Pojem vlna veder dostává nový rozměr. Jihovýchod Asie spalují historická horka

Značná část jihovýchodní Asie na meteorologických mapách, které zrcadlí aktuální teploty, svítí v posledních dnech červeně. Historicky nejvyšší naměřené teploty zaznamenali v Laosu, Vietnamu, Thajsku a jihočínské ostrovní provincii Chaj-nan. Vysoké stupně varování před vedrem dále platily i na Filipínách a v Malajsii. V příštích dnech mají vedra naplno udeřit i na Indii a Pákistán.

Aktuální vlna veder je navíc pro letošek v regionu už druhou v řadě. V několika případech tak došlo k tomu, že aktuální nejvyšší naměřené teploty ve statistikách vystřídaly jen asi měsíc staré záznamy rekordů z dubnové vlny.

Podle klimatického historika Maximiliana Herrery, který sleduje nové teplotní rekordy, je aktuální vlna veder v jihovýchodní Asii „jednou z nejbrutálnějších, jakou svět kdy viděl“.

Například ve městě Luang Prabang v severním Laosu stanice naměřila 43,5 °C, což překonalo celostátní rekord z minulého měsíce. Nejvyšší naměřenou teplotu zaznamenalo i hlavní město, kde se zhruba jeden milion obyvatel pekl v 42,5 °C. Washington Post k tomu dodává, že asi 18 % obyvatel této asijské země žije v chudobě a je tak obzvlášť zranitelných k negativním dopadům vysokých teplot na zdraví.

Sousední Vietnam zaznamenal dokonce teplotu lehce nad 44 °C, čímž byl překonán rekord z roku 2019. 

V Thajsku sice nebyl pokořen rekord z minulého měsíce (přes 45 °C), ale neděle byla podle celostátního průměru nejteplejším dnem v historii. V Kambodži padl celostátní květnový rekord (41,6 °C) a nejteplejší den s teplotou až 41,5 °C zažila i čínská provincie Chaj-nan.

Podívejte se: Španělsko svírá vlna veder, sucho zdraží ovoce pro Evropu

Horko bylo nicméně i mimo poloostrov Zadní Indie a čínskou ostrovní provincii. Například na Filipínách kvůli vysokým teplotám omezili školní výuku a v Malajsii zakázali venkovní školní aktivity.

Tento týden očekávají teploty mezi 40 až 50 °C i v Indii a Pákistánu.

Časpis Time ke statistikám dodává, že současná vedra v jihovýchodní Asii „ukazují nebezpečí oteplujícího se světa“ a prověřují schopnost tamních vlád čelit rizikům pro veřejné zdraví, zemědělství, energetiku a vůbec celou ekonomiku.

Vedra přesahující 40 °C totiž už nejsou pro člověka jen nepříjemná, ale potenciálně i smrtící. V jihovýchodní Asii často riziko prohlubuje i vysoká vlhkost, kvůli níž se z těla hůř odpařuje pot a přirozené chlazení přestává fungovat.

Kolik tato současná vlna už zabila lidí, se nicméně neví. Odhady je možné udělat až zpětně po delší době na základě demografických dat (detailně jsme téma rozebrali zde).

Bezprostřední hlášení, jako například to o 13 mrtvých a několika desítkách hospitalizovaných, kteří se minulý měsíc přehřáli na slunci při pohřbu v indickém státě Maháráštra, ukazují jen zlomek reálných obětí.

Washington Post zmiňuje recenzovaný vědecký výzkum z roku 2021, podle kterého v jihovýchodní Asii kvůli vedrům umírají desítky tisíc lidí každý rok. Deník k tomu dodává, že v tomto období roku jsou vlny veder v regionu běžné, ta současná ale zasahuje rekordně velké území.

Neobyčejně vysoké teploty přišly na konci dubna i do Evropy. Například ve Španělsku bylo necelých 39 °C. Vědci sdružující se v organizaci World Weather Attribution (WWA) nedávno publikovali výzkum, podle kterého by taková vedra v dané roční době téměř jistě nenastala bez člověkem způsobené změny klimatu.

I aktuální počasí v jihovýchodní Asii je ukázkovým případem důsledků klimatické změny, kvůli níž jsou vlny veder prokazatelně stále intenzivnější a častější. Očekává se, že letos to svět pocítí víc než v předešlých letech, protože v Pacifiku po třech letech skončil chladný atmosférický a oceánský jev La Niña a možná už letos ho vystřídá naopak teplý jev El Niño (fungování tohoto cyklu a jeho vliv na klima jsme vysvětlili zde).

Vědci z celého světa se shodují, že oteplování klimatu bude kvůli lidmi produkovaným emisím skleníkových plynů v příštích letech nezadržitelně pokračovat. Pokud se lidstvu brzy nepodaří produkci skleníkových plynů dramaticky snížit, hrozí, že se klima oteplí o víc jak 2 °C ve srovnání s předindustriální érou, což může způsobit kolaps velkých planetárních systémů.

K dosažení cíle nepustit zvýšení průměrné globální teploty výrazně nad 1,5 °C je podle poslední shrnující zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) potřeba, aby do roku 2030 emise CO2 poklesly o 48 % a emise metanu asi o třetinu. Do padesátých let je pak nutné dosáhnout uhlíkové neutrality.