Hlavní obsah

Návrat ke Kimovi. Nedávno uprchl z KLDR na jih, teď utíkal opačně

Foto: Profimedia.cz

Jihokorejští vojáci hlídkují u plotu z ostnatého drátu podél řeky Imdžin.

Reklama

3. 1. 12:22

Člověk, který o víkendu překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje do KLDR, byl pravděpodobně Severokorejec, jenž v roce 2020 uprchl přes stejnou část demilitarizované zóny na jih.

Článek

Utéct z Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) patří k největším a nejpřísněji trestaným prohřeškům, kterých se mohou Severokorejci dopustit. Přesto úspěšný útěk ze Severu na Jih od 90. let vykonalo téměř 34 tisíc lidí. Případů útěku v opačném směru je mnohem méně. Natož aby si utečenec ze Severu život v Jižní Koreji rozmyslel a vrátil se stejně nebezpečnou cestou domů.

Přesto se tak děje. V sobotu v 18:40 zachytila sledovací zařízení jihokorejských bezpečnostních složek osobu, která přelézala plot z ostnatého drátu na hranicích mezi Jižní Koreou a KLDR. Senzory na plotě spustily poplach, uvedla armáda na brífinku pro zpravodajská média.

Pozornost však osoba vzbudila až ve 21:20, kdy ji vojáci viděli v demilitarizované zóně. Ve 22:40 tato osoba překročila vojenskou demarkační linii, čímž se dostala na severokorejskou půdu, uvedla armáda. Teprve poté vojsko objevilo důkazy o prvním překročení plotu. Vojáci se ji pokusili zadržet, ale nenašli ji. Jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS) následně do KLDR vyslal skrze horkou linku žádost o ochranu tohoto člověka.

V pondělí jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že uprchlík je pravděpodobně Severokorejec, který v roce 2020 uprchl přes stejnou část demilitarizované zóny na jih. „Úřady předpokládají, že tato osoba je severokorejský uprchlík. Dostupné informace nyní prověřují,“ napsalo v prohlášení jihokorejské ministerstvo obrany.

„Videonahrávky ukazují, že muž měl podobný vzhled a oblečení jako člověk, který uprchl do Jižní Koreje v listopadu 2020,“ řekl novinářům jeden z představitelů ministerstva. Jihokorejská vláda si nemyslí, že by v tomto případě šlo o špionáž, dodal.

Podle jihokorejské agentury Jonhap je navrátivším uprchlíkem bývalý severokorejský gymnasta, který předloni v listopadu přeskočil ve východní části demilitarizované zóny pohraniční bariéru, aby se dostal do Jižní Koreje.

Jeden z nejzávažnějších zločinů

Od konce 90. let, kdy Severní Korea zažila rozsáhlý hladomor, přeběhlo do Jižní Koreje asi 34 000 Severokorejců, aby se vyhnuli chudobě nebo politickému útlaku ve vlasti. Více než dvě třetiny uprchlíků tvoří ženy. Naprostá většina z nich však přišla přes Čínu nebo země jihovýchodní Asie; případy útěku přes demilitarizovanou zónu jsou vzácné. Výjimečné jsou také případy zběhnutí z Jižní Koreje do chudé a autoritářské Severní Koreje.

Za posledních deset let se z Jižní Koreje vrátilo jen asi 30 běženců, uvádějí jihokorejské vládní statistiky.* Podle pozorovatelů šlo většinou o lidi, kteří se nedokázali přizpůsobit životu v silně konkurenčním prostředí kapitalistické Jižní Koreje, měli velké dluhy nebo jim severokorejští agenti hrozili násilím na jejich blízkých v KLDR. Jihokorejské ministerstvo obrany nesdělilo, z jakého důvodu se podle něj tento uprchlík rozhodl o víkendu vrátit do KLDR.

Hanawon

Severokorejští uprchlíci jsou v Korejské republice nejprve umístěni do Hanawonu, převýchovného centra. Každý uprchlík v něm musí pobýt minimálně tři měsíce, v rámci kterých absolvuje vzdělávací program na zmírnění sociálně-ekonomické a psychologické úzkosti, překonání překážek kulturní heterogenity a praktické školení zaměřené na porozumění kapitalismu a vydělávání peněz, uvádí v knize Svědectví o životě v KLDR Nina Špitálníková.

Překročení hranice se řadí mezi nejzávažnější politické trestné činy. Pokud je Severokorejec chycen, nedochází k žádnému soudnímu procesu, vše se odehrává na základě „přiznání viny“, často vynuceného mučením. Zadržení jsou zpravidla informováni o tom, že zradili svého vůdce, a proto si zaslouží popravu. Ale díky „milosrdenství Korejské strany práce“ nebude poprava vykonána a zadržení budou pracovat ve jménu státu po zbytek života v „kontrolních táborech“.

Ty jsou kromě těžké práce nechvalně známé systematickým zneužíváním a nelidskými podmínkami, pravidelným týráním, včetně sexuálního napadání, nucenými potraty znásilněných žen, mučením a popravami, dodává ve své knize koreanistka Nina Špitálníková.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950–1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt ukončilo příměří, nikoliv podpis řádné mírové smlouvy.

Země rozděluje demilitarizovaná zóna, která je považována za nejsilněji ozbrojenou hranici na světě. V pásmu širokém čtyři kilometry a dlouhém 248 kilometrů (a v jeho okolí) leží odhadem na dva miliony min, píše AP. Hranici střeží vojáci, tankové pasti a ploty z ostnatého drátu. Podle The New York Times jsou k okamžitému boji na hranicích připraveny dva miliony vojáků. V noci je jižní okraj zóny osvětlen zářivými světly.

Kdykoli dojde k narušení a pohraniční stráže se nepodaří uprchlíka zadržet, spustí se poplach na obou stranách hranice. V roce 2017 severokorejské jednotky zahájily krupobití kulek v neúspěšné snaze zastavit vojáka, který přeběhl na jih přes Panmunjom, takzvanou vesnici příměří, která se rozprostírá na hranici.

Přejezdy z jihu na sever jsou ještě vzácnější. Když v roce 2020 severokorejský přeběhlík, který žil na jihu, přeplaval řeku a uprchl zpět do svého rodného města na severu, KLDR uzavřela celé město ze strachu, že by mohl přinést koronavirus.

Příkaz zastřelit každého

Později téhož roku Severní Korea pobouřila Jih, když její jednotky ve vodách poblíž hranic zastřelily jihokorejského úředníka pro rybolov. Jih, podle kterého se úředník pokoušel přeběhnout, obvinil Severokorejce ze spálení jeho těla na moři. Sever přiznal, že ho zabil. Podle verze Severokorejců ale vojáci nemohli tělo najít, a tak z obav z rozšíření nemoci jeho plavidlo spálili.

Podle dostupných informací mají severokorejští pohraničníci příkaz přeběhlíky střílet, aby se zabránilo zavlečení koronaviru do země.

V roce 2012 přeběhlý severokorejský voják nejenže bez odhalení přelezl ploty z ostnatého drátu – aby upoutal pozornost, musel zaklepat na dveře jihokorejských kasáren. Po této ostudě jihokorejská armáda instalovala na hranici další sledovací zařízení, včetně elektronických senzorů.

O rok později uprchl ze Severní Koreje do Číny muž známý pod svým čínským jménem jako Ču Sien-ťien. Po překročení řeky oddělující obě země vykradl několik domů a pobodal starší ženu v taxíku. Čínské úřady ho poslaly do vězení, kde si odseděl devět let. S blížícím se dnem propuštění a deportací zpět do KLDR však utekl znovu.

Podle záběrů zveřejněných Beijing News Ču v noci z 19. října utekl přes střechu vězení a přes nejbližší elektrický plot se přehoupl na svobodu. Za informace vedoucí k jeho dopadení byla vypsána velká odměna. Až o čtyřicet dní později se Severokorejec v čínské televizi objevil znovu – vyhublého a zjevně zničeného muže na útěku dostala čínská policie.

únoru minulého roku se povedlo přeběhlíkovi v neoprenu nepozorovaně přeplavat východní námořní hranici mezi oběma zeměmi. Hlídky si ho všimly až ve chvíli, kdy kráčel po silnici. Obdobné případy zpravidla přes noc pohřbí kariéry vojenských velitelů. Z tohoto důvodu důstojníci přidělovaní do východní části hranice často svou misi označují jako „směnu na hřbitově“.

* Větu „Za posledních deset let se vrátilo do Jižní Koreje jen asi 30 běženců, uvádějí jihokorejské vládní statistiky“ jsme opravili na „Za posledních deset let se z Jižní Koreje vrátilo jen asi 30 běženců, uvádějí jihokorejské vládní statistiky“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované