Hlavní obsah
Online

Finsku a Švédsku se otevřely dveře do NATO, Turci ustoupili

Foto: Profimedia.cz

Finský prezident Sauli Niinistö (vpravo) a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Reklama

28. 6. 6:42
aktualizováno • 28. 6. 23:01

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 28. června

  • Finský prezident Sauli Niinistö podle agentury Reuters řekl, že Turecko souhlasilo se vstupem Finska a Švédska do NATO. Průlom na madridském summitu Aliance podle Niinistöa přišel poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které řeší obavy Turecka ze vstupu obou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance.
  • Bulharsko dnes vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle končícího premiéra Kirila Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Sofia odmítá zasahování do svých vnitřních záležitostí, dodal předseda vlády
  • Už na 20 vystoupal počet obětí pondělního ruského raketového útoku na nákupní centrum v Kremenčuku. Výpovědi svědků najdete v tomto článku.
  • Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv před zahájením madridského summitu NATO varoval, že jakýkoli zásah členského státu Aliance na anektovaném poloostrově Krym by se mohl rovnat vyhlášení války Rusku, což by mohlo vést ke „třetí světové válce“.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ V PONDĚLÍ:

  • Fiala na summitu: Vstup Švédska a Finska je dobrou zprávou

    „Rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO je velmi dobrou zprávou. Padla poslední velká překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Velké posily pro celou Alianci,“ uvedl premiér Petr Fiala na Twitteru.

  • Zelenskyj promluvil v RB OSN, žádal o vyslání vyšetřovací komise do Kremenčuku

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přes videohovor promluvil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl vyslání vyšetřovací komise do Kremenčuku, kde po ruském raketovém úderu na obchodní centrum zemřelo nejméně 20 lidí. Informovala o tom agentura AFP. Zelenskyj na závěr svého vystoupení vyzval k minutě ticha za oběti války, ke které se podle oficiálních záběrů OSN připojil i ruský velvyslanec Dmitrij Poljanskij.

    Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti bylo svoláno na žádost Ukrajiny a šest členů rady ještě před jeho zahájením ve společném prohlášení odsoudilo čím dál častější útoky ruských jednotek na obytné oblasti a civilní infrastrukturu na Ukrajině. Prohlášení podpořila Francie, Irsko, Norsko, Británie, Spojené státy a Albánie.

  • Biden pogratuloval Finsku a Švédsku

    „Blahopřeji Finsku, Švédsku a Turecku k podpisu trojstranného memoranda – zásadního kroku k pozvání Finska a Švédska do NATO, což posílí naši Alianci a naši kolektivní bezpečnost – a je to skvělý způsob, jak zahájit summit,“ uvedl americký preziden Joe Biden na Twitteru.

  • Polsko vyškolí 400 ukrajinských lékařů k péči o raněné ve válce

    Polsko vyškolí 400 ukrajinských lékařů v urgentní medicíně, ošetřování na bojišti a léčbě mnohačetných poranění ve válečných podmínkách. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na mluvčího Varšavské lékařské univerzity (WUM).

    „Kurzy se budou konat na Ukrajině,“ uvedl mluvčí univerzity Jaroslaw Kulczycki. Dodal, že do Polska budou naopak jezdit pětičlenné týmy ukrajinských instruktorů záchranné služby, kteří absolvují dvoutýdenní výcvikové kurzy.

    Polsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí. Kyjevu dodalo množství zbraní a přijalo více než čtyři miliony ukrajinských uprchlíků, v absolutních číslech nejvíce ze všech zemí.

  • V Madridu je kyjevský starosta; vyzval NATO, aby nechalo Ukrajině otevřené dveře

    Do Madridu, kde se do čtvrtka koná summit NATO, dnes přicestoval kyjevský starosta Vitalij Kličko. Severoatlantickou alianci vyzval, aby Ukrajině nechala otevřené dveře, uvedla španělská stanice TVE. Dodal, že Ukrajina dostává zbraně od svých spojenců pomalu. Na summit dostal pozvánku i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle dřívějšího sdělení své kanceláře promluví k účastníkům přes videohovor.

    Kyjevský starosta Kličko přijel do španělské metropole se svým bratrem Vladimirem na bezpečnostní konferenci, která se koná souběžně se summitem NATO. Popřel, že by měl v úmyslu setkat se s americkým prezidentem Joem Bidenem či jinými vrcholnými činiteli.

    Při setkání s novináři Kličko uvedl, že pro Ukrajinu je hodně důležité, aby pro ni zůstaly dveře do NATO otevřené. Západní země vyzval k dalším dodávkám zbraní, a to hlavně protivzdušných systémů. „Chci spojencům poděkovat, ale dodávky zbraní se hodně zdržují,“ řekl.

  • Litevský parlament zakázal dovoz plynu z Ruska

    Litevský parlament dnes zakázal dovoz plynu z Ruska. Schválené změny zákona o zemním plynu do budoucna neumožní dodavatelům ze zemí považovaných za hrozbu pro národní bezpečnost přístup do litevské plynovodní soustavy, informovala agentura DPA.

    Firmy z rizikových zemí nebudou moci používat ani terminál na zkapalněný zemní plyn v Klajpedě. Výjimka z dovozového embarga bude platit pouze pro dodavatele, kteří přepravují plyn přes Litvu do ruské kaliningradské exklávy.

    Pobaltská země, která je členem Evropské unie a NATO, dovoz energetických surovin z Ruska před měsícem zcela zastavila. Podle ministra energetiky Dainiuse Kreivyse je cílem dnešní legislativní změny také to, aby měl zákaz dovozu oporu v zákoně. „Potřebujeme tento zákon, abychom ho (embargo) zachovali natrvalo,“ uvedl ministr.

  • Stoltenberg: Po dohodě s Tureckem NATO pozve Švédy a Finy, aby se k němu přidali

    Šéf NATO Jens Stoltenberg v Madridu potvrdil, že Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Všechny tři země podepsaly společné memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

    Po dohodě s Tureckem NATO „pozve“ obě severské země, aby se k němu připojily, potvrdil na večerní tiskové konferenci Stoltenberg dřívější vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. „Turecko, Finsko a Švédsko dnes podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg.

    Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance.

  • Turecko podle finského prezidenta souhlasí s členstvím Finska a Švédska v NATO

    Finský prezident Sauli Niinistö podle agentury Reuters řekl, že Turecko souhlasilo se vstupem Finska a Švédska do NATO. Průlom na madridském summitu aliance podle Niinistöa přišel poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které řeší obavy Turecka ze vstupu obou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance.

    O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu.

  • Spojené státy se pokusí dostat z ruského vězení americkou basketbalistku

    Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan dnes novinářům na palubě Air Force One řekl, že USA se aktivně snaží vyřešit zadržení basketbalové hvězdy Brittney Grinerové v Rusku, uvádí agentura Reuters.

    Grinerová je v Rusku držena od února poté, co úředníci tvrdili, že v jejích zavazadlech našli hašišový olej. Za přečin jí hrozí až 10 let vězení. V květnu ji americká vláda oficiálně považovala za neprávem zadrženou. „Ruská vláda by ji měla propustit a umožnit jí, aby se vrátila a shledala se svou rodinou a vrátila se domů zdravá,“ řekl Sullivan.

  • Jednání o námitkách Turecka proti rozšíření NATO po dvou hodinách skončilo

    Jednání vysokých představitelů NATO, Turecka, Švédska a Finska o rozšíření Severoatlantické aliance po dvou hodinách skončilo. Dohodu účastníci schůze neoznámili. Podle finského tisku se země domluvily, že vypracují memorandum, které bude reagovat na výtky Ankary vůči vstupu dvojice severských zemí do NATO, uvedla agentura Reuters. Turecko nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus.

    Dnešní jednání se uskutečnilo v Madridu bezprostředně před začátkem summitu NATO. Rozhovory vedli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Saul Niinistö. Podle tureckého tisku rozhovory trvaly zhruba dvě hodiny.

  • Rusko podniklo raketový útok na Dnipro, pod troskami jsou prý lidé

    Rusko dnes podniklo raketový útok na třetí největší ukrajinské město Dnipro, uvedly tamní úřady. Starosta této průmyslové metropole Borys Filatov uvedl, že pod troskami autoservisu, který byl při útoku zničen, jsou lidé.

    Šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Reznyčenko informoval, že ruská armáda směrem na Dnipro odpálila šest raket, tři z nich ale Ukrajinci sestřelili.

    „Byla poničena železniční infrastruktura a průmyslový podnik. Hoří autoservis. Záchranáři hledají pod troskami lidi,“ uvedl Reznyčenko.

  • Moskva zahájila v Bulharsku sbírku na pomoc ruským vojákům na Ukrajině

    Ruské velvyslanectví v Sofii zahájilo sbírku na pomoc ruským vojákům bojujícím na Ukrajině. Kampaň zatím nevyvolala žádnou reakci ze strany bulharských úřadů, na sociálních sítích ji však odsuzují lidé, kteří se staví proti invazi Moskvy na Ukrajinu, uvedl server Balkan Insight.

    „S ohledem na četné dotazy občanů adresované Ministerstvu obrany Ruské federace byla na podporu vojáků, kteří se účastní speciální operace na ochranu Doněcké a Luhanské lidové republiky, založena dobročinná nadace OCHRANA,“ uvádí se v prohlášení, které v pondělí večer sdílelo ruské velvyslanectví v Bulharsku. Případní dárci podle něj mohou poslat své peníze na konta tří ruských bank.

    Příspěvek na facebooku byl smazán, avšak nadále se objevuje na účtu ambasády na sociální síti Telegram.

  • Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, část viní ze špionáže

    Bulharsko dnes vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle končícího premiéra Kirilla Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. „Sofia odmítá zasahování do svých vnitřních záležitostí,“ dodal předseda vlády podle agentury BGNES. Odlet pracovníků ruského zastoupení v balkánské zemi se očekává v neděli.

    Vztahy mezi Moskvou a Sofií jsou v posledních letech napjaté. Sofia několikrát vyhostila ruské diplomaty, které vinila ze špionáže.

    Petkov minulý týden označil ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou za jednoho ze strůjců parlamentního vyslovení nedůvěry jeho kabinetu. Mitrofanovová jakoukoliv roli při pádu Petkovovy vlády popřela.

  • Rusko zveřejnilo souřadnice Pentagonu na protest proti západní podpoře Kyjeva

    Rusko v den zahájení summitu Severoatlantické aliance v Madridu zveřejnilo souřadnice Pentagonu a několika dalších úřadů západních zemí. Protestuje proti tomu, že Západ podporuje Ukrajinu pomocí své satelitní technologie. Informovala o tom agentura Reuters.

    „Celý konglomerát soukromých a státních orbitálních uskupení nyní pracuje výhradně pro našeho nepřítele,“ řekl agentuře RIA Novosti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

    Severoatlantická aliance v čele se Spojenými státy se netají tím, že její členové poskytují Ukrajině zbraně na obranu proti ruské invazi.

  • USA zavádějí nové sankce vůči Rusku, včetně zákazu dovozu zlata

    Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Rusku, jejich terčem je mimo jiné ruský zbrojní průmysl. Součástí sankcí je rovněž zákaz dovozu zlata z Ruska. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. Nové sankce podle ministerstva zasáhnou schopnost Ruska vyvíjet a vyrábět „zbraně a technologie používané pro brutální válku Vladimira Putina proti Ukrajině“.

    Sankce se vztahují na desítky podniků a jednotlivců, včetně ruského zbrojařského koncernu Rostěch. „Zaměření se na ruský zbrojní průmysl omezí Putinův potenciál a ještě více ztíží jeho válku proti Ukrajině, kterou již nyní komplikuje slabá morálka, narušené dodavatelské řetězce a výpadky v logistice,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

  • Ruský oligarcha Děripaska dal najevo pochyby o smyslu války na Ukrajině

    Ruský hliníkárenský magnát Oleg Děripaska dal najevo, že pochybuje o smyslu války proti Ukrajině, a upozornil na ekonomické dopady invaze na ruskou ekonomiku. Informovala o tom agentura Reuters, podle které jde o vzácný případ veřejné kritiky počínání Kremlu, která zazněla od některé z nejvlivnějších osobností ruského hospodářství.

    „Znepokojuje mě to, jak rychle jsme opustili to, čeho jsme ekonomicky dosáhli v 90. letech, že jsme opustili to, čeho jsme dosáhli v nultých letech, a nyní sedíme a čekáme na vítězství. Na jaké vítězství? Na čí vítězství?“ zeptal se Děripaska. „Myslím si, že zničit Ukrajinu by znamenalo kolosální chybu, a to i pro nás,“ dodal. Ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem přímo nekritizoval.

  • Stoltenberg: NATO je „zklamané“ postojem Číny k ruské invazi na Ukrajinu

    Na začátku summitu NATO v Madridu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Čínu nevidí jako protivníka, ale je znepokojen stále užšími vztahy Pekingu s Moskvou, píše agentura Reuters.

    Stoltenberg poznamenal, že Čína se brzy stane největší světovou ekonomikou a NATO se musí s Pekingem zapojit do otázek, jako je změna klimatu. „Nepovažujeme Čínu za protivníka, ale jsme zklamáni tím, že Čína nedokázala odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu, že Čína šíří mnoho falešných narativů o NATO, Západu a také tím, že Čína a Rusko jsou si nyní blíž než kdykoli předtím,“ uvedl Stoltenberg.

  • Turecký výrobce dronů Bayraktar slíbil Ukrajině, že jí věnuje tři své stroje

    Turecký výrobce bojových dronů Bayraktar TB2 věnuje ukrajinské armádě tři své stroje. Oznámila to turecká firma, kterou spoluvede zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bezpilotní letouny Bayraktar byly vyslány do akce hned v prvních hodinách ruské invaze na Ukrajinu a podle Kyjeva se dobře osvědčily, uvedla agentura AFP.

    Na nákup několika dronů TB2 shromáždila prostředky ukrajinská nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám. Výrobce, firma Baykar, ale oznámil, že prostředky nepřijme a stroje daruje. Dříve Baykar Kyjevu několik svých bezpilotních letounů prodal.

    „Baykar odmítne veškeré platby za TB2 a pošle drony na ukrajinskou frontu zadarmo. Žádáme, aby nashromážděné prostředky byly spíše poskytnuty ukrajinským lidem v nouzi,“ uvedla firma na sociálních sítích.

  • USA chtějí posílit vojenskou přítomnost v Evropě, řekl Bidenův poradce

    Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes podle agentury AFP poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

    Nové závazky, které se budou týkat „země, moře i vzduchu“ mají trvat i po skončení současné krize, uvedl Sullivan s odkazem na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle Sullivana mimo jiné oznámí navýšení počtu torpédoborců na americké vojenské základně ve městě Rota na jihu Španělska.

    V Evropě je nyní v důsledku zvýšeného bezpečnostního rizika kvůli válce na Ukrajině přes 100 000 amerických vojáků, píše agentura DPA. Spojené státy nevyloučily, že v následujících měsících na starý kontinent vyšlou permanentně další vojáky.

  • Ukrajina chce útok na obchodní centrum v Kremenčuku vyšetřovat v Haagu

    Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla pro deník The Kyiv Independent, že vyšetřování ruského útoku na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku by měl zvážit Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy