Hlavní obsah

Prchají před krutým Kimem. Umírají osamocení v bohatém světě

Foto: Profimedia.cz

Snímek z demilitarizované zóny mezi Severem a Jihem. Jižní Korea nedávno zpřístupnila tzv. Mírovou stezku pro turisty.

Reklama

27. 10. 2022 16:24

Útěk z KLDR do Jižní Koreje nemusí být výhra pro každého. Po smrti severokorejské uprchlice, kterou začaly úřady postrádat až po roce kvůli nezaplacenému nájmu, se na Jihu opět otevřelo téma uprchlíci a život v osamocení.

Článek

Minulý týden našli zaměstnanci jihokorejského úřadu kosterní pozůstatky severokorejské uprchlice. Zapomenutá 49letá žena oděná v zimním oblečení ležela ve svém bytě zřejmě celý rok. V Jižní Koreji se tak znovu otevřelo téma prázdnoty a osamocení, ve kterém žijí a umírají severokorejští uprchlíci.

Žena neznámého jména uprchla před režimem dynastie Kimů do Jižní Koreje v roce 2002. Na rozdíl od mnohých s podobnou zkušeností se úspěšně integrovala do jihokorejské společnosti. Šest let dokonce pracovala jako poradkyně pro další přeběhlíky v nadaci Korea Hana, vládní organizaci, která nově příchozím přeběhlíkům pomáhá.

Práci však v roce 2017 opustila a úřady o ní ztratily přehled. Dříve společenská žena se nakonec dostala do takové izolace, že zemřela, aniž by si toho okolí všimlo. Jak potvrdila policie v Soulu, ženu začal postrádat až bytový úřad, kterému dlužila několik nájmů.

Tento případ není ojedinělý.

Od konce korejské války v roce 1953, která poloostrov rozdělila, uprchlo ze zbídačeného Severu na bohatý a demokratický Jih přibližně 33 900 Severokorejců. Všichni příchozí přeběhlíci stráví tři měsíce v přesídlovacím a vzdělávacím centru a od vlády dostávají peněžní příspěvek a stipendium.

Podle průzkumů jsou tři čtvrtiny uprchlíků se životem na Jihu spokojeny. Avšak ani útěk do Jižní Koreje pro severokorejské uprchlíky nemusí být výhra. Mnohé čeká šok z přizpůsobení – tito lidé pak mají často problém najít si práci, propadají alkoholismu a depresím.

Podle průzkumu, který v roce 2015 zveřejnila jihokorejská vláda, za 15 % úmrtí přeběhlíků můžou sebevraždy, což je třikrát více než v celé zemi.

Čtvrtina přeběhlíků patří podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení do nejnižší příjmové skupiny, což je šestkrát více než u celé jihokorejské populace. Přibližně 47 % dotázaných uvádí, že trpí duševními problémy.

Dosáhnout ideálu v jihokorejském pojetí znamená mít dobré vzdělání, kariéru, zdravý vzhled a hezké oblečení. Severokorejci jsou často zakrnělí podvýživou a živeni byli hlavně propagandou v zemi, kde neexistuje nic jako značky a móda. Severokorejské uprchlíky pak mate i rozmanitost korejštiny, která je na jihu plná zkratek, moderních slov a anglických výpůjček.

Někteří také uvádějí, že severokorejští přeběhlíci jsou na Jihu někdy diskriminovaní, setkávají se s nelibostí i opovržením. Mnohé také trápí pocit viny kvůli rodinám, které opustili a které mohou čelit obviněním za zběhnutí rodinného příslušníka.

Od konce 90. let, kdy Severní Korea zažila rozsáhlý hladomor, přeběhlo do Jižní Koreje asi 34 000 Severokorejců, aby se vyhnuli chudobě nebo politickému útlaku ve vlasti. Více než dvě třetiny z nich tvoří ženy.

Ze Severu na Jih a zpátky

Utéct z Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) patří k největším a nejpřísněji trestaným prohřeškům, kterých se mohou Severokorejci dopustit. Přesto úspěšný útěk ze Severu na Jih od 90. let vykonalo téměř 34 tisíc lidí.

Naprostá většina však přišla přes Čínu nebo země jihovýchodní Asie; případy útěku přes demilitarizovanou zónu jsou vzácné. Výjimečné jsou také případy zběhnutí z Jižní Koreje do chudé a autoritářské Severní Koreje.

Za posledních deset let se z Jižní Koreje vrátilo jen asi 30 běženců, uvádějí jihokorejské vládní statistiky. Podle pozorovatelů šlo většinou o lidi, kteří se nedokázali přizpůsobit životu v silně konkurenčním prostředí kapitalistické Jižní Koreje, měli velké dluhy nebo jim severokorejští agenti hrozili násilím na jejich blízkých v KLDR.

Poslední známý případ pochází z ledna, kdy sledovací zařízení jihokorejských bezpečnostních složek zachytila osobu, která přelézala plot z ostnatého drátu na hranicích mezi Jižní Koreou a KLDR. Senzory na plotě spustily poplach, uvedla armáda na brífinku pro zpravodajská média.

Podle jihokorejské agentury Jonhap byl navrátivším uprchlíkem bývalý severokorejský gymnasta, který předloni v listopadu přeskočil ve východní části demilitarizované zóny pohraniční bariéru, aby se dostal do Jižní Koreje.

Soused Kim

Mít za souseda Kim Čong-una si vybírá svou daň. Většina dotázaných Jihokorejců je pro pořízení vlastního jaderného arzenálu. Zároveň vyjádřili touhu rozhodovat v této otázce sami – tedy bez USA.

Překročení hranice se řadí mezi nejzávažnější politické trestné činy. Pokud je Severokorejec chycen, nedochází k žádnému soudnímu procesu, vše se odehrává na základě „přiznání viny“, často vynuceného mučením. Zadržení jsou zpravidla informováni o tom, že zradili svého vůdce, a proto si zaslouží popravu. Ale díky „milosrdenství Korejské strany práce“ nebude poprava vykonána a zadržení budou pracovat ve jménu státu po zbytek života v „kontrolních táborech“.

Ty jsou kromě těžké práce nechvalně známé systematickým zneužíváním a nelidskými podmínkami, pravidelným týráním, včetně sexuálního napadání, nucenými potraty znásilněných žen, mučením a popravami.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované