Hlavní obsah

„Necháváte nás na holičkách“. Ukrajina marně vyhlíží zbraně z Německa

Foto: Profimedia.cz

Vláda německého kancléře Olafa Scholze slíbila Ukrajincům i dodávky těžkých zbraní. Podle listu Die Welt je ale zatím neposlala.

Reklama

30. 5. 11:44

Německá vojenská podpora Ukrajině není tak silná, jak by se mohlo zdát. Spolková vláda čelí obvinění z toho, že nedodržela svůj slib poskytnout Ukrajincům těžké zbraně.

Článek

Začátek války na Ukrajině vedl k historické změně německého postoje k dodávání zbraní do konfliktních oblastí. Německý kancléř Olaf Scholz schválil dodávky protitankových a protiletadlových zbraní na Ukrajinu.

Deník Die Welt ovšem poukazuje na to, že Německo od té doby svůj postoj opět přehodnotilo. Dokument, ke kterému se novináři německého listu dostali, odhaluje, že Německo poslalo na Ukrajinu od 25. března pouze dva balíky zbraní. Obsahovaly 4 600 protitankových min, součástek do kulometů, vysílaček, ručních granátů a dalších výbušnin.

Sliby chyby

Ukrajina přitom Berlín během této doby opakovaně vyzývala, aby jí dodal těžké zbraně. Na německou vládu se obrátila jednou v dubnu a poté i v květnu s urgentní žádostí o poskytnutí tanků a dalších obrněných bojových vozidel.

Přestože Berlín ujišťoval, že Ukrajina může s těžkými zbraněmi z Německa počítat, dodávek se Kyjev zatím nedočkal. „Z vojenského hlediska nechává Berlín Ukrajinu jednoduše na holičkách,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk pro deník Bild.

Jeho kritika mířila zejména na hlavu německého kancléře, který dosud svým podpisem nestvrdil převod 100 bojových vozidel pěchoty Marder, ačkoli je zbrojařský koncern Rheinmetall nabídl už na konci února a dodávku schválili ministři zahraničí a hospodářství.

Scholzova sociálnědemokratická strana o víkendu čelila nařčením z toho, že ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu klamala německou veřejnost, poslance i další vládní strany.

Deník The Times poukazuje na to, že sociálnědemokratická náměstkyně ministra obrany Siemtje Möllerová tvrdila, že NATO došlo ke kolektivní dohodě, že Ukrajině „nebude dodávat žádné obrněné transportéry ani bojové tanky západního typu“. Důvodem měly být obavy z toho, že by Rusko mohlo dodávky vybraných západních těžkých zbraní vnímat jako vstup Aliance do války.

Její tvrzení vyvrátila Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, která je předsedkyní obranného výboru Spolkového sněmu, kde zastupuje koaliční stranu liberálních svobodných demokratů (FDP).

Proti výrokům německé sociální demokracie se postavila také česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která poznamenala, že podobná dohoda neexistuje nebo o ní Česká republika neví. Pokud by některý ze zástupců Aliance s takovým návrhem přišel, Česko by ho nepodpořilo, dodala.

O dohodě neslyšel ani slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Poznamenal, že když se podívá na dodávky například ze Spojených států, Velké Británie nebo Kanady, tak si nemyslí, že by se měla informace zakládat na pravdě.

Proti výrokům se postavil také litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Deníku Bild am Sonntag řekl, že žádná taková dohoda „rozhodně nikdy nebyla projednávána“.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba si minulý týden na Světovém ekonomickém fóru stěžoval na nedostatečnost německé vojenské pomoci. „Každý den, který stráví rozhodováním, umírají lidé,“ dodal Kuleba.

Scholz minulý týden zopakoval, že Německo je odhodlané podporovat Ukrajinu. Podle deníku The Times ovšem položil řadu řečnických otázek, které vyvolaly pochybnosti o tom, nakolik se to projeví v realitě.

„Jádrem věci je otázka: lze proti násilí bojovat násilím? Nebo jak někteří lidé říkají: lze dosáhnout míru pouze beze zbraní? Je jasné, že o takových otázkách je třeba diskutovat,“ řekl Scholz během projevu na katolickém sjezdu ve Stuttgartu.

Německá armáda posiluje

Samotné Německo přitom ve zbrojení tváří v tvář ruské hrozbě pokračuje. Německá vláda a konzervativní opozice se v neděli shodly na schválení zvláštního zbrojního fondu o objemu 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun), který má sloužit k modernizaci německé armády. Vytvoření fondu, o kterém bude ještě tento týden hlasovat Spolkový sněm, oznámil v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu kancléř Scholz.

Dohoda, jež zahrnuje změnu rozpočtových pravidel v národní ústavě, byla uzavřena po týdnech obtížných vyjednávání mezi vládní koalicí a konzervativní Křesťanskodemokratickou unií, píše agentura AFP.

„Těch 100 miliard bude investováno do vybavení armády, které je k posílení naší zemské a spolkové obrany nutně potřebné. Projekty s nejvyšší prioritou tak nyní budou moci být rychle prosazeny,“ řekla německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí ráno v televizi ZDF. Dodala, že vojáci konečně dostanou výstroj a výzbroj, které si zaslouží.

Scholz vedle zbrojního fondu slíbil také to, že Německo bude s okamžitou platností každý rok dávat na armádu přes dvě procenta hrubého domácího produktu, jak zní členský závazek zemí Severoatlantické aliance.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované