Článek
Podle současných klimatických závazků se předpokládaný globální nárůst teploty v průběhu tohoto století snížil jen mírně a závazky zemí „téměř neovlivňují situaci“, píše server Euronews. Svět směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia, ačkoli Pařížská dohoda usiluje o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 stupně, uvádí letošní zpráva OSN.
Ta vychází jako předvoj konference OSN o změně klimatu (COP30), která začíná příští týden. V pondělí se zástupci zemí, neziskové organizace, akademici a další sejdou v brazilském Belému, diskutovat budou o opatřeních v boji proti změně klimatu.
Výroční zprávu zveřejnil před zasedáním Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a uvádí v ní přehled rozdílu současných a odhadovaných budoucích emisí. Podle ní pouze 60 zemí podepsaných v Pařížské dohodě plánuje k září letošního roku nová klimatická opatření, která mají zmírnit oteplování do roku 2035.
Jen „kapky v moři“
Pokud by všechna opatření skutečně vstoupila v platnost, globální teploty by byly vyšší o 2,3 až 2,5 stupně Celsia. Za současných podmínek bez jejich zavedení by byl stav vyšší o 2,8 stupně. To je jen o 0,3 stupně méně, než předpokládala loňská zpráva. „Je to pokrok, ale zdaleka ne dostačující,“ okomentoval poznatky generální tajemník OSN António Guterres ve videozprávě. „Současné závazky stále směřují ke klimatické krizi.“
Rozsah potřebného snížení emisí a krátká doba na jeho splnění podle autorů zprávy ukazuje, že globální teplota zůstane nad hranicí 1,5 stupně Celsia i v příštím desetiletí. Současným cílem EU je do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti úrovni z roku 1990. „Národy měly tři pokusy splnit sliby dané v rámci Pařížské dohody a pokaždé se jim to nepodařilo,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP. „Ačkoli národní klimatické plány přinesly určitý pokrok, zdaleka to nestačí.“
Ředitelka pro klima v organizaci Nature Conservancy Clare Shakyová pro server Euronews zdůraznila, že je třeba využít konferenci příští týden k dalšímu řešení problémů. „Příležitost, která se naskytne na COP30, je krátká, ale velká. V příštích dvou týdnech, kdy se pozornost světa obrátí na klima, musíme využít této chvíle a požadovat rychlejší a odvážnější opatření.“
V současné době je v šestici největších producentů skleníkových plynů Čína, Spojené státy americké, Indie, Evropská unie, Ruská federace a Indonésie. Z těchto šesti zemí byla EU jedinou, která v roce 2024 skutečně snížila emise, a to o 2,1 procenta.
Místo světových lídrů konají starostové
V brazilském Riu de Janeiro se od pondělí koná třídenní jednání tří stovek starostů z celého světa, kteří se zavázali ke spolupráci v boji proti klimatickým změnám, napsala agentura AP. Schůzka organizovaná skupinou C40 , která sdružuje starosty velkých měst, předchází konferenci COP30. Té se podle televize Sky News zúčastní méně než 60 světových lídrů - to je nejméně za poslední roky. Iniciativu zatím převzali právě starostové.
Už v pondělí se dohodli na společné iniciativě Cool Cities Accelerator (Urychlovač ochlazení měst), jejímž cílem je do pěti let mimo jiné s ohledem na klimatické změny zlepšit stavební standardy či vysázet více stromů ve městech.
Starosta Londýna Sadiq Khan na setkání mluvil o tom, že zatímco starostové v boji proti klimatickým změnám dlouhodobě konají, mnohé země opatření v boji proti oteplování odkládají, či klimatickou změnu popírají. Zmínil i zářijové vyjádření Donalda Trumpa na Valném shromáždění OSN, kde americký prezident označil změnu klimatu za největší podvod na světě.
Setkání v Riu se účastnila také starostka amerického města Phoenix Kate Gallegová, která si vysloužila potlesk, když řekla, že přiváží dobré zprávy ze Spojených států. „Je nás zde 50 měst z USA a všichni jsme se zavázali k ambiciózní klimatické akci. Takže zatímco naše vláda dělá krok zpět, tato města jdou vpřed,“ uvedla Gallegová.
