Hlavní obsah

Biden varoval Putina před tvrdou reakcí na další kroky vůči Ukrajině

Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin hovoří se svým americkým protějškem Joem Bidenem prostřednictvím videokonference.

Reklama

aktualizováno •

Před schůzkou se uvádělo, že hlavním tématem bude situace kolem Ukrajiny, kybernetická bezpečnost, americko-ruské vztahy a to, co Kreml označuje za snahy NATO o rozšiřování na východ.

Článek

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím videokonference jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Telefonát trval zhruba dvě hodiny.

„Zdravím vás, pane prezidente,“ řekl Putin na začátku konverzace, jak vyplývá z krátkého úvodního videa pořízeného ruskou stranou. „Rád vás znovu vidím, doufám, že se příště setkáme osobně,“ odpověděl z obrazovky Biden.

Biden podle prohlášení Bílého domu Putina ujistil, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními.

Hluboce znepokojené USA

„Prezident Biden vyjádřil hluboké znepokojení USA a jejich evropských spojenců nad navyšováním ruských sil v okolí Ukrajiny, a řekl jasně, že USA se spojenci zareagují v případě vojenské eskalace ekonomickými a dalšími opatřeními,“ stojí v prohlášení.

Biden dále zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, vyzval k uvolnění napětí a návratu k diplomacii. Dalšími tématy rozhovoru byl americko-ruský dialog o strategické stabilitě, kybernetické útoky a Írán.

Na záběrech z úvodu jednání bylo také patrné, že Biden měl problém se zapnutím mikrofonu. Putin s Bidenem hovořil prostřednictvím zabezpečeného spojení, které zřídila již některá z předchozích administrativ. K jeho použití ale došlo poprvé, dodala ruská tisková agentura Tass.

Putin hovořil ze své rezidence v Soči, Biden z Operačního střediska v Bílém domě. Operační středisko je silně střežený prostor v Bílém domě, kam novináři nemají přístup. Washington žádné živé záběry z dialogu, který začal sedm minut po 16:00 SEČ, neposkytl.

Invaze na Ukrajinu? USA odpovědí sankcemi

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan na tiskové konferenci uvedl, že Biden ve čtvrtek bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bílý dům se podle něj nedomnívá, že by Putin prozatím invazi na Ukrajinu schválil. „Prezident Biden velmi jasně ukázal, jaké důsledky Rusko v případě invaze na Ukrajinu čekají,“ řekl Sullivan o summitu.

Sullivan veřejnosti poskytl další podrobnosti o virtuálním summitu Bidena s Putinem a uvedl, že americký prezident jednal s ruským vůdcem „přímočaře“. „Prezident Putina varoval, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, USA odpoví silnými ekonomickými opatřeními,“ uvedl Sullivan.

O konkrétních sankcích se ale Sullivan nezmínil. Americká administrativa je však přetlumočí svým ruským protějškům, stejně jako o nich bude informovat „evropské spojence“. Bezpečnostní poradce Bílého domu označil summit mezi Joem Bidenem a Vladimirem Putinem za „užitečné setkání“, ačkoli odmítl detailněji hovořit o tom, co během telefonátu řekl Vladimir Putin. „Může mluvit sám za sebe,“ dodal Sullivan.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při dnešní tiskové konferenci vyjádřil politování nad „předvídatelnou tendencí“ Washingtonu uchylovat se k sankcím. Prezident Putin je prý nicméně připraven vyslechnout Bidenovy postoje, zároveň bude chtít formulovat vlastní obavy. „Eskalace napětí v Evropě je nevídaná, je mimořádná, a to vyžaduje osobní diskuzi na nejvyšší úrovni,“ řekl Peskov.

Podle BBC Rusko chce záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Západní mocnosti tvrdí, že by Kreml měl respektovat svrchovanost Kyjeva.

Dnešní videokonference byla pátou konverzací mezi Putinem a Bidenem od nástupu Bidena do Bílého domu. Oba politici se třikrát spojili telefonicky a letos v červnu se sešli osobně v Ženevě.

Ukrajinská armáda se dnes také dostala s Ruskem podporovanými separatisty do přestřelky, napsal web New York Times (NYT). Přestože k takovým incidentům dochází poměrně často, v den, kdy prezident Biden a prezident Putin jednali o způsobech, jak zmírnit rostoucí napětí, napětí naopak eskalovalo.

Kreml žádal záruky nerozšiřování NATO

Putin Bidena podle očekávání žádal o závazné záruky nerozšiřování NATO na východ. Upozornil na posilování vojenské infrastruktury NATO v blízkosti ruských hranic a „nebezpečné pokusy (ze strany NATO) ovládnout ukrajinské území“, stojí v prohlášení Kremlu. „Proto Rusko stojí o spolehlivé, právně zajištěné garance, které vyloučí rozšiřování NATO na východ a přesuny útočných zbrojních systémů do států poblíž Ruska,“ uvádí se dále v prohlášení Kremlu.

Putin ale také Bidenovi navrhl zrušení všech omezení týkajících se diplomatických zastupitelství, jež USA a Rusko vzájemně zavedly v minulých měsících. Kreml konstatoval, že „americko-ruské vztahy nejsou v uspokojivém stavu“.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak Bidenovi za jeho stanovisko poděkoval. „Jsme prezidentovi Bidenovi vděční za podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Podporujeme Bidenovu výzvu, aby se ruský vůdce vrátil k diplomatickým prostředkům, a zajistil tak uvolnění napětí v regionu. Budeme postup koordinovat s americkou stranou, abychom docílili konkrétních výsledků v zájmu Ukrajiny,“ řekl Podoljak.

70 tisíc ruských vojáků u ukrajinské hranice

Americké tajné služby dospěly k závěru, že Rusko u ukrajinské hranice shromáždilo na 70 tisíc vojáků a podniklo přípravné kroky směřující k možné invazi zkraje příštího roku. Podobně vývoj hodnotí i Kyjev, který dnes obvinil Moskvu, že do oblasti bojů na východní Ukrajině posílá tanky a posiluje týmy odstřelovačů. Moskva tato obvinění odmítá.

Bílý dům v pondělí večer uvedl, že vedoucí představitelé USA, Spojeného království, Francie, Německa a Itálie vytvořili společnou strategii, „jak výrazně a vážně poškodit ruskou ekonomiku“, pokud Rusko zahájí invazi.

Biden se podle prohlášení Bílého domu ještě dnes s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem telefonicky znovu spojí, aby je o výsledku jednání informoval.

Podporu Ukrajině, která se cítí ohrožena rostoucím počtem ruských vojáků na svých hranicích, vyjádřila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta uvedla, že Evropská unie je v případě ruské invaze na Ukrajinu připravena uvalit na Moskvu další sankce.

„EU nadále plně podporuje Ukrajinu tváří v tvář ruské agresi. Na jakékoli další agresivní kroky budeme reagovat zpřísněním a rozšířením stávajících sankcí. Ve spolupráci s partnery jsme připraveni přijmout další omezující opatření,“ napsala von der Leyenová na twitteru.

Reklama

Související témata:

Doporučované