraelských vzdušných úderů.
Nová ofenziva vyvolala silnou kritiku jak v zahraničí, kde vzbuzuje obavy ohledně dalšího zhoršení již beztak rozsáhlé humanitární krize v pásmu, tak v Izraeli, kde proti rozhodnutí vlády rozšířit válku protestovaly statisíce občanů. Žádali okamžité uzavření dohody o příměří s Hamásem, která by zajistila propuštění rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 64 231 Palestinců. OSN tato data považuje za spolehlivá. Nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, interní data izraelské armády ale vycházejí z toho, že 83 procent palestinských obětí jsou civilisté.
