Hlavní obsah
Online

Bělorusko vyslalo k ukrajinské hranici speciální síly, prý reaguje na kroky Kyjeva

Foto: Profimedia.cz

Běloruští vojáci během únorového společného cvičení s ruskou armádou.

Reklama

10. 5. 4:02
aktualizováno • 10. 5. 23:48

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace

  • Česko nahradí Rusko v Radě OSN pro lidská práva. Rozhodlo o tom Valné shromáždění OSN. Podrobněji zde.
  • Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl dnes podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 000 vojáků.
  • Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to dnes firma na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil.
  • Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Prohlásila to ředitelka amerických tajných služeb Avril Hainesová. Podle ní Putin kalkuluje s tím, že odhodlání Západu postupně zeslábne.
  • Litevský parlament jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát, uvedl zpravodajský server Delfi. Kremelský režim se podle usnesení snaží zničit ukrajinský národ, a proto by takové počínání mělo být uznáno za genocidu.
  • Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: pokud zvítězí v bitvě o Donbas, bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podrobnosti v tomto článku.

Válečnou situaci jsme sledovali online i v pondělí

  • Marija Aljochinová z Pussy Riot opustila Rusko, sdělil advokát

    Ruská opoziční aktivistka Marija Aljochinová z punkové a feministické skupiny Pussy Riot navzdory loňskému trestu opustila Rusko. Agentuře Interfax to dnes řekl její právník Daniil Berman. Podle deníku The New York Times (NYT) Aljochinová unikla dohledu policie v převleku za kurýra a nyní je v Litvě.

    Soud v Moskvě loni v září Aljochinové na rok omezil svobodu kvůli tomu, že se v lednu zúčastnila protestu proti uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Podle soudu porušila hygienická nařízení v souvislosti s covidem-19. Trest spočívá v tom, že aktivistka nesmí bez souhlasu úřadů opouštět byt přes noc od 22:00 do 6:00, měnit bydliště, odjíždět mimo Moskvu ani se účastnit hromadných akcí.

    Ruské úřady po invazi na Ukrajinu přitvrdily vůči kritikům Kremlu a podle NYT Aljochinové oznámily, že její domácí vězení změní na trest 21 dní ve vězeňské kolonii. Právě to ji přimělo k rozhodnutí odjet za hranice.

  • Ukrajina hlásí osvobození několika obcí v Charkovské oblasti

    Ukrajinské síly osvobodily z rukou ruských okupačních vojsk další obce v Charkovské oblasti na východě země – Rubižne, Bajrak, Čerkaski Tyšky a Ruski Tyšky. Dnes to ve svém pravidelném večerním hlášení oznámil generální štáb ukrajinské armády. Podle agentury Reuters by ukrajinská protiofenziva v oblasti mohla znamenat posun ve vývoji války a ohrozit ruský postup.

    Zahájení protiútoku u Charkova a Izjumu v Charkovské oblasti minulý týden oznámil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. V pátek pak generální štáb ohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly obnovily kontrolu nad obcemi Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo, Peremoha a částečně také nad vsí Čerkaski Tyšky.

  • Italský premiér jednal s Bidenem

    Italský premiér Mario Draghi se setkal v Bílém domě s americkým prezidentem Joem Bidenem, kde vyjádřil touhu po dalších jednáních s cílem ukončit válku na Ukrajině. Draghi také poděkoval Bidenovi za jeho pohostinnost ve Washingtonu.

    „Vazby mezi našimi dvěma zeměmi byly vždy silné a tato válka na Ukrajině je posílila. Putin si myslel, že nás může rozdělit. Společně odsuzujeme invazi na Ukrajinu a sankcionujeme Rusko. Ale musím vám říci, že v Itálii a v Evropě lidé chtějí vidět konec těchto masakrů, tohoto násilí. A lidé přemýšlejí o tom, co můžeme udělat, abychom přinesli mír,“ uvedl Draghi.

  • Portugalsko vyšetřuje ruské emigranty kvůli zneužívání údajů běženců z Ukrajiny

    Portugalská policie dnes provedla razii v prostorách radnice města Setúbal, ležícího nedaleko Lisabonu. Důvodem bylo vyšetřování podezření, že ruský manželský pár žijící léta v Portugalsku a údajně podporující ruského prezidenta Vladimira Putina využíval svou pomoc ukrajinským emigrantům ke špionáži. Informují o tom dnes místní média.

    Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa kvůli kauze, která vypukla minulý měsíc, vyzval k důkladnému prověření všech uprchlických center v zemi, aby se zajistilo, že osobní údaje běženců neskončí v „nechtěných rukách“.

    Premiér António Costa v této souvislosti varoval, aby kauza v zemi nevyvolala atmosféru „honu na čarodějnice“. Důsledkem aféry je totiž také sílící kritika Portugalské komunistické strany (PCP), která se v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu vyhýbá výrazu invaze a kritizuje sice válku, ale také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož viní z údajného pronásledování komunistů.

  • Na Ukrajině zemřela při ostřelování ukrajinská novinářka a blogerka

    Při ostřelování vesnice Ševčenkove v Kyjevské oblasti zemřela ukrajinská novinářka Oksana Hajdarová, která byla známá svojí kritikou ruského vedení na sociálních sítích. Novinářka a blogerka zemřela 11. nebo 12. března společně se svojí matkou, zpráva o jejím úmrtí se ale objevila až nyní, napsala dnes ukrajinská agentura Unian.

    O úmrtí novinářky na Facebooku napsal šéf ukrajinského svazu novinářů Serhij Tomilenko a vyjádřil upřímnou soustrast jejím blízkým.

    Hajdarová psala na historická témata a na sociálních sítích publikovala pod pseudonymem Ruda Pani. Podle Tomilenka ve svých textech odsuzovala „imperiální ambice ruského vedení“ a jeho snahy ovládnout Ukrajinu.

  • Do Německa přijeli ukrajinští vojáci, jež se budou cvičit na houfnicích PzH 2000

    V německé spolkové zemi Porýní-Falc dnes přistálo několik desítek vojáků z Ukrajiny, které čeká výcvik se samohybnými houfnicemi PzH 2000. Podle agentury DPA jde zřejmě o nejmodernější dělostřelecký systém.

    Vojáci budou v dělostřeleckém výcvikovém středisku v Idar-Obersteinu, uvádí DPA s odvoláním na zdroje ve spolkové vládě. Na obranu proti ruským útokům plánují Německo a Nizozemsko darovat Ukrajině celkem 12 houfnic PzH 2000. Každou z nich obsluhuje pět vojáků. Výcviku v Německu se tedy účastní 60 ukrajinských vojáků, přijeli ale i technici a tlumočníci.

    Vojáci do Německa přiletěli z Polska a jejich výcvik potrvá asi 40 dnů. Musejí se naučit s houfnicemi jezdit, střílet z nich a odstraňovat problémy při jejich provozu.

  • Zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk

    První prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk zemřel po dlouhé nemoci, informovala místní média. Ukrajinský poslanec Dmitrij Razumkov řekl, že Kravčuk, který byl prezidentem v letech 1991 až 1994, byl „osobou, která stála u počátků moderní ukrajinské státnosti“.

    Ukrajinský prezidentský poradce Anton Geraščenko na Twitteru uvedl, že Kravčuk byl „historickou postavou a hrál obrovskou roli v mírovém osamostatnění Ukrajiny“.

  • Během úterý rezignovali čtyři ruští gubernátoři

    Čtyři ruští gubernátoři dnes rezignovali, protože se země připravuje na dopad ekonomických sankcí, píše agentura Reuters. Šéfové oblastí Tomsk, Saratov, Kirov a Marij El oznámili své okamžité odchody z funkce, zatímco šéf oblasti Rjazaň uvedl, že už nebude kandidovat v dalších volbách. Volby do všech pěti krajů se mají konat v září.

    Ruští gubernátoři jsou voleni, ale jsou politicky podřízeni Kremlu. Nepopulární gubernátoři jsou pravidelně odvoláváni z funkcí. Několik odcházejících regionálních lídrů zastupuje regiony, kde loni vládnoucí blok Jednotné Rusko získal slabé podíly hlasů v parlamentních volbách, píše The Guardian.

  • Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka

    Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to dnes firma na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou.

    Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně. což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

    Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža.

  • EK stále marně přesvědčuje Maďarsko, aby podpořilo embargo na ruskou ropu

    Evropská komise hledá další cesty, jak pomocí investic do maďarské ropné infrastruktury přesvědčit Budapešť, aby přestala blokovat zamýšlené embargo EU na dovoz ruské ropy. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová se po pondělní návštěvě Budapešti hodlá v nejbližší době spojit se zástupci zemí z okolí Maďarska, aby probrali možnosti spolupráce při zásobování ropou, řekl dnes novinářům mluvčí unijní exekutivy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes prohlásil, že nové sankce by mohli v pondělí odsouhlasit ministři zahraničí členských zemí bloku.

    Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů k financování vojenské agrese, však odmítá podpořit Maďarsko. Rozhodlo se tak přesto, že Brusel navrhl pro země nejvíce závislé na ruské ropě výjimky, které mají vedle Maďarska získat i Slovensko a Česko.

  • Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly

    Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl dnes podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 000 vojáků.

    Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.

    „Musíme reagovat na seskupení až 20 000 vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení Hulevič.

  • WHO: Kvůli nemožnosti léčit chronické nemoci zemřelo na Ukrajině přes 3000 lidí

    Na Ukrajině od začátku ruské invaze zemřelo nejméně 3000 lidí kvůli tomu, že neměli přístup k léčbě chronických nemocí. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Tato agentura na Ukrajině doposud zaznamenala asi 200 útoků proti zdravotnickým zařízením.

    „Ve 40 procentech domácností žije nejméně jeden člověk, který potřebuje léčbu chronického onemocnění, ke které se nyní nemůže dostat. To má za následek odhadem nejméně 3000 úmrtí, kterým šlo zabránit,“ řekl Kluge. Mluvil v této souvislosti o nemocech, jako je rakovina nebo HIV/AIDS.

    Také šéfka ukrajinské monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Matilda Bognerová řekla, že sleduje zvyšující se míru úmrtnosti kvůli tomu, že se lidé nedostanou k lékařské péči. Připomněla případ z obce Jahidne v Černihivské oblasti, kde ruští vojáci ve sklepě školy drželi skoro měsíc asi 300 místních obyvatel. Deset starších lidí zemřelo kvůli tomu, že ve sklepě panovaly mizerné podmínky a Rusové jim neumožnili z něj odejít.

  • Valné shromáždění OSN zvolilo Česko do Rady OSN pro lidská práva

    Valné shromáždění OSN dnes zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva. V ní nahradí Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo VS OSN na Twitteru.

    Zprávu vzápětí uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský, který v příspěvku na svém twitterovém účtu poděkoval členským státům OSN za projevenou důvěru.

  • Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt, soudí americké výzvědné služby

    Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to dnes řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Informovala o tom agentura Reuters.

    Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Ukrajina čelí ruské invazi od 24. února, Západ Kyjevu posílá zbraně a další pomoc.

    USA odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko „v bezprostředním ohrožení“. Přesto počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ uvedla Hainesová.

  • Německo ode dneška znovu otevírá svoji ambasádu v Kyjevě, oznámila Baerbocková

    Německo ode dneška znovu otevírá svoji ambasádu v Kyjevě, řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při návštěvě ukrajinského hlavního města. Na zastupitelském úřadu bude ale jen minimální počet zaměstnanců a pracovat bude zatím v omezeném režimu. Na tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou šéfka německé diplomacie řekla, že Ukrajina by se jednoho dne měla stát členem Evropské unie, dodala však, že na cestě Kyjeva do EU nebudou zkratky.

    Baerbocková připomněla, že za několik dnů začne výcvik ukrajinských vojáků při ovládání samohybných houfnic PzH 2000, které Německo Ukrajině poskytne společně s Nizozemskem, napsala agentura DPA. Společně s německými firmami pracuje Berlín na tom, aby Ukrajina „mohla získat vysoce moderní systémy, a mohla tak chránit svá města před budoucími útoky,“ uvedla také šéfka německé diplomacie. Německo podle ní bude dále podporovat „evropskou, svobodnou Ukrajinu, a to po humanitární, finanční, hospodářské, technologické, politické i energetické stránce“.

  • Policejní dotazník má najít svědky válečných zločinů z Ukrajiny

    Česká policie začala rozesílat elektronický dotazník, který má mezi uprchlíky z Ukrajiny pomoci identifikovat svědky válečných zločinů. Chystá i online dotazník, který bude dostupný na jejím webu. Uvedl to dnes mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

    „Hlavním cílem je shromáždění informací využitelných jako důkazy v trestním řízení proti konkrétním podezřelým. Takovými informacemi mohou disponovat mimo jiné uprchlíci z Ukrajiny, kteří se aktuálně vyskytují na území České republiky, a jejichž případná svědectví nebo jimi pořízené audiovizuální materiály zásadním způsobem přispějí k řádné dokumentaci konkrétních zločinů,“ vysvětlil Ibehej.

    NCOZ prověřuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podezření ze spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová k tomu minulý týden uvedla, že lze očekávat rozšíření řízení i o další válečné trestné činy či o trestné činy proti lidskosti.

  • Starosta Kyjeva: Opravy budov v hlavním městě budou stát 70 milionů eur

    Starosta Kyjeva Vitalij Kličko oznámil na svém Telegramu, že náklady na renovaci budov v hlavním městě Ukrajiny po ruských útocích dosáhnou 70 milionů eur (1,75 miliardy korun). „V důsledku ruské vojenské agrese bylo v ukrajinské metropoli poškozeno celkem 390 budov. 222 z nich jsou bytové domy,“ dodal Kličko.

  • Morawiecki: Ruský velvyslanec politý barvou se dopustil provokace

    Ruské zločiny na Ukrajině jsou pro mnoho lidí tak hrozným zážitkem, že příchod ruského velvyslance na hřbitov sovětských vojáků byl jasnou provokaci, řekl dnes novinářům polský premiér Mateusz Morawiecki v odpovědi na otázky k pondělnímu incidentu.

    Při něm demonstranti proti válce na Ukrajině polili rudou barvou ruského velvyslance, který 9. května přišel položit věnec k pomníku na varšavském hřbitově sovětských vojáků. Premiér zdůraznil, že velvyslanec se měl řídit výstrahou polského ministerstva zahraničí, které jej odrazovalo od tohoto způsobu oslav.

  • Vyšší počet uhynulých delfínů v Černém moři podle vědců souvisí s válkou

    Vyšší počet uhynulých delfínů a dalších druhů kytovců v Černém moři pravděpodobně souvisí s válkou na Ukrajině. Hluk válečných lodí i častější používání sonarů může totiž narušit orientaci a komunikaci delfínů, uvedl dnes web deníku The Guardian. Výrazně vyšší úhyn mořských savců zaznamenalo v posledních týdnech například Turecko či Bulharsko.

    Turecký ústav pro mořský výzkum (Tudav) informoval, že od začátku války na Ukrajině zaznamenal „mimořádný nárůst“ počtu uhynulých delfínů. Jen v březnu evidovaly úřady stovku těl delfínů vyplavených na pobřeží. Mořští savci se buď zamotali do rybářských sítí, nebo se dostali na mělčinu z jiných „nevysvětlených důvodů“. Delfíni se přitom obvykle drží daleko od pobřeží.

    Podle šéfa tureckého ústavu Bayrama Öztürka je jednou z hypotéz, že za zvýšený úhyn může „akustické trauma“ způsobené válečnými loďmi a vojenskými technologiemi. „Nemáme důkazy, co sonary pracující na nízkých frekvencích mohou způsobit v Černém moři, protože jsme tady před tím neměli tolik lodí, tak velký hluk po tak dlouhé období,“ uvedl Öztürk.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy